Významný úspěch zaznamenal chovatel koní Zdeněk Müller na Benešovsku. Přivedl na svět hříbě, jehož otec už 40 let nežije. Posunul tak hranice umělé reprodukce koní, které se jako jeden z prvních v Evropě věnuje už desítky let.
Nikdy se nemohli potkat a jejich životy dělí čtyři desítky let. Přesto mají spolu klisna Nirvána Qěta a hřebec Cent potomka. Mladičký hřebec se jmenuje Centr. Jeho jméno musí začínat stejným písmenem, jako je iniciála jména jeho dávno nežijícího otce.
„Raduju se hodně. Chtěli jsme doložit, že semeno má oplozovací schopnost po skladování, což je důkaz,“ komentuje úspěšný experiment chovatel Zdeněk Müller.
Archiv koní
Už v roce 1976 uložil do banky v Mněticích na Pardubicku sperma úspěšného dostihového koně Centa. Vzorek přečkal 44 let v kapalném dusíku při teplotě mínus 196 stupňů do dnešních dnů. Podobně jsou zde uloženy i další vzorky „Ano, je to skutečně velký archiv koní,“ říká k tomu syn chovatele koní Jaroslav Müller.
„U nás už máme více než sto hřebců jako genovou rezervu, kdy se to může potom vytáhnout a použít ve šlechtitelském procesu, že se vracíme přes generaci. Posilujeme vlastnosti původního hřebce, jsou to ohromné možnosti,“ popisuje Zdeněk Müller.
Hřebec Cent v roce 1959 vyhrál s Františkem Touškem v sedle Československé derby. Uhynul v roce 1980 ve věku 24 let.
Doma je hříbě Centr na statku v Chrášťanech na Benešovsku. Odsud vyběhne zřejmě na parkury a možná se sám stane vyhledávaným plemeníkem jako jeho otec.
