Ministerstvo zemědělství zamítlo návrh starostů z dolního toku Vltavy, aby zablokovalo navýšení ochranného prostoru Orlické přehrady. Prostor se tak zvětší o polovinu na 93 milionů metrů krychlových, jak chce státní podnik Povodí Vltavy. Řekl to Daniel Pokorný z ministerstva zemědělství.
Přehrada by tak měla zadržet přibližně dvacetiletou vodu místo desetileté. Maximální hladina zásobního prostoru v přehradě klesne o 1,3 metru.
Starostové obcí z dolního toku Vltavy si ovšem přáli, aby se retenční prostor v přehradě navýšil výrazně víc - až na 120 milionů metrů krychlových. Žádali proto ještě razantnější snížení hladiny Orlíku. Důsledkem takového kroku by ale mohlo být sucho v oblasti nad přehradou. Toho se zase obávají jihočeské obce.
Návrh již dříve schválil Krajský úřad Středočeského kraje. „Proti tomuto rozhodnutí ale bylo podáno, tak trochu paradoxně, odvolání obcí na dolním toku Vltavy, kterým by tato změna právě napomohla k vyšší ochraně před povodněmi,“ řekl dříve mluvčí Povodí Hugo Roldán.
Nádrž plní řadu funkcí, slouží i k rekreaci
O změně tak muselo rozhodnout ministerstvo. „Vodní nádrž neplní jenom protipovodňovou funkci, ale také pomáhá akumulovat vodu pro období sucha. Udržovat průtok ve Vltavě má i nezanedbatelnou funkci při výrobě energie, zajišťování plavby či rekreaci,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Byli bychom rádi, kdyby se na to odborníci ještě jednou podívali a řekli nám hodnotu, která by umožňovala veškerý život na přehradách, neměla vliv na dopravu a zároveň by byla pro nás z bezpečnostních důvodů akceptovatelná,“ vysvětlil dříve důvody odvolání starosta Kralup nad Vltavou Petr Holeček.
Klíčový je průtok Vltavskou kaskádou
Povodí Vltavy si nyní nechává vypracovat ještě další studii o zvýšení tzv. neškodného průtoku. Zjišťuje tak možnosti, jak velký by mohl být průtok pod Vltavskou kaskádou, aniž by došlo k ohrožení majetků a životů. Díky většímu průtoku by se totiž začal plnit ochranný (retenční) prostor v Orlické přehradě později a celá Vltavská kaskáda by mohla snížit velikost povodňové vlny.
Poslední velké záplavy postihly Česko v červnu 2013. Měly na svědomí 15 životů. V celé republice zasáhly přes 1 200 obcí, evakuováno bylo přes 26 tisíc lidí, z toho asi 11 tisíc v Ústeckém kraji. Celkové škody převýšily 15,3 miliardy korun, což je však méně než čtvrtina škod, které způsobila povodeň v roce 2002. Změna manipulačního řádu Orlické přehrady vychází i z jejich vyhodnocení.
