Brdy - Starostové obcí, které sousedí s Vojenským újezdem Brdy, už mají plány, jak naložit s územím, které se otevře veřejnosti. Ve vojenském prostoru totiž vznikne 1. ledna příštího roku chráněná krajinná oblast. Pro obce to bude příležitost přilákat turisty. Státní pozemkový úřad nyní posuzuje žádost katolické církve, která se snaží získat část brdských lesů. Pokud by úřad věc nestihnul posoudit ještě v tomto roce, pozemky by už nebyly součástí vojenského újezdu, a církev by v takovém případě měla šanci je získat.
Na území vojenského újezdu vznikne nová cyklostezka. Povede ze Starého Plzence až k Padrťským rybníkům. Je to společný projekt několika obcí, které už připravují projektovou dokumentaci. „Spojení s Plzní je pouze po frekventovaných silnicích, většinou první třídy, a je to velice nebezpečné,“ řekl David Čížek (STAN), starosta Spáleného Poříčí. „Důležité bude se s cyklotrasou dostat přes silnici 1/19, kde se zřejmě možná bude muset řešit nějaké dopravní zařízení,“ dodal Lukáš Karkoš (ČSSD), starosta Nezvěstic.
Spálené Poříčí usiluje o to, aby se stalo centrem chráněné krajinné oblasti. Radní chtějí, aby její sídlo bylo přímo v obci. Už kvůli tomu koupili i dům. Starosta David Čížek dodává, že v obci působí už 30 let Český svaz ochránců přírody. „Zřídili jsme tu ekologickou střední školu, je tady ekocentrum se záchrannou stanicí,“ uvedl David Čížek.
Starostové z Brd jsou proti developerům i zástavbám. Díky chráněné krajinné oblasti chtějí přilákat více turistů. „My preferujeme – a věřím, že to bude preference všech starostů v okolí Brd – aby na tomto území byla turistika pouze v podobě boty a bicyklu, čili aby se tam neobjevovaly nějaké motorizované turistické oddíly,“ řekl Jiří Hahner (ODS), starosta Strašic.
Starosta Strašic chce turisty lákat i do Muzea středních Brd a do loveckého zámečku Tři trubky, který bude v budoucnu v katastru obce. Zámeček byl koncem minulého roku prohlášen národní kulturní památkou.
Celkem deset obcí v Plzeňském kraji bude spravovat nová, větší území. Jen Strašicím připadne přes 2 500 hektarů, teď mají 570 hektarů. „Začínáme připravovat nový územní plán obce Strašice. Plán předpokládá, že celé nově nabyté katastrální území Strašic bude zelená plocha, bude to tzv. nezastavitelné území. Nechceme, aby se na tomto území vyskytovaly nějaké developerské projekty,“ řekl starosta Strašic Jiří Hahner (ODS).
Strašice chtějí podle starosty požádat i o vodní zdroje. „Zákon předpokládá, že celý vojenský újezd zůstane majetkem státu, kromě právě vodních zdrojů. Zpracovali jsme geometrické plány, předkládáme je Agentuře pro hospodaření s vojenským majetkem, abychom mohli tyto záležitosti dostat do majetku,“ uvedl starosta Strašic Jiří Hahner.
Obce dostanou víc peněz od státu, navýší se roční rozpočty i investice. A chtějí řešit i problém povodní. Brdy totiž protéká řeka Klabava, která je z povodňového hlediska velmi neklidná a téměř každý rok se nebezpečně zvedá.
„Hlavní povodňové opatření je návrat stavu krajiny někdy do počátku minulého století, kdy veškerá obslužná zařízení komunikací - jako jsou příkopy, propustky - byly svedeny do brdských údolních niv, rašelinišť, do mechovišť a to území mělo daleko větší schopnost akumulace vod,“ řekl starosta Strašic Jiří Hahner (ODS). V současné době jsou podle něj v krajině meliorační zásahy v souvislosti s těžbou stromů harvestory a důsledkem je, že při každém větším dešti voda okamžitě teče do potoků a zvedá se pak hladina v přilehlých obcích.
Starostové obcí z Brd budou začátkem příštího týdne jednat se zástupci armády. Půjde hlavně o to, jak se bude postupovat při rušení vojenského újezdu.
Získá část lesa v Brdech katolická církev?
Část brdského lesa má teď šanci získat zpět katolická církev. O o 500 hektarů církevních pozemků žádala v restitučním řízení v roce 2013, území spravované ministerstvem obrany ale nedostala. Jenže příští rok, kdy už vojenský újezd v Brdech nebude, by církev už uspět mohla. O osudu majetku nyní rozhoduje Státní pozemkový úřad.
„Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi hovoří jasně, a sice že majetky, které jsou na území vojenského újezdu, nelze vydat. Doba rozhodná v tomto případě je termín, kdy došlo k podání žádostí, ty žádosti se mohly podávat do konce roku 2013, a zrušení Vojenského újezdu Brdy na tom nic nemění,“ řekl Petr Medek, mluvčí ministerstva obrany.
„Poté, co Vojenské lesy vyhodnotily některé pozemky, které není možné vydat, tak jsme v souladu se zákonem požádali o zahájení správního řízení Státní pozemkový úřad, aby záležitost posoudil,“ uvedl Karel Štícha, vedoucí Správy majetku Arcibiskupství pražského.
Získat zpět svůj majetek chce Arcibiskupství pražské i Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze - v minulosti vlastnily na území vojenského újezdu největší pozemky.
Státní pozemkový úřad by měl letos vyřešit obě dvě žádosti. Na jednu z nich má ale čas až do prosince. „Pokud rozhodneme do konce letošního roku, tak tyto pozemky budou stále součástí vojenského újezdu, což je podle zákona překážka, která brání vydání,“ řekla Monika Machtová, mluvčí Státního pozemkového úřadu.
Monika Machtová dále doplnila, že protože obě tzv. oprávněné osoby podaly návrh na rozhodnutí v druhé polovině loňského roku, dá se předpokládat, že rozhodnutí ve správním řízení bude ještě v letošním roce.
Překážky, které brání vydání majetku
„V rámci správního řízení se mimo jiné zjišťuje, zda existují nebo neexistují překážky, které by bránily vydání nemovité věci. Tyto překážky taxativně vymezuje zákon o majetkovém vyrovnání,“ uvedla Monika Machtová, mluvčí Státního pozemkového úřadu.
Podívejte se: Brdy divoké a nespoutané
Zákon o majetkovém vyrování s církvemi je k dispozici zde.
Od 1. ledna 2016 se ale vojenský újezd oficiálně ruší. A pokud by došlo ke zdržení a Státní pozemkový úřad by začal rozhodovat až příští rok, pozemky by už nebyly součástí újezdu. Církev by tak měla velkou šanci je získat. A kdyby ne, věc by mohl řešit soud.
„Nelze vyloučit ani ty případy, kdy bychom měli jiný právní názor, a tam bychom pak pochopitelně asi tu žalobu realizovali,“ uvedl Karel Štícha, vedoucí Správy majetku Arcibiskupství pražského. Současně ale uvedl, že tam, kde budou objektivní důvody, proč nelze pozemky vydat, by bylo nesmyslné, aby se soudili.
Vojenské újezdy byly z církevních restitucí vyňaty spolu s - mimo jiné - národními přírodními rezervacemi a národními parky. Stát se proto rozhodl s církvemi finančně vyrovnat a ministerstvo obrany proto považuje záležitost za uzavřenou.
„Už při jednání o rozsahu církevních restitucí jsme identifikovali zhruba 5 000 hektarů pozemků, o které by církve mohly teoreticky požádat, informovali jsme o této skutečnosti příslušné státní instituce s tím, že bude potřeba tuto skutečnost zohlednit ve finančním vypořádání s církvemi,“ uvedl Petr Medek, mluvčí ministerstva obrany.
