Jáchymov (Karlovarsko) – Místa, kde po staletí žili lidé, ale s poválečným odsunem Němců byla opuštěna a zpustla, si v Krušných horách připomínají památkáři, historici i umělci. Na zaniklé obce se snaží upozornit veřejnost, sami se scházejí v místě, kde 300 let stála obec Königsmühle.
Opuštěný Königsmühle (tedy Královský Mlýn) si lidé, kteří se zabývají dějinami pohraničí nevybrali ke svému setkání náhodou. „Königsmühle je jedinečný ve své dochovanosti a okolní krajině,“ vysvětlil autor projektu Znovuobjevené Krušnohoří Petr Mikšíček. V krajině skutečně lze snadno poznat, kde byl mlýn i statek. Obec zanikla po roce 1945, kdy byli vyhnáni její němečtí obyvatelé. Během následného osidlování pohraničí Königsmühle nikoho nelákal – byl špatně přístupný, schovaný uprostřed hor. Oblast navíc bývá téměř půl roku odříznuta od okolí kvůli sněhu.
Poměrně zachovalé místo je nyní místem setkávání lidí, kteří se o minulost oblasti zajímají, v budoucnu by mohlo táhnout i turisty. „Kdyby se z toho stala jakási památka na zaniklé obce, na tu krajinu, která vznikla v těch padesátých letech,“ poukázal Petr Mikšíček.
O zřízení památníku v místě někdejšího Königsmühle uvažuje Národní památkový ústav. Lidé by se zde mohli dozvědět také o osudech dalších opuštěných obcí, ze kterých většinou zbývají už jenom popisky v historických mapách. „Většinou byly zplanýrovány, čili už se jedná o archeologické záležitosti,“ poukázala Alžběta Kratochvílová z NPÚ. Součástí památky by se mohla stát i tři sta let stará úvozová cesta, která propojovala české a německé příhraničí.
Kromě historie je ovšem v pohraničí zajímavá i současnost. Vylidněná místa lákají zpět přírodu. „Jde především o ty otevřené plochy tady v tom území, které na sebe vážou spoustu vzácných rostlin a živočichů,“ řekl Petr Krása z Agentury ochrany přírody a krajiny. Oblast dokonce bývá od března do června uzavřena kvůli tetřívkům.
