V pražském tunelovém komplexu Blanka dělníci dokončili utěsňování průsaků. Zvyšila se tak bezpečnost provozu. Dělníci v tunelu pracovali pouze v noci tak, aby byla zajištěna plynulá doprava. Komplex byl otevřen v roce 2015, funguje tak víc než šest let. V pracovní den jím projede přes devadesát tisíc aut.
Tunel Blanka v některých úsecích prochází pod spodními vodami a řekou Vltavou. Opravy bylo potřeba provést proto, aby voda, která se objevovala na silnici, neohrožovala řidiče. „Teď je ukončena etapa, která průsaky eliminovala na minimum, už by se neměly vyskytovat nějaké větší louže a tím je zaručená i větší bezpečnost provozu. Kdyby se za nějakou dobu objevil nějaký další průsak, zase se to bude řešit. To je rutinní záležitost u všech tunelových konstrukcí,“ řekl náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).
V tunelu dělníci odstraňovali špachtlemi z dlaždic na zdech stopy po zatékající vodě a zároveň utěsňovali místa průsaků speciální pěnou. „Materiálů, které se používají, je hodně, v tomto případě to je polyuretanová pěna. Je to chemický materiál, který je tekutý a pod tlakem se natlačí do vyvrtaných děr nebo předem připravených hadic. Pěna reaguje na styk s vodou a jakmile se s ní potká, nafoukne se a tím vytěsní prostor a zabrání vodě prostupovat do tunelu,“ popsal technický ředitel společnosti Satra Pavel Šourek.
Pěna se dávala mezi membránovou hydroizolaci a takzvané definitivní ostění, které tvoří vnitřní stěnu tunelu. Membránová izolace je přidělána na primární ostění a může se časem poškodit. Tunel se totiž vlivem počasí a dalších okolností pohybuje a při tom se může izolace poškodit. V místech poškození do tunelu zatéká.
Tunelový komplex patří k nevytíženějším ve městě, jeho stavbu ale provázela řada komplikací. Soudní spory, arbitráže, problémy se stavebním povolením, nezaplacené faktury, hádky města se stavebními firmami o peníze.
Stavba tunelu se prodloužila a prodražila
První auto projelo komplexem 19. září 2015. Původně to mělo být o čtyři roky dřív. Jak se prodlužoval termín otevření, navyšovala se i cena. Z jednadvaceti miliard na třiačtyřicet. Tunel Blanka se tak stal největším a nejdražším projektem v dějinách Prahy.
V roce 2008 lidem bydlícím nad tunelem začaly praskat zdi. Během dvou let se při ražbě tunel třikrát propadl, ve Stromovce a na Hradčanech. V kráteru dokonce zůstal několik hodin zavalený bagrista. Firma Metrostav dostala za pochybení od báňského úřadu pokutu. Když už se zdálo, že se stavba chýlí ke konci, objevil se další problém, vodou poničené kabely. Navzdory všem komplikacím se rok po zprovoznění tunelu stala Blanka Stavbou roku 2016.
Soud zrušil část kolaudačního souhlasu
Nejdelší městský tunel v Evropě využije denně přes devadesát tisíc řidičů. Průjezd městem se díky němu zrychlil a v Praze 7 se snížil provoz. Tím, že ale není dostavěný celý pražský okruh, tak jiné městské části se dál potýkají s problémy. „Ke zlepšení došlo v ulici Milady Horákové, Veletržní, také na Nuselském mostě. K zásadnějšímu zhoršení došlo v ulici Patočkova a také v ulici V Holešovičkách,“ poznamenala před dvěma lety mluvčí Technické správy komunikací hlavního města Prahy Barbora Lišková.
Právě spolek Holešovičky pro lidi si na tunel kvůli hluku a emisím stěžoval u soudu. Soud výtky uznal. Přesně před rokem zrušil část kolaudačního souhlasu v úseku mezi Špejcharem a Pelc-Tyrolkou. Vedení Prahy ale podalo odvolání.
