Hradec Králové – Odpůrci bourání hotelu Černigov v Hradci Králové požádali ministerstvo kultury, aby stavbu prohlásilo za kulturní památku. Chtějí tím zabránit bourání hotelu, který se vyskytuje i v učebnicích architektury a stojí v těsném sousedství památky - hradeckého hlavního vlakového nádraží. O povolení demolice žádá vlastník hotelu, developerská skupina CPI Radovana Vítka, protože budovu chce nahradit jinou stavbou.
Podle odpůrců bourání hotelu by železobetonová stavba od architekta Jana Zídky, která stojí na hradeckém Riegrově náměstí, měla být chráněná jako památka. Není to jen nejvyšší stavba města a tím jeho důležitá dominanta, ale Černigov reprezentuje i architekturu 70. let 20. století. Návrh na prohlášení památkou podal autorův syn, také architekt Jiří Zídka: „Je to paměť určité doby a jedna z mála pamětí té doby, z toho roku 1968, 1970, která by pro Hradec měla být zachována. Ten objekt je téměř jediný v Hradci z té doby a vypadl by z té hradecké architektury. Je unikátní stavbou pro Hradec.“
Mluvčí ministerstva kultury Helena Markusová k žádosti o prohlášení památkou uvedla, že se musí počkat na posudky: „Žádost jsme obdrželi koncem listopadu a na její vyřízení máme určitou lhůtu. Ale během té lhůty jsme si ještě vyžádali odborné posouzení odboru památkové péče v Josefově. Po obdržení jejich vyjádření, na které oni mají třicet dnů, můžeme dále rozhodovat. Ale mezitím jsme ještě požádali další příslušné úřady, jako je odbor památkové péče Královéhradeckého kraje a odbor památkové péče Magistrátu města Hradec Králové. Poté tyto posudky posoudíme a pak se ministerstvo kultury rozhodne, jestli zahájí, nebo nezahájí řízení o prohlášení hotelu Černigov kulturní památkou.“ Celá tato doba by podle Heleny Markusové mohla v součtu zabrat zhruba čtvrt roku.
Magdaléna Vlčková, mluvčí Magistrátu města Hradce Králové, řekla: „Pokud se oficiálně dozvíme o tom, že ministerstvo zahájilo řízení v této věci, musíme demoliční řízení zde na magistrátu přerušit a vyčkat do verdiktu ministerstva, který je pro nás závazný.“
Hotel Černigov je s 55 metry nejvyšší budovou v Hradci. Podle jedněch je hodnotný, podle druhých bezcenný.
O povolení demolice ztrátového hotelu žádá jeho vlastník, developerská skupina CPI Radovana Vítka. Skupina CPI chce místo něj za téměř miliardu korun postavit menší hotel, který doplní kongresové centrum a 16 tisíc m2 obchodů a kanceláří. Studii už vybrala porota soutěže, ve které zasedl primátor a hlavní architekt města. Investor ji s modelem zveřejní příští týden. Jan Burian, mluvčí CPI uvedl: „Černigov bude nahrazen něčím výrazně lepším, ať už co do kvality samotné stavby, tak veřejného prostoru.“
Fakta o Hotelu Černigov
- Hotel se otevíral v prosinci 1975.
- Ing. arch. Jan Zídka ho projektoval koncem 60. let v ateliéru tehdejšího Stavoprojektu v Hradci Králové. Projekt se tvořil 1966-68. Hotel stavěly Pozemní stavby Hradec Králové. Realizace 1968-75.
- Obestavěný prostor 53 700 metrů čtverečných.
- Cena stavby byla na tehdejší poměry obrovská - 76 968 000 Kčs.
- Hotel má 15 podlaží.
- Původně měl 231 pokojů s 352 lůžky a 231 přistýlkami. - Ubytovací kapacita tedy byla 583 hostů ve 110 jednolůžkových 110 dvoulůžkových pokojů a 11 apartmá.
- Od otevření byl dvakrát výrazně v interiérech modernizován.
Záchrana vily Anička v Hradci Králové
Před třemi lety zabránilo 12 tisíc signatářů petice z celé republiky zbourání hradecké vily Anička z roku 1911. Vila se stala památkou. Pojišťovna Generali chtěla místo ní postavit moderní budovu, ale nakonec od tohoto záměru v roce 2011 ustoupila a zbourala vilu stojící proti Aničce, aby na jejím místě postavila nový administrativní komplex.
Iva Lánská, architektka z Hradce Králové k tomu v březnu 2011 uvedla: „Vila Anička pochází z období secese a myslím si, že je natolik významným orientačním bodem pro Hradečáky a pojmem, který vytváří genius loci místa, že by měla zůstat.“
Pojišťovna tehdy nesouhlasila s prohlášením vily za památku, takové kvality podle ní budova neměla. Uvažovala také, že ji přesune o několik set metrů jinam, ale i od toho nakonec ustoupila.
Památkou se v roce 2006 stal i obchodní dům Máj v Praze na Národní třídě, navržený tvůrci z ateliéru SIAL v Liberci.
Ministerstvo kultury prohlásilo pražský obchodní dům Máj v říjnu 2006 za kulturní památku. Návrh na tento krok podal v březnu 2006 historik architektury Rostislav Švácha, mimo jiné v reakci na to, že vlastník budovy plánoval nejprve její demolici, poté rozsáhlou přestavbu. Ministerstvo dospělo k závěru, že stavba představuje významný doklad architektury 70. let 20. století a vykazuje znaky kulturní památky.
Obchodní dům Máj podle ministerstva navazuje na architekturu meziválečného funkcionalismu a předznamenává v interiéru architektonické pojetí stylu high-tech.
Máj byl dokončen v roce 1975, vznikl na místě novogotického Šlikova paláce podle návrhu Miroslava Masáka, Johna Eislera a Martina Rajniše z libereckého ateliéru SIAL, který v roce 1968 založil autor televizní věže na Ještědu Karel Hubáček. Podle Šváchy architektura Máje rozvíjí podněty tohoto jedinečného díla, ale navíc pohotově reaguje na výzvu, kterou v roce 1972 vyslal do světa projekt pařížského muzea Centre Georges Pompidou od průkopníků stylu high-tech Renza Piana a Richarda Rogerse.
