Ostrava - Obyvatelé Moravské Ostravy se před 70 lety probudili do hezkého slunného rána. Patnáct minut před jedenáctou hodinou však začalo dvouhodinové bombardování, které zabilo stovky lidí. Operaci provedlo čtyři sta bombardérů Liberátor americké 15. letecké armády. Cílem bylo narušit průmyslové a vojenské objekty v nacisty okupované Ostravě. Zatímco Němci ovládaný průmysl se z náletů rychle vzpamatoval, o život přišlo celkem 540 civilistů v Ostravě a okolí. Desítky lidí zahynuly například v Bohumíně.
Obyvatelé protektorátní Ostravy byli v té době na varovné sirény zvyklí, nepřikládali jim však zvláštní význam. Nad Ostravou často prolétávala spojenecká letadla, jejichž cílem byl průmysl v Polsku. 29. srpna zažili první, zároveň nejmasivnější a nejničivější bombardování za celou válku. Cílem Američanů byly železárny, doly, železniční uzly a muniční sklady, avšak bomby dopadly i na centrum nebo do městských částí Vítkovice a Zábřeh. „Úplně zničeno bylo 123 domů, dalších 1500 poškozeno, jen v Ostravě zemřelo 400 lidí. Částečně zasaženy byly Vítkovické železárny a chemické závody,“ uvedl historik Národního památníku 2. světové války Ondřej Kolář.
Bombardování si pamatuje tehdy patnáctiletý Jiří Wurzel, který v té době pracoval jako pomocný stavební dělník ve Vítkovicích. Při poplachu se stačil ukrýt ve sklepě svého domu. Jedna bomba dopadla nedaleko vítkovického Českého domu. „Nemohl jsem uvěřit, že udělala tak obrovský kráter,“ líčil Wruzel. Vybavuje si, jak byla Ostrava zničená. „Například na Zámecké ulici nezůstal snad jediný dům celý,“ vzpomíná.
Nacisté zneužívali ostravský průmysl po celou válku
Moravská Ostrava byla pro nacisty strategická právě kvůli velkému průmyslovému potenciálu a patřila k prvním okupovaným městům Československa v březnu 1939. „Nacistická mašinérie ostravský průmysl po celou dobu války významně využívala. Strategicky důležité pro ně bylo i přívozské nádraží, ve městě měli také muniční sklady. Navíc v Ostravě žila poměrně silná německá menšina,“ líčil historik. Nacisté významné továrny zabrali, vyvlastnili a výrobu podřídili centrálnímu německému řízení.
Bombardování souviselo s blížící se frontou. Američané měli za úkol decimovat průmyslová centra v Evropě včetně Ostravy. Ta později zažila ještě asi třicet náletů, amerických i sovětských, žádný už nedosáhl ničivosti toho ze srpna 1944. Historici se shodují, že žádný klíčový zvrat útok nepřinesl. „Byla poškozena elektrická síť a železniční síť. Byly to ale jen nepřímé škody, které sice zbrojní výrobu omezily, ale ne nějak zásadně,“ uvedl historik Ostravského muzea Roman Berta.
