Brno - Už sto dní stojí v čele města čtyřkoalice tvořená hnutím ANO, Žít Brno, Lidovci a Zelení. Za její částečný úspěch se dá nyní považovat změna ve vedení podniků. Z představenstev a dozorčích rad městských firem totiž ubylo pětadvacet křesel, což podle vedení města ušetří na odměnách až čtyři miliony korun. Terčem kritiky je ale například pozastavení privatizace městských bytů v centru Brna. Kvůli ní se totiž řada lidí ocitla ve finanční tísni.
„Není to o stranické příslušnosti, ale o tom, že lidé ve vedení města rozumí svým oborům,“ popsal Matěj Hollan (Žít Brno) pro něj úspěšných sto dní koalice. Domnívá se, že se daří naplňovat představu, jak by měl magistrát fungovat. „Radnice je teď otevřená. Dříve se vedení města nebavilo s opozicí, médii, podnikateli i občanskými aktivisty,“ pokračoval Hollan. Příkladem je podle něj fotbalový stadion v Lužánkách. „Tvrdilo se, že to není možné. My jsme to jen přestali blokovat,“ doplnil.
Jako přešlap vnímá nepovedené slučování městských nemocnic. Magistrát chtěl spojit dvě zdravotnická zařízení - Nemocnici Milosrdných bratří a Úrazovou nemocnici. Jenže majiteli Nemocnice Milosrdných bratří se to nelíbí. A bez jeho souhlasu vedení města nemůže ve slučování pokračovat. „Podcenili jsme komunikaci. Primátor byl přesvědčený, že majitele o záměru vedení města informoval. Ale on si tuto informaci vyložil jinak,“ řekl Hollan.
S tímto selháním souhlasí i opoziční zastupitel Jaroslav Kacer (TOP 09). „Svůj plán prezentovali skrz média, ale už o něm zapomněli diskutovat s řádem,“ okomentoval chybu čtyřkoalice Kacer. Jejím dalším špatným krokem je podle něj pozastavená privatizace městských bytů. Opoziční zastupitel Oliver Pospíšil (ČSSD) si myslí, že problémem je opět špatná komunikace. „Selhala. Lidé, kterých se pozastavení dotklo, netuší proč zrovna oni. Jsou v tom totiž jejich peníze,“ popsal podle svých slov největší hrubku nového vedení Pospíšil. Čtyřkoalice ji pozastavila, protože se obává, že se byty prodávají finančně špatně ohodnocené. Výhodně pro kupující, nevýhodně pro město.
Brno se svých bytů zbavuje už dvanáct let
Privatizace městských bytů se naplno rozjela v roce 2002, aktualizovaná pravidla vznikla v roce 2007. Podle té Brno bude prodávat bytové domy za polovinu z podílu z obvyklé ceny, v případě bytů za 70 procent obvyklé ceny a v případě nebytových prostor za obvyklou cenu. Podrobná pravidla lze najít na webu města Brna.
Na webu je k dispozici také seznam domů doporučených k prodeji, jsou jich více než dvě stovky. Jestli se jich ale Brno ve skutečnosti zbaví, záleží na rozhodnutí zastupitelů – ti totiž musí prodej odhlasovat. Magistrát už posvětil prodej více než 20 tisíců bytů napříč všemi městskými částmi.
Magistrát ještě čeká vyřešení dalších otázek. Ty se týkají například parkování v Brně, zlevnění hromadné dopravy nebo odkoupení části vlastnického podílu brněnského výstaviště.
Návrat Zelených vedených Drápalovou
Se čtyřkoalicí se po čtyřech letech do vedení města vrátila Strana zelených. K volebnímu úspěchu ji dovedla Jana Drápalová, která je v současnosti jednou z nejvytíženějších političek na jižní Moravě. Je starostkou brněnské části Nový Lískovec, zároveň předsedkyní Strany zelených a zasedá i v brněnském zastupitelstvu. Také dlouhých třináct let vedla regionální sdružení Českého svazu ochránců přírody. Nyní je jeho aktivní členkou. Po volbách se navíc dostala do vedení dvou městských společností. O tom, kdo do představenstev a dozorčích rad městských společností usedne, rozhoduje Rada města Brna.
Kolik si měsíčně vydělá?
V brněnském zastupitelstvu stejně jako ostatním zastupitelům jí náleží odměna ve výši 2 tisíc korun měsíčně a jako starostka si za stejnou dobu vydělá 36 tisíc čistého. Společně s penězi, které získá za funkci ve vedení ve dvou městských firmách, má čistý plat okolo osmdesáti tisíc.
Rekordmanem v kumulaci funkcí byl dlouho jihomoravský hejtman Michal Hašek. Po kritice jejich počet postupně snižoval - z původních třiceti na současné dvě desítky.
