Gigafactory v Dolní Lutyni by dle studie mohla nastartovat pozitivní změny

Nahrávám video

Lokalita Dolní Lutyně na Karvinsku je podle odborných studií vhodná pro stavbu nové gigafactory. Případná povodňová rizika v místě nezhorší, naopak by mohla nastartovat pozitivní změny v regionu, jako jsou růst mezd nebo zastavení úbytku obyvatel. Uvedli to autoři analýz společně se zástupci investora a ministerstva průmyslu a obchodu. Místní s vybudováním továrny nesouhlasí a v referendu většina hlasujících zavázala vedení obce, aby projektu bránilo.

Na pozemcích o rozloze dvě stě sedmdesát osm hektarů u Dolní Lutyně chce stát postavit takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut. Hovoří se o vzniku až sedmi tisíc pracovních míst, investice má mít hodnotu dvě stě miliard korun. Místní ale s vybudováním továrny nesouhlasí, obávají se negativních dopadů na komunitu a přírodu, vadí jim znehodnocení zemědělské půdy. V referendu velká většina hlasujících zavázala vedení obce, aby projektu bránilo podáváním připomínek.

„Momentálně chystáme výběr právní kanceláře, se kterou budeme spolupracovat na připomínkách. Vybereme ji během týdnů, nejpozději měsíců. A pak budeme s právníky spolupracovat, abychom tu vůli občanů naplnili,“ řekl starosta Dolní Lutyně Pavel Buzek (za STAN).

Starosta počítá s tím, že v letošním roce na to obec uvolní půl milionu korun. „Výsledky referenda byly poměrně jednoznačné. Osmdesát osm procent lidí tady tu fabriku nechce. A myslím si, že je nepřesvědčí žádné argumenty. Alespoň prozatím určitě ne,“ poznamenal.

„Mzdy, které jsou zde dnes nabízeny, mediánové mzdy, jsou velmi nízké. Investor by měl vytvořit tlak na nárůst, což jednak zvýší životní úroveň stávajících obyvatel, kteří přejdou do nových provozů, ale také se vytvoří poměrně velký tlak na transformaci průmyslu. Zóna i firmy, které dnes stávající zaměstnance zaměstnávají, na to budou muset reagovat a mzdy zvýšit. To znamená, celkově poroste prosperita regionu,“ řekl hlavní řešitel dopadové studie pro posouzení vstupu strategického investora, kterou zpracovala společnost AQE Advisors, Jan Havránek.

Vyšší mzdy a nové pracovní pozice

Havránek uvedl, že mediánové mzdy na typových pozicích se nyní pohybují kolem pětatřiceti tisíc korun. Autoři studie odhadují, že mzdy ve strategickém parku by na základních pozicích činily až šedesát tisíc korun. V souvislosti s projektem by podle analýzy mohlo včetně dodavatelských firem vzniknout skoro třináct tisíc míst.

„Tento kraj se dlouhodobě potýká s nízkou mzdou a vysokou nezaměstnaností a prochází jakousi transformací,“ popsal Havránek. Připomněl, že se nyní připravuje řada strategických transformačních projektů, které řeší, jak zlepšit kvalitu života obyvatel. „Tento projekt by to mohl nastartovat opravdu formou sněhové koule, protože v tu chvíli na to musí všichni reagovat,“ poznamenal.

Zejména pro Karvinsko jde podle něj o klíčový projekt. Důležité je, že k dispozici by v dojezdové vzdálenosti do třiceti minut byl dostatek potenciálních zaměstnanců, podle studie více než sto třicet tisíc. „Umístit fabriku v nějakém místě, kde lidé nejsou, by vyvolalo obrovský problém. Jakmile by tam nebyl rozdíl ve mzdě, tak jediný způsob, jak zajistit zaměstnance, budou agenturní pracovníci, což by vytvořilo neuvěřitelné sociální pnutí,“ uvedl autor studie.

Odvodňování záplavové oblasti

Pozemky jsou v záplavovém území. Filip Urban ze společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba, která zpracovala studii záplavového území, řekl, že kolem průmyslového parku by se po jeho severní a jižní straně musely vybudovat dva obtokové koridory. Napříč polem, které tam nyní je, jdou odvodňovací kanály.

„Ve chvíli, kdy se do území umístí průmyslový park, je třeba tyto odvodňovací kanály přenést mimo areál. Tam se udělají formou složeného přírodě blízkého koryta a díky tomu budou moci plnit obě funkce, pro odvodnění i pro odvádění povodňových průtoků,“ vysvětlil Urban. Odtokové poměry v blízké řece Olši to podle něj neovlivní.

„Byli jsme překvapeni, že záplavová studie dopadla docela dobře a odtokové poměry se nezmění. Trochu nás překvapilo, že nebude potřeba žádné další opatření. O tom ještě budeme jako obec jednat. U dopadové studie je to pro nás čerstvé a budeme ještě všechna ta data analyzovat,“ komentoval starosta Dolní Lutyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
07:44Aktualizovánopřed 23 mminutami

Nová pravidla pro letní tábory: méně byrokracie i změny v hygieně

Pro letní dětské tábory letos platí nová pravidla vyplývající z novely hygienické vyhlášky. Pořadatelům mají přinést méně byrokracie. Novinky se týkají zdravotní způsobilosti vedoucích, hygienických zařízení i provozu kuchyně.
před 8 hhodinami

VideoOhrožení dudci chocholatí se vrací, zahnízdili na Hradecku

Po letech úspěšně zahnízdil dudek chocholatý u Hradce Králové a vyvedl zde i mláďata. Podle ornitologů se ohrožený pták vrací hlavně díky obnově pastvin, starých sadů a otevřené krajiny. Ochranáři pracovali na obnově přirozeného prostředí těchto ptáků posledních 25 let. Poprvé za tu dobu ohrožený pták zahnízdil v jedné ze speciálních budek, kterou mu připravili. Vyvedl zde pět mláďat. Dudek je velký zhruba jako kos, zdobí ho černé a bílé skvrny. Jeho nejnápadnějším znakem je ale chocholka. V devatenáctém století se v tuzemsku vyskytoval hojně. Pak téměř vymizel. K jeho návratu mohlo přispět i teplejší počasí. Podle odborníků je možné, že lidé budou moct v následujících letech dudka chocholatého vídat a slýchat v přírodě stále častěji.
před 8 hhodinami

Záchranáři kvůli vedrům hlásí rekordní počty výjezdů, překonávají i covidové maximum

Jihomoravská zdravotnická záchranná služba zaznamenala v pondělí rekordní počet událostí. Lidé jich nahlásili 437, tedy víc než v listopadu 2021 během covidové epidemie. Rekordní počet výjezdů hlásí i Moravskoslezský kraj. Podle záchranářů souvisela velká část zásahů s extrémními teplotami – nejčastěji šlo o kolapsy, úpaly, dehydrataci, ale také úrazy nebo zhoršení zdravotního stavu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Končí zbraňová amnestie. Lidé odevzdali střílející nůž i minomet

Zbraňová amnestie, při které mohli lidé beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo, je u konce. Vyhlášena byla od ledna na půl roku v souvislosti s novým zbraňovým zákonem. Lidé během ní odevzdali policistům i řadu kuriózních zbraní – například střílející nůž, pevnostní minomet nebo australský kulomet. Přesné výsledky zveřejní Policejní prezidium příští týden, s jistotou ale půjde o tisíce zbraní a desítky tisíc kusů střeliva.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Vedra ohrožují ryby i raky. Rybáři provzdušňují nádrže a čekají na déšť

Na dešťové srážky čekají rybáři po celém Česku. Tropické teploty a dlouhodobé sucho snižují množství kyslíku ve vodě. Rybáři proto na některých místech instalují aerátory nebo mění způsob vypouštění vody, aby zabránili úhynům ryb. Problémy se objevují také u raků říčních.
včera v 06:30

Zaplavené silnice, spadlé stromy. Bouřky se prohnaly Českem

Českem po historicky nejteplejším víkendu v pondělí prošly bouřky, které v částech země zanechaly škody. Kvůli úklidu spadlých stromů museli vyjet hasiči v krajích Královéhradeckém, Středočeském, Jihočeském nebo na Vysočině. Na řadě míst dřeviny omezily železniční provoz. Voda odpoledne také zaplavila některé ulice v Jihlavě, v jižních Čechách zase padaly mimořádně velké kroupy. V týdnu se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ochladí. V jeho druhé polovině teploty klesnou na 22 až 27 stupňů Celsia.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Sedm lidí v Olomouci se přiotrávilo oxidem uhelnatým

V bývalém areálu pivovaru v Olomouci-Holici zasahovali záchranáři u hromadné otravy oxidem uhelnatým. Ošetřili sedm lidí, z čehož jednoho v kritickém stavu resuscitovali, informovali odpoledne. Na místě zasahovali také hasiči, kteří zraněné z areálu vynášeli v dýchacích maskách. Případem se zabývá i policie, ke zdroji úniku se zatím nevyjádřila. Veřejnosti podle ní žádné nebezpečí nehrozí.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Evropský pohled