Diamo chce otevřít uranový důl u Brzkova, má Sobotkovu podporu

Brzkov (Jihlavsko) – Státní podnik Diamo chce nejpozději za sedm let otevřít nový uranový důl u Brzkova na Jihlavsku. Ložisko se třemi až čtyřmi tisíci tun uranu by mělo nahradit důl Rožná, kde těžba končí. Záměr otevřít nové těžební ložisko na Vysočině podpořil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), především kvůli udržení zaměstnanosti po uzavření stávajícího dolu. Upozornil však, že existují i jiné alternativy, kde zaměstnat horníky z končícího dolu. Obce v okolí dosud další těžbu odmítaly. O aktuálních plánech Diama však starostové nemají informace.

Důl Rožná je jediný fungující uranový důl ve střední Evropě, ale těžba v něm ustane během čtyř až pěti let. Státní těžební společnost Diamo ale chce těžit uran i nadále, a to u Brzkova. Pro záměr bude rozhodující stanovisko vlády, která možnou těžbu u Brzkova projedná v létě.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ho při návštěvě dolu Rožná podpořil. „Pokud se neobjeví nějaké zásadní negativní argumenty, pak se domnívám, že by vláda měla podpořit zachování zaměstnanosti v regionu a možnost pokračování těžby,“ uvedl premiér. Zdůraznil však, že je potřeba najít technologie, které co nejméně zatíží přírodu.

Vznik nového dolu dosud odmítaly obce v okolí. Místní obyvatelé zhruba před pěti lety odmítli australskou těžební společnost, která měla o uran u Brzkova zájem. Nepomohl ani příslib finančních příspěvků pro obce. O záměrech Diama zatím starostové nic nevědí. „Ale určitě se obyvatelé k tomu staví záporně,“ podotkl brzkovský místostarosta Aleš Bořil. Bojí se prý, že utrpí příroda.

Právě obce a kraj se ale k plánu budou vyjadřovat. Plán na nový důl se nelíbí ani ekologickým sdružením. Když těžbu uranu projednávala vláda naposled, uvedli aktivisté, že uranu v lokalitě není mnoho. „Na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice je dle ministerstva celkem 3 100 tun uranu, což by zajistilo pouhých pět let provozu jaderných elektráren Temelín a Dukovany,“ uvedlo sdružení Calla.

Pokud bude Diamo moci začít nový uranový důl stavět, budou přípravné práce trvat šest až sedm let, těžba potom potrvá asi 16 let. Premiér Sobotka považuje nový důl za podstatný pro zaměstnanost v regionu. „Já vidím těžbu v Brzkově jako reálnou alternativu vytvoření pracovních míst,“ poznamenal. 

V novém dole by mohly pracovat stovky horníků, kteří po ukončení těžby v Rožné nebudou mít co na práci. Podle Sobotky ale existují také jiné možnosti, kde část z nich zaměstnat – například zaplnění průmyslové zóny v Bystřici. Těžební závod Geam, který spadá pod Diamo, teď zaměstnává 950 lidí, z nich asi 800 na dole a v sousední chemické úpravně uranových rud. Úpravna by v Rožné měla fungovat i nadále, těžaři do ní chtějí uranovou rudu z Brzkova přepravovat vlakem.

Důl Rožná, kde se těžba chýlí ke konci, uzavře svoji historii více než po 60 letech, v provozu je od roku 1957. Ročně těží kolem 200 tun uranu, což je méně než v minulosti – před rokem 1989 se těžilo přes 400 tun každý rok, poté kolem 300 tun, uvedlo Diamo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
před 16 hhodinami

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
před 17 hhodinami

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
včeraAktualizovánovčera v 12:01

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
včera v 09:18

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

VideoZačala výluka na železnici mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm

Začala dvouměsíční výluka na trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm na Vsetínsku. Vlaky tam nepojedou kvůli opravě nebezpečné křižovatky v Zašové do 26. května. Po přestavbě by měla být silnice širší, na místě budou nové odbočovací a připojovací pruhy nebo semafory. Práce vyjdou na téměř dvě stě milionů korun, hotovo by mělo být na konci letošního roku.
11. 3. 2026

Na Hradecku je šesté ohnisko ptačí chřipky, nákaza zasáhla kachny v Zábědově

V okrese Hradec Králové je další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže. Nákaza zasáhla chov kachen firmy Perena v Zábědově, který je součástí Nového Bydžova. V chovu je ve čtyřech halách třináct tisíc kachen a čeká je likvidace.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
11. 3. 2026
Načítání...