Úložiště radioaktivního odpadu by nemělo vzniknout v regionu, kde vůči němu panuje výslovně nesouhlasné stanovisko. Při jednání se starosty obcí z Lounska a severního Plzeňska to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Úložiště má v Česku vzniknout do roku 2065 a skrýt tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Jednou ze zvažovaných lokalit je právě Čertovka na Lounsku.
„Pokud úložiště vůbec bude, neumím si představit, že by stát pro úložiště vybral lokalitu, kde to bude na sílu proti danému regionu. Že by bylo vytvořeno v regionu, který to opravdu nechce. Nemyslím si, že někdo někdy půjde do takového kroku, že to regionu vnutí. Nikdy by to nedopadlo dobře,“ řekl Brabec.
Ve vhodné lokalitě by podle něj měl být ne-li příznivý, tak alespoň neutrální postoj. „Takový záměr je proveditelný v lokalitách, které s uranem a radioaktivitou mají své historické zkušenosti, spíš než v těch, které jsou zcela netknuté.“
Uložiště má začít fungovat za půl století, do roku 2020 se mají vybrat dvě lokality – hlavní a záložní. Ve hře jich je momentálně sedm: Horka na Třebíčsku, Březový potok na Horažďovicku, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Kraví hora na Žďársku a Čertovka, kam nyní zavítal i Brabec.
Starosta je pro, v odpadu vidí rozvoj
Občané zde proti úložišti argumentují nedostatečnou infrastrukturou, nenávratným poškozením přírody i zánikem rekreačního charakteru oblasti. „Domnívám se, že stát zbytečně drží velké množství lidí v šachu. Lidé nemohou nakládat se svým majetkem, domy a pozemky se jim nedaří prodat, a když už, tak výrazně pod cenou. Celé se to táhne hrozně dlouho, lidé už jsou tím unavení,“ řekla předsedkyně ekologického sdružení Severočeský Ocelot Lucie Benešová.
Podle starosty obce Blatno Václava Beneše (KSČM) by naopak výstavba úložiště mohla přinést regionu rozvoj. „Pokud to bude transparentně posouzeno, osobně s tím žádný problém nemám. Protože kde je stabilní rozvoj regionu, tam se žije i dobře lidem. A já si myslím, že i tomuto regionu by to bylo prospěšné,“ dodal.
Právě Blatna by se přitom výstavba úložiště významně dotkla. O geologické vhodnosti regionu ale zatím vůbec není jasno, naopak již nyní existují studie, které naznačují opak.
Proti vzniku úložiště i samotným geologickým průzkumům, které plánuje provést Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), protestovaly naposledy v dubnu stovky lidí ve všech sedmi uvažovaných lokalitách.
Brabec nicméně upozorňuje, že se může stát, že uložiště vůbec nebude potřeba – horizont padesáti let je tak dlouhý, že do té doby může přijít technologie, která bude umět jaderný odpad zpracovat. Debatuje se navíc i o možnosti zřídit centrální, unijní sklad.
