Temelín - Jaderná elektrárna Temelín zahájila plný provoz před deseti lety, obce v jejím okolí se za tu dobu díky daním a dotacím ČEZu změnily k nepoznání. Například Obecní úřad Temelín, pod nějž spadá několik dalších obcí dohromady s 900 obyvateli, jen za poslední volební období investoval 133 milionů korun. Ve všech místních částech byly postaveny či rekonstruovány víceúčelové budovy se společenským sálem a víceúčelové sportovní hřiště, do příštího roku bude dořešena kanalizace včetně čistíren odpadních vod a septiků. Postavena byla bytovka, modernizováno fotbalové hřiště a revitalizována náves v Temelíně, nakoupena byla technika na údržbu zeleně. „A to je asi třetina z výčtu investic, za deset let by jich bylo na tři stránky formátu A4,“ poznamenal starosta Petr Macháček.
Díky vysokým příjmům může obec podle starosty nabídnout stavební parcely pod průměrnými cenami, dostatek práce nebo třeba stravování dětí ve školce a škole zdarma. Obyvatelé také neplatí žádné poplatky za nakládání s odpady a mají velké zázemí pro sport a kulturu, byť pod věžemi jaderné elektrárny.
Podle Macháčka to ale lidem nevadí. Počet obyvatel se zvýšil o stovku, další přibývání lidí zbrzdil odklad dostavby elektrárny. „S vedením elektrárny máme, dá se říct, ideální vztahy. Ty teď narušují jen spekulace, že kvůli odložené dostavbě výrobních bloků by ČEZ mohl zrušit takzvanou rámcovou smlouvu,“ řekl dnes starosta.
Do rozpočtu obce plyne díky smlouvě deset milionů korun ročně. Rámcovou smlouvu Jihočeský kraj uzavřel s ČEZem v roce 2009, díky ní zastupitelé zrušili usnesení z roku 2004, ve kterém jejich předchůdci odmítli dostavbu elektrárny. ČEZ za to slíbil vložit do regionu v následujících deseti letech téměř čtyři miliardy korun.
Další výhodou života u elektrárny je příjem z daně z nemovitosti. Díky jejímu areálu v katastru obec získává ročně do kasy přes 30 milionů korun, dříve to bývalo i 50 milionů. Jenom za poslední volební období tak podle starosty mohla obec investovat 133 milionů korun.
Lidé podle něj obavy z jaderné elektrárny nemají. Naposledy se o tom přesvědčila řada zpravodajských štábů po havárii ve Fukušimě. „Přijely snad z celé Evropy a divily se, jak dobře jsou lidé informovaní o dění v elektrárně,“ uvedl Macháček. Mnozí tam pracují a vědí, že tam funguje přísný pracovní režim. Třeba večer v hospodě si odpustí další pivo, když je ráno čeká test na alkohol. Vědí, že do modernizace a zvyšování bezpečnosti plyne miliarda korun ročně.
Za deset let plného provozu se změnila i samotná elektrárna, jejíž výstavbu a spouštění provázely protesty ekologických organizací v Česku i sousedním Rakousku. Ti naposledy protestovali před dvěma lety v souvislosti s plánovanou dostavbou. I když ČEZ letos zrušil zadávací řízení na dostavbu, byla splněna řada požadavků ekologů, které vznesli na veřejném projednávání dostavby. Řada shodných opatření totiž vyplynula ze zátěžových testů EU po havárii ve Fukušimě a více než polovina je jich splněna.
