Ústí nad Labem - Krajská nemocnice v Ústí nad Labem usiluje o statut fakultní nemocnice. Pokud by se jí to podařilo, byla by první svého druhu v Česku. Fakultní nemocnice jsou zatím spojené jen se studiem budoucích lékařů, zatímco v Ústí nad Labem studují například sestry nebo fyzioterapeuti. Ke kvalitnější přípravě jim chybí právě vědecké pracoviště.
Jednadvacetiletá Daniela bude přivádět na svět děti. Jako porodní asistentka potřebuje vysokoškolské vzdělání. Během studia musí odpracovat v nemocnici sto dvacet hodin a sama provést na čtyřicet porodů. Přiznává, že ji praxe překvapila. „Je docela šílené, že v praxi to funguje jinak než v teorii, co se učí ve škole. Hlavně je to velká zodpovědnost,“ přiznává studentka Fakulty zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Daniela Vlachová.
Na ústecké univerzitě studuje spolu s Danielou dalších pět set padesát studentů ve čtyřech zdravotnických oborech. Pro tamní Masarykovu nemocnici představují studenti zdroj kvalifikované pracovní síly. Jenomže univerzitě chybí místo, kde by budoucí zdravotnici nejen pracovali, ale také bádali. Změna na fakultní nemocnici by se přitom pacientů nedotkla. „Z hlediska počtu zdravotnických výkonů je to nastejno, ale fakultní nemocnice dělá ještě vědu a vyučuje, čili ve srovnání s krajskou nemocnicí má přibližně o 40 % pracovníků víc,“ vysvětluje děkan fakulty Miroslav Tichý.
V Česku je devět fakultních nemocnic, z toho čtyři v Praze. Aby mohla vzniknout další v Ústí nad Labem, musel by se změnit zákon. „Zákon o univerzitních nemocnicích byl skutečně připravován bývalým ministrem Hegerem. Vlivem vývoje na politické scéně byl však tento zákon odložen,“ informuje mluvčí Ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová.
Pokud by nová vláda zákon schválila, pro ústeckou univerzitu by to byla zároveň možnost otevřít nové studijní obory.
