Ústavní soud zrušil část vyhlášky Chrastavy na Liberecku o veřejném pořádku. Pro akce pořádané městem vymezovala mírnější podmínky nočního klidu než pro akce ostatních organizátorů. Návrh na zrušení části předpisu podalo ministerstvo vnitra. Od nynějška bude o případném zkrácení nočního klidu rozhodovat zastupitelstvo.
Podle zákona o přestupcích je doba nočního klidu obecně od desíti večer do šesti hodin ráno. Chrastavská vyhláška posunula noční klid pro akce konané městem až na druhou hodinu ranní. Právě v tomto bodě podle vnitra vznikala neodůvodněná nerovnost. Jiní pořadatelé si totiž musejí o podobnou výjimku pro slavnost, společenské či rodinné akce zažádat. U městských akcí povolovací řízení odpadá, tím pádem chybí také prostor pro připomínky veřejnosti.
Noční klid je možné omezit jen výjimečně. Třeba na Silvestra
Ústavní soud v nálezu poukázal na to, že noční klid lze omezit jen výjimečně, a to předvídatelným způsobem, tedy například pro Silvestr nebo pálení čarodějnic. „Vymezení výjimečných případů, kdy je doba nočního klidu stanovena dobou kratší, než stanoví zákon, nelze vázat na konkrétního pořadatele akce, byť by jím byla obec samotná,“ řekla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Podobným problémem se Ústavní soud zabýval v roce 2014, kdy zrušil část chebské vyhlášky, která se týkala regulace ohňostrojů. Akce pořádané městem měly také výjimku. Cheb podle soudu ze zákona o obcích „zcela absurdně“ vyvozoval, že veškerá činnost města je automaticky ve veřejném zájmu.
