Kristina Colloredo-Mansfeldová dosáhla u Ústavního soudu obnovy řízení o dvou starších stížnostech, které se týkaly mobiliáře zámku Opočno. Soud reagoval na lednový výrok Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který snahy Colloredo-Mansfeldové podpořil. O stížnostech, dříve odmítnutých jednotlivými senáty Ústavního soudu, tak musí znovu rozhodnout plénum, tedy sbor všech ústavních soudců.
Ústavní soud už dříve uvedl, že pokud Colloredo-Mansfeldová návrh na obnovu procesu podá, bude muset její dřívější ústavní stížnost znovu posoudit. Žena ale neuspěla s návrhem na obnovu dalšího staršího řízení, které se týkalo zámku Opočno jako celku. Verdikt evropského soudu se totiž týkal jen sporů o mobiliář, zámkem se Štrasburk nezabýval.
Štrasburský soud před časem konstatoval, že česká justice v právní bitvě o hodnotný mobiliář Opočna chybovala. Restituenti podle soudu neměli možnost řádně se vyjádřit k jednomu z důkazů, konkrétně k rozhodnutí ministerstva zemědělství z roku 1947. Dokument totiž nebyl zanesen mezi důkazy. Podle aktuálního usnesení ÚS může být dosaženo nápravy pouze novým posouzením původní ústavní stížnosti.
Ústavní soud už dříve reagoval stejným způsobem na výrok Evropského soudu pro lidská práva v záležitosti dalšího potomka šlechtického rodu Jeroma Colloredo-Mannsfelda. Všechna obnovená řízení jsou nyní sloučena ke společnému projednání, soudcem zpravodajem je David Uhlíř.
České soudy restituentům nejdříve pravomocně vydaly do spoluvlastnictví 68 obrazů. Následně však nárok na vydání zbylého mobiliáře zámku Opočno ve dvou samostatných řízeních zamítly, což postupně potvrdily všechny instance včetně Nejvyššího a Ústavního soudu. Zastání našli restituenti až ve Štrasburku.
Sbírka za více než miliardu
Spor se vede o kolekci s tisíci položkami, mezi které patří například slavnostní kočár, další obrazy, dvě desítky svítidel či 223 věcí ze sbírky zbraní, lovecké trofeje nebo jídelní servisy. Památkáři hodnotu celé sbírky v minulosti odhadli na více než miliardu korun.
Colloredo-Mansfeldová se považuje za dědičku mobiliáře, který společně s celým zámkem v roce 1942 zkonfiskovalo nejdříve gestapo a po válce československý stát. Vydání samotného zámku se Colloredo-Mansfeldová domáhala v jiné linii sporu.
Ve stížnosti podané k Ústavnímu soudu loni v dubnu zmiňovala možnou rasovou perzekuci svých předků. Podle stížnosti rasový motiv prokazatelně existoval, když matce tehdejšího majitele opočenského panství byl majetek konfiskován jako Židovce. Jerome Colloredo-Mannsfeld už v minulosti získal zpět zámek Dobříš na Příbramsku.
