Na místě starého židovského hřbitova v Prostějově se dnes nachází park. Zástupci židovské obce, ale také rabíni z USA či Izraele si přejí někdejší hřbitov obnovit. Prostějovská radnice k tomu má ale výhrady. Spor o podobu prostoru bývalého židovského hřbitova v Prostějově má pomoci vyřešit expremiér Špidla (ČSSD). Ve čtvrtek se na tom dohodla radnice s židovskou obcí.
Expremiér Špidla (ČSSD) zasahuje. Má vyřešit spor o obnovení hřbitova mezi židovskou obcí a Prostějovem
Bývalý předseda vlády a evropský komisař s rolí mediátora souhlasí, řekla po jednání se zástupci Federace židovských obcí ČR a nadace Kolel Damesek Eliezer primátorka Alena Rašková (ČSSD).
Při hledání vhodného mediátora podle Raškové padla volba na Špidlu kvůli tomu, že nemá vazby na Prostějov a je to výrazná osobnost. „Problém rehabilitace starého židovského hřbitova se rozvířil mimo Prostějov do celé republiky, takže toto byl návrh, který mi připadl jako velmi rozumný,“ podotkla Rašková, podle které Špidla je přijatelný pro obě strany a „bude výborným mediátorem“.
Podle předsedy Federace židovských obcí ČR Petra Papouška panuje shoda na tom, že upraven má být celý prostor bývalého židovského hřbitova, na jehož místě je nyní park a škola. „Jsme připraveni na to, aby Vladimír Špidla vedl jednání a došli jsme k nějakému řešení, které bude vyhovovat oběma stranám. Jsou tam určité sporné body, na kterých jsme se v tuto chvíli neshodli,“ řekl.
Hřbitovem mají dál vést cesty ke škole
Radnice chce, aby se prostorem bývalého židovského hřbitova i nadále vinuly průchozí cesty ke škole. „Představitelé židovské strany mají představu, aby prostor byl v podstatě uzavřen a byl tam vstup jednou brankou,“ upozornila Rašková. Lidé by kvůli tomu museli plochu obcházet. „Tady jsme se neshodli, takže abychom postoupili dál, tak jsme zvolili formu mediátora, který tyto neshody nějakým způsobem snad srovná,“ uvedla.
Příznivci obnovení hřbitova si stěžují na to, že park už není pietním místem. „Lidé zde podle nich venčí své psy a hřbitov tak připomíná už jen památník,“ uvedl redaktor České televize Marek Vrlák.
O rehabilitaci hřbitova usiluje Nadace Kolel Damesek Eliezer. Podle jejího mluvčího Tomáše Jelínka se pod parkovištěm a parkem nacházejí ostatky 1924 židovských občanů Prostějova. Jeho obnovu nechce přibližně 3000 lidí, kteří již podepsali petici. Pro obnovení pietního místa je naopak olomoucký arcibiskup Jan Graubner či zástupci olomoucké univerzity.
Náhrobky skončily na dvorcích
Někdejší židovský hřbitov v Prostějově, který ministerstvo kultury loni dalo na seznam kulturních památek, byl zničen za německé okupace a náhrobní kameny s židovskými nápisy si tehdy rozebrali obyvatelé z okolních vesnic.
Lidé náhrobky z židovského hřbitova použili například při dláždění dvorků. Některé z kamenů se podle Jelínka podařilo díky informační kampani najít v posledních dvou letech v Prostějově, Seloutkách, Žešově, Sněhoticích či Ondraticích. Všechny na sobě ale nesou stopy likvidace za nacistické okupace.
„Nalezené náhrobky a jejich fragmenty dokládají existenci prostějovské židovské komunity v 19. století,“ uvedl Jelínek, podle kterého jsou shromážděné náhrobní kameny výrazem dobré vůle dárců napravovat příkoří minulosti. Jelínek podotkl, že podle rozhodnutí ministerstva kultury je soubor náhrobků důležitou součástí kulturního dědictví města Prostějova a místní židovské obce, jejíž historie sahá až do 15. století.
- Starý židovský hřbitov v Prostějově byl založen v roce 1801 a v roce 1943 ho na popud německého starosty zrušili. Vytrhána tehdy byla většina náhrobních kamenů, které posloužily jako stavební materiál či byly znovu zpracovány. V Prostějově žila do 19. století významná židovská komunita. Na zrušeném hřbitově jsou pochováni například předci filozofa Edmunda Husserla či spisovatele Stefana Zweiga.