Stovky chodců se denně pohybují na frekventovaných silnicích v celém Jihomoravském kraji. Už čtyři pěší letos na tamních silnicích zemřeli. Proti některým místům, kde se nebezpečně přechází, lidé dokonce sepisují petice. Jedna taková koluje mezi rodiči žáků brněnského gymnázia v Křenové ulici. V Heršpické ulici v Brně zase nebezpečnému přecházení brání nově postavený plot.
Jak zvýšit bezpečnost chodců? V Brně sepisují petici za nový přechod, jinde staví ploty
„Několik řidičů už volalo k nám do školy a stěžovali si, že jim naši studenti vpadají do cesty. Což je logické - když se jinak nemají jak dostat na tramvaj, musí v příhodnou chvíli vstoupit do silnice. Ale chápu řidiče, že z toho mají těžkou hlavu," přiznal zástupce ředitele Gymnázia Křenová v Brně Jan Kaplan.
Dopravní situace před školou je opravdu nepřehledná. Tramvaje staví jen u ostrůvků, na ty ale nevede přechod. Když ráno přijede tramvaj plná studentů, všichni z ostrůvku živelně přechází na chodník. Křenová ulice je přitom jednou z nejfrekventovanějších v centru Brna.
O přecházení před Gymnáziem Křenová hovoří zástupce ředitele Jan Kaplan (zdroj: ČT24)
Připomínky k dopravní situaci město zatím odmítalo s tím, že přechod v místě není vhodný. „Letos jsme se proto rozhodli napsat za školskou radu dopis, který byl podpořen podpisy rodičů a zletilých žáků a ten jsme s návrhy řešení podali na odbor dopravy," dodal Kaplan. Pod žádost se podepsalo čtyři sta rodičů a studentů.
Odbor dopravy proto vymyslel jiné řešení. „Mohla by se zapojit světelná křižovatka u bývalého úřadu práce. Pokud se podaří získat všechna povolení, dalo by se to zrealizovat závěrem příštího roku," uvedl vedoucí odboru Vladimír Bielko.
Hazardéry zastaví plot
Zatímco v prvním případě se lidé snaží přimět město, aby nebezpečné přecházení řešilo, v Heršpické ulici už se situace řeší. Dělníci tam ve středovém pásu instalují mezi svodidla pletivo. To má odradit lidi, kteří zbytečně riskují, a místo aby používali blízký podchod mezi justičním areálem a kancelářským komplexem, přebíhají čtyřproudou silnici.
Od začátku letošního roku došlo jen v Brně ke dvěma stovkám dopravních nehod, jejichž účastníky byli i chodci. Zhruba polovina z nich, konkrétně 94, se stala přímo na přechodech. Srážky chodců s auty jsou hned po čelních střetech vozidel nehodami s nejtragičtější bilancí. Například v roce 2010 zemřelo na jihomoravských silnicích 19 chodců. Od té doby je číslo nižší, během minulého roku zemřelo 12 lidí, za letošní rok policie eviduje zatím čtyři usmrcené.
Ve Zlínském kraji naopak tragická bilance stoupá. Nejméně chodců za posledních pět let tam zemřelo v roce 2012, kdy byly oběti čtyři. Oproti tomu do konce listopadu letošního roku na silnicích východní Moravy zahynulo už 14 pěších.
Chodec není nesmrtelný
Odborníci varují, že často si za ohrožení vlastního života či zdraví mohou i sami chodci. „Lidé si myslí, že mají na přechodech automaticky přednost, a mnozí si neuvědomují, že i vozidlo má limity. Není schopno zastavit okamžitě na místě, takže pokud je blízko přechodu, nesmí chodec v žádném případě do silnice vcházet," upozornil Josef Andres z Centra dopravního výzkumu.
Kromě toho, že chodci často riskují, je i na správcích silnic, aby bezpečnosti pomohli. „Ač odborná veřejnost zná parametry bezpečných přechodů, tak i na poměrně nových komunikacích vznikají přechody, které jsou vyloženě nebezpečné," dodal Andres.
Josef Andres z CDV o bezpečném přecházení (zdroj: ČT24)
Zvýšit bezpečnost chodců chtějí i zákonodárci. Poslanci ve středu poslali senátorům novelu zákona o pozemních komunikacích. Ta mění pravidla pro chodce zavedením povinnosti nosit viditelný reflexní prvek. Pravidlo se týká pouze silnic mimo obce a platí za snížené viditelnosti, pokud se člověk pohybuje po krajnici nebo okraji vozovky. Netýká se tedy lidí v obcích nebo výletníků kráčejících po silnici za jasného dne.