Tábor/Děčín – Řada měst již překročila celoroční kvótu stanovící počet dnů, kdy je bezpečné žít se smogem. Jako poslední oznámily překročení kvóty Děčín a Tábor. Obě města se do ekologických „červených čísel“ dostala i loni, avšak až koncem roku. Znečištění ovzduší přitom ročně přispívá k úmrtí tisíců lidí.
Severovýchod Moravskoslezského kraje, Kladno, Most, Ústí nad Labem a nově i Děčín a Tábor jsou nejvíce znečištěná místa v Česku. Všude již bylo tolik prašných dnů, kolik by podle evropských směrnic nemělo být za celý rok. Dvě města, která se na seznam mimořádně znečištěných míst připojila jako poslední, přitom dlouhodobě nepatří mezi problémové lokality. Tábor i Děčín sice celoroční kvótu počtu dnů, kdy je celodenní průměrná koncentrace prachu PM10 v ovzduší nad 50 mikrogramy v metru krychlovém, překročily i loni, ale mnohem později. Evropské směrnice stanoví limit na 35 dnů, který Tábor překonal počátkem prosince, Děčín před Vánoci.
Děčín leží v Labské kotlině, obklopen je kopci a skálami. „Právě poloha, chybějící obchvat a přivaděč na dálnici D8, ale i stará topeniště mohou mimo jiné způsobovat to, že prach zůstává ve městě,“ uvedla mluvčí radnice Markéta Lakomá. Dodala, že v lokalitách, kde si lidé stěžovali na špatné ovzduší, radnice kontrolovala, čím se v domácnostech topí. „Nikde jsme nezjistili, že by do kotlů dávali třeba PET lahve,“ podotkla. Loni ovšem byl ve městě smog celkem 40 dnů, letos za první tři měsíce již 36 dnů.
V Táboře je situace obdobná. „Podle údajů ČHMÚ překročila monitorovací stanice v Táboře limit šestatřicetkrát už 31. března. V loňském roce to bylo až o osm měsíců později – 3. prosince. Za rok 2013 byl limit překročen po 40 dní,“ shrnul Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
Města, která překročila smogovou kvótu již dříve, patří na rozdíl od Děčína a Tábora k tradičně znečištěným lokalitám. Ovzduší na Ostravsku, Karvinsku a Frýdecko-Místecku ovlivňuje jejich poloha pod horami v kombinaci s průmyslem, podobná je situace na Mostecku a v Ústí nad Labem i Kladně. Kladno ovšem kromě zvýšené koncentrace polétavého prachu trápí také množství rakovinotvorného benzo-a-pyrenu ve vzduchu.
Znečištění drobnými prachovými částicemi o průměru menším než deset milimetrů je nebezpečné pro lidské zdraví. Zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. „Podle zprávy Státního zdravotního ústavu mělo znečištění prachem v České republice za rok 2012 na svědomí zhruba 5 500 předčasně zemřelých lidí a 1 800 vážně nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže,“ upozornil Miroslav Šuta. Nejnebezpečnější jsou podle něj frakce jemných prachových částic, které unikají typicky například z výfuků dieselových automobilů. Ty jsou velmi jemné a mohou vnikat až do plicních sklípků.
