Domašov - Jejich revírem je dálnice a jejich tempo nebylo vždy vražedné… To se dá říct o domašovském oddělení dálniční policie, které dnes oslavilo 40. výročí od svého vzniku. V dobách, kdy policisté museli stíhat silniční piráty v žigulících, ještě nebyla celá D1 ani dostavěná. Domašovské oddělení, jež je starší než celá brněnská dálnice, už hodně pamatuje.
Domašovská Kobra 11 brázdí dálnici už 40 let
„Měli jsme vozidlo Škoda 1203, pak jsme měli dva žigulíky kombi a jednu Volhu GAZ 24, což už je modernější typ. Dneska by to ale neobstálo, zhodnotil proměnu vozového parku bývalý dopravní policista Marek Neveselý, který v Domašově sloužil od roku 1975. “Volha nám jednou přišla z dílen upravená kvůli úsporám tak, že přes lopatu ohnuli pedál plynu, abychom ho nemohli sešlapovat až k podlaze,„ zavzpomínal Neveselý na vynucené úspory “shora".
„Když jsem v roce 1973 přišel, ještě nebyl úsek dálnice dostavěný. Tahle budova byla teprve ve výstavbě, byl tu jen dřevěný dům, kde jsme začínali. Rok jsme v něm byli, než se to dostavilo,“ popsal provizorní policejní zázemí jeden z vysloužilých policistů Otto Valeš. „Měli jsme dvě vozidla, teprve pak jsme dostali radiotelefon. Moje první nehoda byl trabant, který najel na prostřední svodidla. Škoda tam byla ale celkem malá,“ zavzpomínal s úsměvem Valeš.
Hustší provoz
Zatímco v polovině 70. let jezdilo po dálnici v průměru dvacet aut za hodinu, dnes jich jen jihomoravským úsekem D1 projede v témže čase téměř dva tisíce. Provoz tak narostl víc než stonásobně.
Právě nehody podle pamětníků doznaly největších změn. „Za rok bylo tak tři sta nehod, ale byly to jen ohnuté plechy. Nebyly to takové nehody, jaké jsou dnes, protože ani vozidla nebyla tak rychlá,“ odhadl hlavní rozdíl Valeš. Řidiči, kteří byli do té doby zvyklí řídit jen ve městech nebo na okreskách, poznali na dálnici nové problémy.
„Na vozech se při jízdě objevovaly technické závady, které ve městě nebyly. Například rychlá jízda na podhuštěných pneumatikách, jež praskaly,“ prohlásil Neveselý. Také řízení bylo jiné. „Objevovaly se nové, tzv. dálniční nemoci – třeba usnutí řidiče za volantem. Udělali jsme první krok k tomu, aby se to začalo zkoumat,“ popsal přínos domašovského dálničního oddělení Neveselý.
Rychleji!
Zatímco v minulosti mohla Veřejná bezpečnost vytáhnout z žigulíku maximálně 120 km/h, dnes policejní superby brázdí D1 rychlostí i 250 km/h. Nejčastější příčinou nehody je kromě vysoké rychlosti i nedodržování bezpečné vzdálenosti.
Historie dálnice Praha-Brno
Dálnice D1 je nejstarší a nejdelší tuzemskou dálnicí. První návrhy na rychlostní spojení Plzeň - Košice vznikly už ve 30. letech minulého století. S výstavbou směr Jihlava v Praze začali 2. května 1939. Po válce Eduard Beneš nařídil pokračovat, ale únorové události způsobily znárodnění stavebních firem. Celkově se mezi lety 1939 až 1950 rozestavělo asi 30 procent dálnice mezi Prahou a Brnem.
Další fáze výstavby začala až v roce 1963. Stavělo se směrem z Prahy i z Brna, přičemž projektanti se snažili maximálně využít už vybudované stavby (klidně i válečné). Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou byl dokončen 7. listopadu 1980, kdy byl jako poslední dokončen úsek dálnice u Humpolce. O den později už byla dálnice uvedena do provozu jako jeden celek. Později byly dokončeny ještě dva úseky od Brna k Vyškovu.
Technické údaje o dálnici D1:
Cementobetonová vozovka - 169 km
Asfaltová vozovka -78 km
Počet mostů - 176
Počet křižovatek - 36
Počet odpočívadel - 52
Počet tunelů - 1
„Co byl problém? Žigulíky v mrazu špatně startovaly,“ netajil se ve vzpomínkách Neveselý. To by se dnes dálniční policii už nestalo. „Naše technické vybavení musí odpovídat vozovému parku, který dnes po dálnici jezdí,“ vysvětlil bývalý šéf dopravní policie Leoš Tržil. Ani nové vozy superb ale policii nepomůžou, nezodpovědní lidé za volantem bourají dál.
„Trápí nás chování některých řidičů, nejde jen o piráty silnic, ale kolikrát o obyčejnou bezohlednost nebo nepozornost, která zapříčiní dopravní nehodu s fatálními následky. Příkladem může být včerejší den, kdy na našem úseku byly dvě hromadné dopravní nehody,“ připomenul smutnou bilanci Tržil.
Kromě osobních aut ale musí dálniční policie kontrolovat i ty nákladní. Podle vedoucího dopravní policie nemají muži zákona dostatek odstavných ploch, kde by kamiony mohly zastavit. Po rekonstrukci brněnské dálnice se ale část odpočívadel, jež dnes chrání betony, opět zpřístupní.