Osudem sportovní gymnastky Věry Čáslavské se inspiruje Národní divadlo Brno v nové inscenaci nazvané Věra. Život Čáslavské líčí jako cestu samurajského bojovníka, kde každý dosažený stupeň přináší novou obtížnou překážku. Zároveň je inscenace příběhem o naději i beznaději v českých zemích v druhé polovině 20. století a v současnosti.
Jednoduše Věra. Nová inscenace v brněnské Redutě líčí vrcholy a pády Věry Čáslavské
Inscenace Věra v brněnské Redutě (zdroj: ČT24)
Olympijské zlato z Her roku 1968 v Mexiku, jeden z triumfů Věry Čáslavské. A zároveň protest před očima celého světa. Se skloněnou hlavou při sovětské hymně Věra Čáslavská nesouhlasila s okupací Československa. O stupeň vítězů se tehdy dělila se sovětskou atletkou. Dostaly shodný počet bodů.
Je to postava antických rozměrů
„Věra Čáslavská je postava antických rozměrů. Schopnost obětovat se pro celek, národ, ideály, to vše posunula dál než kdokoliv jiný z našich sportovců,“ řekla autorka hry Simona Petrů.
Plakát k inscenaci Věra
Představitelka Věry gymnastiku na jevišti předvádět nemusí. Tvůrci se soustředí i na její rodinná dramata. Ohýbat realitu režisérka nechtěla. I když něco si domyslet musela. Kostýmy jsou v podstatě repliky soutěžních dresů. „Snažili jsme se vytvořit osobitý inscenační svět. Tvořili jsme příběh hrdinky jakoby nanovo, samozřejmě inspirovaný osudem reálné postavy. Ale je to spíš zamyšlení nad hrdinstvím obecně, nad obětí,“ popsala inscenaci režisérka Tereza Karpianus.
Vše, co dělala, dělala srdcem
Hlavní roli dostala Gabriela Štefanová, která patří k pohybově nadaným herečkám, věnovala se vzdušné akrobacii. Podle Štefanové ale divadelníkům nejde o vnějškovou podobu či způsob provedení cviků. Snažila se spíše ztvárnit vnitřní esenci, duši postavy. „Vše, co dělala, dělala s ryzí upřímností a ryzím srdcem,“ řekla Gabriela Štefanová.
Věra Čáslavská v životě zažila absolutní vrcholy i pády. Po slavných vítězstvích patřila sportovní gymnastka a sedminásobná olympijská šampionka k nejobdivovanějším osobnostem planety, pár měsíců poté byla komunistickým režimem prohlášena za nepřítele lidu a nemohla sehnat práci.
Rodinná tragédie a návrat do veřejného života
Po listopadu 1989 se znovu octla v popředí zájmu. V srpnu 1993 ale prožila rodinnou tragédii. Na diskotéce vypukla potyčka mezi exmanželem Čáslavské Josefem Odložilem a jejich synem Martinem. Někdejší stříbrný olympijský mílař Odložil utrpěl vážná zranění, kterým o pár dnů později podlehl. Po zdlouhavém procesu byl Odložil mladší odsouzen ke čtyřem letům vězení, avšak vzápětí mu tehdejší prezident Václav Havel, pro nějž Čáslavská začátkem devadesátých let pracovala jako poradkyně, udělil milost.
Věra Čáslavská s olympijskými medailemi v roce 1968
Po rodinné tragédii se Čáslavská stáhla do ústraní. Inscenace končí tam, kde Čáslavská znovu povstává z depresí a osvědčuje svoji sílu návratem do veřejného života. V roce 2016 podlehla Čáslavská v sedmdesáti čtyřech letech rakovině slinivky.