Skupina CPI Property Group podnikatele Radovana Vítka zahájila v pondělí ráno demolici zchátralých budov nádraží Praha-Bubny, které mají i památkově chráněné prvky. Informaci radnice Prahy 7 potvrdil mluvčí skupiny CPI Jan Burian. Radnice Prahy 7 ale s demolicí nesouhlasí a označuje ji za barbarství.
Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) se spolu se starostou Prahy 7 Janem Čižinským ráno setkala s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Kontaktovali CPI, aby alespoň část budov zachovala. Jak na to majitel zchátralého areálu zareaguje, není jasné.
„Pokouším se zvrátit rozhodnutí investora o využití demoličního výměru, které je v platnosti už několik let. Chtěla bych pro Prahu tuto historicky cenou budovu zachovat," uvedla Krnáčová.
Budovy jsou podle investora v katastrofálním stavu, chráněné sloupy firma zachová
Památková ochrana se podle mluvčího skupiny CPI Property Group týká pouze vnitřních sloupů, které firma zachová a předá památkářům, tak jak se s nimi před lety dohodla. Práce mají trvat až tři měsíce.
„Budovy jsou v katastrofálním stavu, padají a jsou v nich bezdomovci a feťáci. Demoliční výměr byl vydán před pěti lety a několikrát prodloužen. Naposledy v prosinci 2013, takže jeho platnost vyprší na konci letošního roku," uvedl Burian.
Projekt se neustále odkládal, změna přišla až s Radovanem Vítkem
Vlastníkem i investorem staveb je realitní skupina Orco Property Group, která se potýkala s velkými finančními problémy. Proto projekt výstavby na železničním nádraží Praha-Bubny neustále odkládala, peníze neměla ani na demolici. Obrat nastal až po nedávné změně vlastnické struktury firmy, kdy ji fakticky ovládl podnikatel Vítek. Právě jeho skupinu CPI si Orco najalo jako developera celého projektu.
Generální ředitel Orco Property Group Jiří Dedera uvedl, že demolice je v souladu s dlouhodobou strategií i řádně projednaným a schváleným záměrem. "Rozhodnutí o demolici učinilo Orco v dubnu letošního roku. V létě probíhaly přípravné práce a výběrové řízení, přičemž s vlastními pracemi začíná vybraná firma právě v těchto dnech. Stav nemovitostí je již dlouhodobě neudržitelný, ale duch místa v této lokalitě nezanikne, protože významné architektonické prvky industriální výstavby budou zachovány a zakomponovány v budoucí podobě projektu," prohlásil Dedera.
„Práce jsou navrženy tak, že budou trvat tři měsíce, ale budeme se je snažit co nejvíce urychlit. Všechno se bude rozebírat jako stavebnice kousek po kousku," dodal mluvčí skupiny CPI Jan Burian.
Radnice Prahy 7 bourání srovnává s demolicí zimního stadionu Štvanice
Radnice městské části Praha 7 nesouhlasí hlavně se záměrem zbourat bývalé dílny Státních drah, které jsou podle ní technickou památkou. Na sobotním jednání se zástupci CPI se proto její představitelé snažili demolici oddálit.
„Se zástupcem investora, ředitelem CPI Igorem Klajmonem, jednáme přes půl roku o rozvoji velkého území v Bubnech-Zátorách. Přestože ve studiích se počítalo se zachováním dílen, přesně půl roku připravovali demolici, o které však mlčeli,“ uvedl starosta městské části Praha 7 Jan Čižinský. Neví o žádném důvodu, proč by se dílny měly bořit právě teď. Území je ve stavební uzávěře a nic tam mnoho let stejně nevyroste, doplnil. Bubny podle něj demolicí dílen přijdou o jedinečnou možnost skloubit staré s novým.
Podle starosty Prahy 7 firma CPI postupuje s neúctou k technickému historickému dědictví. Demolici přirovnal k bourání zimního stadionu na Štvanici.
Stavba dřívě měla statut kulturní památky. Ten byl ale v roce 2008 zrušen. „Ministerstvo kultury na základě podnětu zrušilo prohlášení za kulturní památku u dvou ze sedmi objektů kvůli špatnému stavebně technickému stavu,“ konstatovala Simona Cigánková, mluvčí ministerstva.
Starosta Prahy 7 uvedl, že městská část nemá žádný nástroj, jak demolici zabránit. Celá věc ani nespadá pod její stavební úřad. „Městská část má bohužel zcela svázané ruce,“ doplnil starosta.
Stropnický: Drážní dílny by měly zůstat součástí budoucí zástavby
Proti demolici protestuje i náměstek pražské primátorky Matěj Stropnický (Trojkoalice/SZ). „Jestli si developer CPI, vlastník areálu, myslí, že nejlepší příspěvek do jednání s městem, jak z území Bubnů odstranit stavební uzávěru a umožnit jeho zástavbu, je zbourat cenné drážní dílny, je třeba říci, že tomu tak není. Naopak, tyto haly vytvářejí kouzlo místa a měly by se stát součástí budoucí zástavby," uvedl Stropnický na Facebooku.
- Rozvojové území Bubny-Zátory, které leží mezi stanicemi metra Vltavská a Nádraží Holešovice, je jedním z 15 velkých rozvojových území hlavního města, pro která platí stavební uzávěra. Majitel části pozemků, společnost Orco Property Group, plánuje na 27 hektarech postavit novou čtvrť. Projekt původně počítal s výstavbou luxusních i klasických bytů, kancelářských prostor, nové školy, zdravotnického zařízení a univerzitního kampusu. Celkově by mělo vyrůst 1,2 milionu metrů čtverečních nadzemních ploch, z toho celá polovina kancelářských a třetina bytových ploch.
Dílny dokumentují počátky železničního stavitelství v Rakousku - Uhersku
Podle Lukáše Berana z Výzkumného centra průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze je budova dílen na nádraží Praha-Bubny výjimečnou památkou na vývoj železnice v Praze i v celé republice: „Ona je to ale i velice zajímavá ukázka průmyslové architektury - úplného počátku železničního stavitelství v Rakousku – Uhersku, a vlastně i v Evropě,“ uvedl.
Michal Novotný z Železničního muzea v rámci Národního technického muzea doplnil, že železniční dílny na bubenském nádraží jsou devítilodní budovou, která má na šíři 65 metrů a na délku 160. „Jedná se vlastně o část výstavby z roku 1873, kdy společnost Státní dráhy rozšiřovala své zázemí z nynějšího Masarykova nádraží do areálu v Holešovicích,“ řekl.
„Dá se jednoznačně říct, že pro historii železnice jiný takový objekt na katastru hlavního města Prahy neexistuje,“ doplnil Novotný.
- Provoz nádraží Praha-Bubny byl zahájen v roce 1868, kdy byla dostavěna spojka Buštěhradské dráhy na Masarykovo nádraží. K nádraží také náleželo rozsáhlé depo, dílny a výtopna, které byly vybudovány v letech 1869 až 1873. Kapacita zázemí nádraží, které mělo odlehčit depu na Masarykově nádraží, byla až 140 vozů. Poslední rekonstrukcí prošlo v letech 1956 až 1958. Provoz byl ukončen v roce 2000, od té doby budovy chátrají.
