V Jihomoravském kraji přibývají další lidé nakažení žloutenkou typu A. Za poslední týden hygienici evidují 25 nových případů. Celkový počet nemocných tak od počátku roku stoupl na 215. Podle ředitelky protiepidemického odboru hrozí, že se nákaza bude podobným tempem šířit dál až do zimních měsíců.
Kvůli žloutence přijaly některé školy v Brně na počátku září preventivní opatření. Do každé třídy například rozmístili dezinfekční gely a dezinfekční mýdla. Hygienici také požádali vyučující, aby školáky naučili, jak si správně mýt ruce. Měli by je taky upozornit, že například nesmí více dětí jíst jednu svačinu.
Děti školního věku zatím mezi nakaženými nejsou. Nejvíce infikovaných je ve skupině 20 až 44 let. „Nákaza však postihuje i ostatní věkové kategorie. Nejvíce případů je v Brně a okolí, kde je 80 procent nakažených,“ uvedla ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Renata Ciupek.
Podle ní se nákaza hepatitidy typu A bude podobným tempem šířit až do zimních měsíců. K tomu nyní napomáhají letní aktivity spojené se špatnou hygienou rukou. Patří mezi ně cestování, tábory, festivaly a podobně. Hygienici předpokládají, že epidemie ještě nedosáhla vrcholu, může trvat až rok.
Žloutenka se šíří i mimo Brno
Nejkritičtější situace zůstává v Brně a okolí. Přesto hygienici zaregistrovali v uplynulých dnech i čtyři nové případy na Hodonínsku. Loni touto dobou přitom hygienici do září evidovali na jihu Moravy pouhých 16 nemocných.
Kvůli šířící se žloutence nechává brněnský magistrát očkovat své úředníky, kteří přicházejí do styku s potenciálně nemocnými. Očkování má za sebou také část strážníků. „U strážníků městské policie je přichystána vakcína pro 236 strážníků, k dnešnímu dopoledni jich bylo naočkovaných 162. Zbývá doočkovat 20 pracovníků sociálních služeb,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Nové opatření zatím neplánují brněnské nemocnice, i přesto, že Fakultní nemocnice v Bohunicích nyní hlásí rekordní počet nemocných. Hospitalizováno je v jejích prostorách 24 nakažených.
Žloutenka se v Brně původně rozšířila mezi bezdomovci a narkomany. Nicméně tato skupina tvoří mezi současnými nakaženými už jen jednu čtvrtinu. Nebezpečí epidemie je právě v tom, že už zasáhla běžnou populaci. Vakcíny proti žloutence typu A proplácejí i některé zdravotní pojišťovny.
- Žloutenka typu A přezdívaná jako nemoc špinavých rukou se často objevuje a šíří v komunitách s nízkou úrovní hygieny. Vstupní branou infekce je zažívací trakt – virus do těla vniká ústy a je vylučován stolicí, a proto jej nakažený může snadno přenést na cokoliv, čeho se dotkne nedostatečně umytýma rukama. Přenos je možný i nepřímý, například znečištěnou vodou, potravinami, předměty.
- Žloutenka typu B se na rozdíl od prvního druhu nemůže přenášet kýchnutím nakaženého nebo špinavým ovocem; k přenosu tohoto typu hepatitidy dochází teprve přímým kontaktem, například při nechráněném pohlavním styku nebo použití nesterilní injekční jehly a samozřejmě krví. Virus typu B je stokrát nakažlivější než virus HIV.
Hygienici situaci označují za největší epidemii žloutenky na jihu Moravy od počátku tisíciletí. Celé Česko má za sebou ale mnohem větší epidemie. Výrazný byl třeba rok 2008 a vůbec největší epidemie zasáhla tehdejší Československo v koncem 70. let. Z jahod přivezených z Polska, které tamní sedláci pohnojili lidskými výkaly, se tehdy nakazilo 34 tisíc lidí. V médiích se ale o této epidemii téměř nemluvilo.
