Gigafactory v Dolní Lutyni by dle studie mohla nastartovat pozitivní změny

Nahrávám video
Události v regionech: Dopadová studie ke stavbě gigafactory
Zdroj: ČT24

Lokalita Dolní Lutyně na Karvinsku je podle odborných studií vhodná pro stavbu nové gigafactory. Případná povodňová rizika v místě nezhorší, naopak by mohla nastartovat pozitivní změny v regionu, jako jsou růst mezd nebo zastavení úbytku obyvatel. Uvedli to autoři analýz společně se zástupci investora a ministerstva průmyslu a obchodu. Místní s vybudováním továrny nesouhlasí a v referendu většina hlasujících zavázala vedení obce, aby projektu bránilo.

Na pozemcích o rozloze dvě stě sedmdesát osm hektarů u Dolní Lutyně chce stát postavit takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut. Hovoří se o vzniku až sedmi tisíc pracovních míst, investice má mít hodnotu dvě stě miliard korun. Místní ale s vybudováním továrny nesouhlasí, obávají se negativních dopadů na komunitu a přírodu, vadí jim znehodnocení zemědělské půdy. V referendu velká většina hlasujících zavázala vedení obce, aby projektu bránilo podáváním připomínek.

„Momentálně chystáme výběr právní kanceláře, se kterou budeme spolupracovat na připomínkách. Vybereme ji během týdnů, nejpozději měsíců. A pak budeme s právníky spolupracovat, abychom tu vůli občanů naplnili,“ řekl starosta Dolní Lutyně Pavel Buzek (za STAN).

Starosta počítá s tím, že v letošním roce na to obec uvolní půl milionu korun. „Výsledky referenda byly poměrně jednoznačné. Osmdesát osm procent lidí tady tu fabriku nechce. A myslím si, že je nepřesvědčí žádné argumenty. Alespoň prozatím určitě ne,“ poznamenal.

„Mzdy, které jsou zde dnes nabízeny, mediánové mzdy, jsou velmi nízké. Investor by měl vytvořit tlak na nárůst, což jednak zvýší životní úroveň stávajících obyvatel, kteří přejdou do nových provozů, ale také se vytvoří poměrně velký tlak na transformaci průmyslu. Zóna i firmy, které dnes stávající zaměstnance zaměstnávají, na to budou muset reagovat a mzdy zvýšit. To znamená, celkově poroste prosperita regionu,“ řekl hlavní řešitel dopadové studie pro posouzení vstupu strategického investora, kterou zpracovala společnost AQE Advisors, Jan Havránek.

Vyšší mzdy a nové pracovní pozice

Havránek uvedl, že mediánové mzdy na typových pozicích se nyní pohybují kolem pětatřiceti tisíc korun. Autoři studie odhadují, že mzdy ve strategickém parku by na základních pozicích činily až šedesát tisíc korun. V souvislosti s projektem by podle analýzy mohlo včetně dodavatelských firem vzniknout skoro třináct tisíc míst.

„Tento kraj se dlouhodobě potýká s nízkou mzdou a vysokou nezaměstnaností a prochází jakousi transformací,“ popsal Havránek. Připomněl, že se nyní připravuje řada strategických transformačních projektů, které řeší, jak zlepšit kvalitu života obyvatel. „Tento projekt by to mohl nastartovat opravdu formou sněhové koule, protože v tu chvíli na to musí všichni reagovat,“ poznamenal.

Zejména pro Karvinsko jde podle něj o klíčový projekt. Důležité je, že k dispozici by v dojezdové vzdálenosti do třiceti minut byl dostatek potenciálních zaměstnanců, podle studie více než sto třicet tisíc. „Umístit fabriku v nějakém místě, kde lidé nejsou, by vyvolalo obrovský problém. Jakmile by tam nebyl rozdíl ve mzdě, tak jediný způsob, jak zajistit zaměstnance, budou agenturní pracovníci, což by vytvořilo neuvěřitelné sociální pnutí,“ uvedl autor studie.

Odvodňování záplavové oblasti

Pozemky jsou v záplavovém území. Filip Urban ze společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba, která zpracovala studii záplavového území, řekl, že kolem průmyslového parku by se po jeho severní a jižní straně musely vybudovat dva obtokové koridory. Napříč polem, které tam nyní je, jdou odvodňovací kanály.

„Ve chvíli, kdy se do území umístí průmyslový park, je třeba tyto odvodňovací kanály přenést mimo areál. Tam se udělají formou složeného přírodě blízkého koryta a díky tomu budou moci plnit obě funkce, pro odvodnění i pro odvádění povodňových průtoků,“ vysvětlil Urban. Odtokové poměry v blízké řece Olši to podle něj neovlivní.

„Byli jsme překvapeni, že záplavová studie dopadla docela dobře a odtokové poměry se nezmění. Trochu nás překvapilo, že nebude potřeba žádné další opatření. O tom ještě budeme jako obec jednat. U dopadové studie je to pro nás čerstvé a budeme ještě všechna ta data analyzovat,“ komentoval starosta Dolní Lutyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 8 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 20 hhodinami

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
včera v 13:15

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
13. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...