Ministerstvo pro místní rozvoj vzkázalo vedení hejnického kláštera, že nedostane dotaci, o kterou chce požádat kvůli nezbytné opravě střechy. Úředníci považují klášter za poskytovatele komerčních služeb, protože poskytuje ubytování poutníkům, nabízí prostory pro konference a od jara v něm nalezli zázemí také uprchlíci z Ukrajiny. Klášter považuje své zařazení mezi komerční ubytovatele za nesmyslné, s takovým vymezením mají problém i někteří právníci.
Hejnický klášter potřebuje dotaci na opravu střechy. Ministerstvo ji nechce dát kvůli pokojům pro poutníky
9 minut
Studio 6: Úředníci MMR dali najevo, že klášter na podmínky dotace nedosáhne
Hejnický klášter prošel v 90. letech rozsáhlou rekonstrukcí, ale střecha nebyla zamýšlena natrvalo. „Střecha je provizorní asfaltový šindel, který po 30 letech dožil,“ upřesnil ředitel kláštera Jan Heinzl. Špatně podle něj odolává hlavně větru, který bývá v podhůří Jizerských hor silný.
Oprava bude stát 15 milionů korun, které není snadné sehnat. Památkový status kláštera jej podle Jitky Doubnerové z Místní akční skupiny Frýdlantsko diskvalifikuje z hlavní výzvy Integrovaného regionálního operačního programu. Na druhou stranu památkový status omezuje způsob, kterým lze střechu opravit. „Nemohu si dovolit říct, tady jsou finance, abych sem navařil modifikované pásy. Okamžitě by se ozval stát prostřednictvím památkářů a řekl: Tak prr, to teda ne,“ shrnul ředitel kláštera.
Vedení proto doufalo, že bude možné využít připravovanou výzvu určenou právě na obnovu kulturních památek. Od ministerstva pro místní rozvoj se ale dozvědělo, že klášter podmínky pro přidělení dotace neplní. Klášter provozuje restauraci, výstavní prostory a především má hostinské pokoje. Určené jsou poutníkům, neboť Hejnice jsou i poutním místem, a momentálně hlavně poskytuje zázemí desítkám válečných uprchlíků z Ukrajiny. Podle ministerstva je tím pádem poskytovatelem komerčního ubytování. „Jsme stále pro ně v definici komerčního zařízení,“ tlumočil výsledek korespondence s ministerskými úředníky ředitel Heinzl.
Zdůraznil, že příjmy z ubytování a dalších služeb pomáhají s údržbou či placením energií, ale v žádném případě nejsou mnohamilionové. „Nevyděláme tolik prostředků, abychom mohli obnovit tak náročnou věc, jako je střecha na klášteře,“ uvedl.
Podle mluvčí ministerstva Veroniky Hešíkové je nezbytné, aby ti, kdo poskytují ubytovací a stravovací služby, neměli k penězům z výzvy na obnovu památek přístup. „Cílem podpory není renovace hotelů a restaurací, ale zpřístupnění a zvýšení návštěvnosti památek,“ ozřejmila.
Někteří právníci ale považují takové omezení za problematické. „Termín komerční zařízení český právní řád nezná. O to více je třeba dbát na to, aby jeho vymezení nebylo diskriminační,“ poukázal advokát Jakub Zechovský.
