Jak zajistit cesty před zvěří? Pomoct mohou pachové ohradníky

Praha – Podle statistik rod od roku přibývá počet dopravních nehod, které způsobí srážka vozu se zvěří, a kraje hledají způsob, jak silnice před obyvateli lesů a polí lépe uchránit. Jedním z řešení mohou být pachové ohradníky, čili neviditelné ploty tvořené pěnou, které mají zvěř odradit.

Nahrávám video
Jak zabránit srážkám se zvěří? Třeba i pěnou
Zdroj: ČT24

Vůbec poprvé zkouší v těchto dnech zavádět pachové ohradníky Karlovarský kraj. Lesníci nastříkají pěnové homolky na svodidla, stromy nebo obyčejné kůly tak, aby se nacházely do úrovně hlavy zvířete. Pěna po aplikaci ztvrdne a zvětší objem. Vydržet má pět let, každé dva až tři měsíce se ale musí napouštět speciální látkou obsahující kyselinu máselnou. Její pach člověk vnímá jako odér zkaženého másla, zvířata z ní mají vycítit člověka, medvěda, rysa nebo vlka.

Karlovarsko není prvním krajem, který se rozhodl pachové ohradníky aplikovat, názor na jejich účinnost ovšem není jednoznačný. „Někteří tvrdí, že jsou velmi funkční, někteří tvrdí, že nefungují, že už to nikdy dělat nebudou, takže si to sami vyzkoušíme,“ uvedl ředitel podniku Lázeňské lesy Karlovy Vary Evžen Krejčí. Hejtmanství chce neviditelné ohrady umístit podél 50 kilometrů silnic, zejména kolem frekventované silnice do Prahy. Vydá na ně sto tisíc korun.

Postup ze severozápadu Čech je ovšem jen jedním z možných řešení; dalším opatřením proti srážce aut se zvěří bývají obyčejné drátěné ploty. Staví se ale jen podél dálnic a rychlostních silnic. Podobné zábrany navíc nemají rádi ochránci zvířat. Podle nich drátěná oka plotu zvířata v noci nevidí, a náraz do nich pak může znamenat i smrt.

Tradiční varování: Řidič nesmí sražené zvíře odvézt

Ochrana silnic před lesní zvěří je ovšem nutná, což dokládají i statistiky nehodovosti. Počty srážek aut se zvěří totiž stále rostou, v roce 2013 jich policejní statistiky celorepublikově hlásí více než 6 300. Způsobené škody přesahují v souhrnu sto milionů korun ročně, přičemž ve třech čtvrtinách případů jde o jednotlivou škodu v rozmezí 10 až 65 tisíc.

„V případě, že dojde ke střetu, vznikne také škoda třetí osobě – mysliveckému sdružení. Řidič je povinen nehodu ohlásit. V žádném případě není možné zvěř z místa nehody odvézt,“ uvádí mluvčí krajské policie na Vysočině Dana Čírtková s tím, že v takovém případě by řidič mohl být obviněn z pytláctví.

"Se šípkovou!" - "Se zelim!"
Zdroj: Vojtěch Vik/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasičům schází chemičtí odborníci. Pomoci má nový univerzitní obor

Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice (UPCE) otevřela nový bakalářský studijní program Chemie pro požární ochranu. Propojuje základní chemické obory a jejich aplikaci v požární ochraně s krizovým řízením a environmentální bezpečností. Nový program reaguje na poptávku Hasičského záchranného sboru a je v Česku unikátní.
před 1 hhodinou

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
včera v 07:30

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
včera v 06:00

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026
Načítání...