Lokalita Dolní Lutyně na Karvinsku je podle odborných studií vhodná pro stavbu nové gigafactory. Případná povodňová rizika v místě nezhorší, naopak by mohla nastartovat pozitivní změny v regionu, jako jsou růst mezd nebo zastavení úbytku obyvatel. Uvedli to autoři analýz společně se zástupci investora a ministerstva průmyslu a obchodu. Místní s vybudováním továrny nesouhlasí a v referendu většina hlasujících zavázala vedení obce, aby projektu bránilo.
Gigafactory v Dolní Lutyni by dle studie mohla nastartovat pozitivní změny
Události v regionech: Dopadová studie ke stavbě gigafactory (zdroj: ČT24)
Na pozemcích o rozloze dvě stě sedmdesát osm hektarů u Dolní Lutyně chce stát postavit takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut. Hovoří se o vzniku až sedmi tisíc pracovních míst, investice má mít hodnotu dvě stě miliard korun. Místní ale s vybudováním továrny nesouhlasí, obávají se negativních dopadů na komunitu a přírodu, vadí jim znehodnocení zemědělské půdy. V referendu velká většina hlasujících zavázala vedení obce, aby projektu bránilo podáváním připomínek.
„Momentálně chystáme výběr právní kanceláře, se kterou budeme spolupracovat na připomínkách. Vybereme ji během týdnů, nejpozději měsíců. A pak budeme s právníky spolupracovat, abychom tu vůli občanů naplnili,“ řekl starosta Dolní Lutyně Pavel Buzek (za STAN).
Starosta počítá s tím, že v letošním roce na to obec uvolní půl milionu korun. „Výsledky referenda byly poměrně jednoznačné. Osmdesát osm procent lidí tady tu fabriku nechce. A myslím si, že je nepřesvědčí žádné argumenty. Alespoň prozatím určitě ne,“ poznamenal.
„Mzdy, které jsou zde dnes nabízeny, mediánové mzdy, jsou velmi nízké. Investor by měl vytvořit tlak na nárůst, což jednak zvýší životní úroveň stávajících obyvatel, kteří přejdou do nových provozů, ale také se vytvoří poměrně velký tlak na transformaci průmyslu. Zóna i firmy, které dnes stávající zaměstnance zaměstnávají, na to budou muset reagovat a mzdy zvýšit. To znamená, celkově poroste prosperita regionu,“ řekl hlavní řešitel dopadové studie pro posouzení vstupu strategického investora, kterou zpracovala společnost AQE Advisors, Jan Havránek.
Vyšší mzdy a nové pracovní pozice
Havránek uvedl, že mediánové mzdy na typových pozicích se nyní pohybují kolem pětatřiceti tisíc korun. Autoři studie odhadují, že mzdy ve strategickém parku by na základních pozicích činily až šedesát tisíc korun. V souvislosti s projektem by podle analýzy mohlo včetně dodavatelských firem vzniknout skoro třináct tisíc míst.
„Tento kraj se dlouhodobě potýká s nízkou mzdou a vysokou nezaměstnaností a prochází jakousi transformací,“ popsal Havránek. Připomněl, že se nyní připravuje řada strategických transformačních projektů, které řeší, jak zlepšit kvalitu života obyvatel. „Tento projekt by to mohl nastartovat opravdu formou sněhové koule, protože v tu chvíli na to musí všichni reagovat,“ poznamenal.
Zejména pro Karvinsko jde podle něj o klíčový projekt. Důležité je, že k dispozici by v dojezdové vzdálenosti do třiceti minut byl dostatek potenciálních zaměstnanců, podle studie více než sto třicet tisíc. „Umístit fabriku v nějakém místě, kde lidé nejsou, by vyvolalo obrovský problém. Jakmile by tam nebyl rozdíl ve mzdě, tak jediný způsob, jak zajistit zaměstnance, budou agenturní pracovníci, což by vytvořilo neuvěřitelné sociální pnutí,“ uvedl autor studie.
Odvodňování záplavové oblasti
Pozemky jsou v záplavovém území. Filip Urban ze společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba, která zpracovala studii záplavového území, řekl, že kolem průmyslového parku by se po jeho severní a jižní straně musely vybudovat dva obtokové koridory. Napříč polem, které tam nyní je, jdou odvodňovací kanály.
„Ve chvíli, kdy se do území umístí průmyslový park, je třeba tyto odvodňovací kanály přenést mimo areál. Tam se udělají formou složeného přírodě blízkého koryta a díky tomu budou moci plnit obě funkce, pro odvodnění i pro odvádění povodňových průtoků,“ vysvětlil Urban. Odtokové poměry v blízké řece Olši to podle něj neovlivní.
„Byli jsme překvapeni, že záplavová studie dopadla docela dobře a odtokové poměry se nezmění. Trochu nás překvapilo, že nebude potřeba žádné další opatření. O tom ještě budeme jako obec jednat. U dopadové studie je to pro nás čerstvé a budeme ještě všechna ta data analyzovat,“ komentoval starosta Dolní Lutyně.