Brno - V polovině roku už Brno na dvou místech vyčerpalo povolené překročení limitu prašnosti. Jihomoravská metropole má co do množství polétavého prachu konkurenci jen v Moravskoslezském kraji. Z velké části se na nelichotivé bilanci podílí doprava, včetně té hromadné. Dopravní podnik města Brna proto za 500 milionů korun nakoupí nové, ekologičtější autobusy i vozy na plynový pohon. První teď dorazily do Brna.
Jeden z nejrozsáhlejších projektů na obnovu vozového parku má zvýšit komfort cestujících, ale i ulevit brněnskému ovzduší. Dopravní podnik města Brna provozuje 306 autobusů, z nichž nejstarší je z roku 1989. „Autobusovou flotilu čeká letos a příští rok masivní obnova. Budeme mít sto nových autobusů na stlačený zemní plyn, šestatřicet kloubových vozů a několik elektrominibusů. Téměř polovinu našich starých autobusů budeme moci vyřadit,“ uvedl generální ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek.
Podle propočtů dopravního podniku by ekologičtější autobusy měly ročně životní prostředí ušetřit o 766 kilogramů prachových částic. Dalšími benefity, které obměna přinese, bude větší počet nízkopodlažních vozů, jejichž poměr by měl stoupnout ze 40 procent na dvě třetiny.
Od května jsou v Brně první naftové autobusy Solaris, které splňují emisní normu EURO 5. Dopravce jich pořídí celkem 36. Ještě mnohem víc má být autobusů na stlačený zemní plyn, zkráceně CNG. Právě tento pohon má podle odborníků nejlepší ekologické i ekonomické parametry. „Podniky s 30 autobusy mohou ušetřit ročně přes deset milionů korun,“ uvedl výkonný ředitel Českého plynárenského svazu Jan Ruml. Brno teď má prvních 6 plynových autobusů ve zkušebním provozu a ve vozovně Slatina buduje plnicí stanici, kde budou autobusy čerpat palivo. Další šestice vozů dorazí ještě tento měsíc. Na konci příštího roku by pak měla plynových autobusů po Brně jezdit rovná stovka.
Obnova vozového parku přijde dopravce na zhruba půl miliardy, z toho 400 milionů korun pokryje evropská dotace.
Brno se dusí
Brno, stejně jako další velká města v republice, má velké potíže s polétavým prachem. Hlavním zdrojem tohoto znečištění ve městech není průmysl, ale doprava. Problém je zejména se starými dieselovými motory a auty, kterým chybí filtr prachových částic. Hygienické normy tolerují překročení limitu prachu 35krát za rok. V Brně už tuto hranici vyčerpala dvě místa, třetí ji dotahuje. „Ze studií, které má magistrát k dispozici, vyplývá, že nadlimitním dávkám polétavého prachu je vystaveno 90 procent obyvatel města,“ uvedla Hana Chalupská z iniciativy Dejchej Brno.
Z letošních 191 dní byl překročen prachový limit v ulici Svatopulova 45krát a v ulici Zvonařka 35krát. Brzy padne limit i v ulici Lány, kde letos byly normy překročeny 30krát.
Zdroj: Dejchej Brno
Polétavý prach je přitom neviditelným zabijákem. „Čím menší částice, tím jsou nebezpečnější. Ty velké nám zůstanou v nose na sliznicích, ty jemnější pronikají do plic a ještě jemnější se můžou dostávat až do krevního řečiště,“ vysvětlila ředitelka Centra pro výzkum toxických látek MU Jana Klánová. Mikročástice jsou minimálně tisíckrát menší než průměr lidského vlasu. Krátkodobé vdechování hrozí záněty plic, po proniknutí do krve ale mohou prachové částice poškozovat cévy a vést k infarktu, mozkové příhodě nebo i rakovině.
