Pozemky pro výstavbu kontejnerového překladiště u Hodonína a Holíče si přijeli prohlédnout zástupci čínské firmy Sinohydro. Ta spolupracuje na plánu splavnění řeky Moravy až k Dunaji. Právě o tomto projektu se mluví jako o začátku propojení Dunaje, Labe a Odry. Firmy nyní zvažují konečnou verzi projektu. Například krajský územní plán ale s překladištěm nepočítá.
Tok řeky Moravy je v některých místech natolik mělký, že nad hladinu vyčnívají kameny. Největším plavidlem na řece je v současnosti patnáctimetrová Konstancie. V budoucnu by ale podle investora mohla potkávat i osmkrát větší lodě.
Podle plánů vyroste kontejnerové překladiště u Holíče a Hodonína za tři roky. A za dalších sedm let bude Morava sjízdná až k Dunaji. Pak chce investor přepravovat zboží mezi Dálným východem a střední Evropou. „Chceme zde vytvořit distribuční centrum pro celou střední Evropu,“ vysvětlil generální ředitel společnosti DOE Europe SE Josef Drebitko.
Splavnění vyjde na asi 19 miliard korun. Celý úsek měří osmdesát kilometrů – třicet kilometrů řeky upraví, na zbylých 50 vybudují kanál. Ten povede přes Slovensko.
Spolupráce s firmou, která stavěla čínskou přehradu Tři soutěsky
Na splavnění řeky Moravy s firmou DOE Europe SE spolupracuje i čínská společnost Sinohydro. „Mají zhruba 450 projektů po celé zeměkouli. My s nimi diskutujeme, v čem se můžeme shodnout a snažíme se najít nejlepší řešení,“ uvedl Drebitko.
Dodal, že konkrétní stavba bude vyřešena po čínské návštěvě. „Veškeré plány vypracovala DOE, čínská strana k tomu měla námitky, které diskutujeme, a spolu se rozhodneme na finální verzi,“ doplnil Drebitko.
„Je to nový model spolupráce a já si myslím, že rozumný. Tento projekt přinese pokrok společnosti i ekonomice,“ uvedl zástupce ředitele společnosti Sinohydro Zhao Hai. Jeho firma se podílela na stavbě přehrady Tři soutěsky.
Investor chce zaměstnávat lidi z Hodonínska
Logistické centrum plánuje investor asi tři kilometry za jezem u Hodonína. Uprostřed zóny by mělo být kilometrové kotviště a obratiště pro lodě. V projektu je i turistické přístaviště nebo cyklostezky kolem řeky. Celková plocha centra je podle plánů osmdesát hektarů. Šedesát hektarů zabere samotné překladiště, dvacet potom průmyslová zóna.
Centrum by mělo podle firmy přinést dva a půl až tři tisíce pracovních míst. „Čínská firma nám řekla, že bude zaměstnávat lidi především z Hodonínska,“ potvrdil starosta Milan Lúčka (nez.). Dodal, že bude třeba pozměnit územní plán. Zadání studií je ale podle něj na společnosti DOE Europe SE.
Vznikající územní plán s projektem nepočítá
Jenže kraj s projektem ve svém územně plánovacím dokumentu zatím nepočítá. Hodonínský radní Antonín Tesařík už dříve uvedl, že úřad nemá dost informací k tomu, aby teď záměr do dokumentu zahrnul. „Máme pouze jednoduché informace, schematický nákres. Ale už z těch jednoduchých podkladů vyplývá, že může docházet ke střetům ať už z hlediska ochrany přírody, nebo třeba možnosti vyvolaných investic správce vodního toku Morava,“ vysvětlil Tesařík (KDU–ČSL).
O zamýšlené výstavbě neví ani obyvatelé Hodonína, které oslovila redaktorka ČT. Starosta proto zhruba za měsíc rozjede informační kampaň. Na konci července chtějí taky obě společnosti předložit vládám České a Slovenské republiky finální podobu projektu.
Splavnění Moravy jako začátek kanálu D-O-L
Splavnění Moravy mezi Hodonínem a Holíčem může být také prvním krokem k propojení Dunaje, Odry a Labe – k vytvoření takzvaného kanálu D-O-L, který podporuje prezident Miloš Zeman. O jeho výstavbu se taktéž zajímají čínští investoři.
Shodou okolností by centrum mělo vyrůst na pozemcích, které patří rodině bývalého ministra zemědělství a prezidentova přítele Jana Fencla. Naprostá většina pozemků, na nichž plánuje firma DOE Europe stavět překladiště, patří jeho synovi – soukromému zemědělci Lukáši Fenclovi. Pokud bude nápad realizován, zhodnotí majetek Fenclovy rodiny o stovky milionů.
Už v roce 2001 se Česká televize věnovala způsobu, kterým tehdejší člen vlády některé pozemky na Hodonínsku nabyl. Jako ministr zemědělství byl Jan Fencl současně i předsedou prezidia tehdejšího Pozemkového fondu. A právě od něj část svých polí získal.
Případ byl kontroverzní nejen kvůli ministrovu střetu zájmů, ale také proto, že v této lokalitě už tehdy byl a stále je v plánu dálniční obchvat města, a bylo tak už tehdy zřejmé, že se bude uvažovat o průmyslovém využití okolních polí. Fencl to tehdy odmítal, ČT zažaloval, u soudu ale neuspěl.
