Brdy se probouzejí k životu. Od ledna zpřístupněné lesy někdejšího vojenského újezdu už nyní evidují velký zájem turistů, na který se připravuje sedmadvacet zdejších obcí a těší se na přísun peněz z návštěvnického šumu. Města a obce na trase z Plzně do Spáleného Poříčí potom chtějí do nejmladší české chráněné krajinné oblasti přivést i kola – po novém cyklistickém tahu.
Všechny obce na trase mezi Plzní a Brdy hlásí o víkendech stovky turistů všech věkových kategorií, hlavně na kolech, kteří míří do zelených kopců za Spáleným Poříčím. Pokud ale lidé chtějí jet do bývalého vojenského prostoru z Plzně, musejí nyní po hodně frekventovaných silnicích, a města na trase se proto rozhodla pro vytvoření třicetikilometrového cyklistického tahu.
Trasa má vést z Plzně přes Starý Plzenec, Šťáhlavy, Nezvěstice, Žákavu, Spálené Poříčí, Hořehledy, Číčov a Hořice až k Padrťským rybníkům, kde už jsou cyklistické trasy vyznačené. Část trasy povede po lesních a polních cestách, v některých místech po asfaltových stezkách.
„Snaha je, aby nevedla po silnici ani po okresních komunikacích. Silnice by měla jen křižovat,“ informoval starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek, jehož katastrem povede nejdelší část trasy. Obce požádají na cyklostezku o evropské dotace, náklady budou v milionech korun na každou z nich. Plzeňský kraj sice podle něj má dotační tituly na tyto stavby, obce je ale zatím využily jen na zaplacení vyhledávací studie. Projekty si nechávají zpracovávat za peníze ze svého.
Ve středních Čechách cyklo-plány váznou
Na středočeské straně je přitom situace zcela opačná. Obce peníze na nové cyklostezky a značení cyklotras nemají a žádají je po kraji, ten ale investice do rozvoje infrastruktury v bývalém vojenském prostoru odmítá. „Středočeský kraj se k Brdům a k rozvoji této oblasti v posledních letech nikdy nestavěl nějak vstřícně,“ říká příbramský starosta z ANO Jindřich Vařeka. Příbramská radnice tak sice cyklostezku do Brd v plánu má, postaví ji ale jen hranicím zrušeného újezdu.
Podle kraje by financování rozvoje měla být starost Vojenských lesů a statků. „Povedeme jednání s Vojenskými lesy, které by se měly o infrastrukturu v této oblasti postarat,“ řekla krajská mluvčí Michaela Drobná. „Nemůžeme být iniciátorem této věci,“ reagoval mluvčí vojenských lesů Jan Sotona. „Generálním garantem by měla být samospráva, protože tyto cyklostezky by měly být napojeny na další infrastrukturu.“
Vojenské lesy a statky, stejně jako Příbram proto navrhují vznik nové, takzvané destinační agentury, která by stavbu cyklostezek i rozvoj území řešila. Vzniknout by mohla už na konci letošního roku. Kraj zatím brdskou turistiku podpořil tím, že Klubu českých turistů poslal 600 tisíc korun na značení pěších a cyklistických tras.
- Vojenský újezd Brdy se rozkládal na 260 kilometrech čtverečních plochy.
- Chráněná krajinná oblast zabírá téměř 350 kilometrů čtverečních. Ročně se na její provoz počítá s 12 miliony korun.
- Nový status území platí od 1. ledna 2016.
Čekání na turistické peníze
„Návštěvnost záleží hlavně na tom, jak jí půjdou naproti obce propagací, vytvářením prostředí a zázemí. Na tom teď intenzivně pracujeme. Snažíme se, aby tu byl do dvou let dokonalý servis a aby všechny obce z nové rekreační oblasti spolupracovaly,“ dodal Jiří Hahner, starosta obce Strašice ze středočeské části Brd, a očekává, že vznik chráněné krajinné oblasti přinese vyšší příjmy podnikatelům z turistiky.
Na okraji CHKO se připravují nejméně tři velká záchytná parkoviště, a to v Obecnici, Strašicích a Chyníně. „Udělali jsme jednu novou naučnou stezku, připravujeme cykloprůvodce, mobilní aplikace, prostě máme spoustu příjemné práce,“ dodal starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek (STAN).
Brdy už mají po vzoru Krkonoš dokonce i svého patrona, který se začíná objevovat na suvenýrech. Bájný ochránce Fabián prý pomáhá návštěvníkům regionu, pokud ovšem neničí přírodu. Hlavní návštěvnické centrum s expozicemi vznikne na zámečku Tři trubky u Strašic. Další budou v regionálních muzeích v Rožmitálu, Strašicích, Příbrami a Hořovicích.
Se vznikem přírodní rezervace si navíc polepšily i samotné Strašice. Katastr se jim zvětšil víc než čtyřikrát, což by jim od ledna 2017 mělo zajistit zhruba 1,5 milionu korun více v daňových výnosech. Ty se nyní pohybují kolem 21 milionů Kč ročně.
