Bobek: Do JAR už žádné zvíře nepošleme

Praha – Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek je zděšen postupem úředníků v Jihoafrické republice, kteří nechali utratit osm antilop sitatunga pocházejících z pražské zoo. V rozhovoru pro ČT prohlásil, že po této zkušenosti už žádné zvíře do této země nepošle. Antilopy mířily do zoo v Johannesburgu. Zvířata měla být utracena kvůli údajně chybějícímu dokumentu – ačkoliv pražská zoo byla opakovaně ujištěna, že zvířata všechna potřebná potvrzení mají.

Bobek už poslal stížnost výkonnému řediteli Světové asociace zoologických zahrad (WAZA) Geraldu Dickovi. „Nepochybovali jsme o tom, že antilopy jdou do dobrých rukou. Tahle zoo byla pokládána za člena elitního klubu… Zřejmě tam došlo ke změnám. Nevím, jestli personálním, či jiným,“ neskrývá Bobek překvapení. Dick potvrdil, že celá záležitost bude prošetřena. „Až budeme mít všechny informace, tak z toho vyvodíme důsledky,“ řekl ČT Dick.

Jaký bude mít Bobkova stížnost dopad na johannesburskou zoo, se nedá předjímat. „Minimálně se to dozvědí ředitelé ostatních zoologických zahrad a budou pak pečlivě zvažovat, jestli budou s touto zoo spolupracovat, to je minimum,“ uvedl Bobek. V krajním případě by mohla být zoo z asociace vyloučena, ať už podmíněně, nebo úplně. „To by znamenalo sestup do úplně jiné, nižší ligy,“ vysvětlil Bobek. 

Ředitel pražské zoo: 

„Zoo v Johannesburgu se zachovala vysoce neprofesionálně a neeticky“.

Bobka také pobouřily informace jihoafrického tisku i samotné zoo, že byla zvířata ve špatném stavu, dehydratovaná a zubožená. Pražská zoo má totiž s transportem zvířat velké zkušenosti (ať už jde o pravidelné převozy koní do Mongolska, nebo naopak dopravu slona ze Srí Lanky do Prahy). Přepravu antilop navíc zajišťoval anglický odborník, který se zoo dlouhodobě spolupracuje. Jaroslav Šimek podotkl, že s johannesburskou zoo „nikdy žádná další spolupráce nebude“.

Přesuny zvířat mezi jednotlivými zoo jsou nezbytné

Několik antilop mělo navíc skončit v rukou soukromníka, který plánoval jejich směnu s jihoafrickou zoo za jiná zvířata. „Poprvé nás o tom informoval jihoafrický agent dopravce, což byla Lufthansa. Od něj jsme se dozvěděli, že zvířata mají po úvodní karanténě skončit u soukromého chovatele. Pro nás to bylo obrovské překvapení,“ řekl v Událostech, komentářích zoologický náměstek ředitele zoo Praha Jaroslav Šimek.

Transporty zvířat mezi jednotlivými zoologickými zahradami jsou běžné a nezbytné. Chovatelé se tím snaží zabránit křížení mezi příbuznými zvířaty. „Zvířata potřebujete v rámci různých chovů měnit, potřebujete nové jedince a musíte se zbavovat mladých jedinců, kteří jsou navíc,“ popsal ředitel. Jihoafrická zoo se o antilopy sama přihlásila, jednání trvala půl roku. Směna zvířat však nesmí být v žádném případě komerční.

„Četl jsem také článek o tom, jak johannesburská zoo převážela žirafy. Neuvědomili si, že budou projíždět pod mostem, a jedna žirafa kvůli tomu zahynula. To o té zoo také něco vypovídá,“ uvedl Bobek s tím, že se o případu s žirafou dozvěděl bohužel až v době, kdy už byly antilopy na cestě. „Tahle zpráva přišla pro nás bohužel příliš pozdě, byla by varující,“ lituje Bobek. O případu psal například britský The Guardian, jestli však šlo opravdu o stejnou zoo, není podle serveru zřejmé. 

Antilopy se z pražské zoo dostaly do Johannesburgu v pátek letecky přes Frankfurt nad Mohanem. Místní úřady v JAR ale jejich dovoz zakázaly. Prý neměly požadovaná osvědčení, a tak se bály vpustit je do země a žádaly jejich vrácení do Německa nebo usmrcení. Návrat však podle náměstka Šimka odmítly německé úřady, proto přišla na řadu druhá varianta. Několik veterinářů to odmítlo provést, nicméně nakonec byly antilopy v neděli utraceny.

Šéf pražské zoo trvá na tom, že zvířata měla všechny potřebné dokumenty – pracovníci zoo o tom byli několikrát ujištěni. Na místě se ale ukázalo, že jedno osvědčení chybí. Ačkoliv pražská zoo si pro tyto případy nechává k dispozici krev transportovaných zvířat, takže je možné provést příslušné vyšetření dodatečně, Jihoafričané neměli strpení. Podle Šimka je přitom obtížné hodnotit zoologický význam utracených zvířat. „Jiný význam má sitatunga pro evropské chovy, jiný význam má pro chovy v Jižní Africe,“ řekl Šimek. Zdůraznil však, že je ztráta osmi životů „nenapravitelná škoda“.

Pražská zoo je největším chovatelem antilop sitatunga v Evropě. Nyní jich má 18. Od šedesátých let se podařilo odchovat víc než čtyři sta mláďat. V přírodě žijí nejčastěji v Africe - hlavně v Kongu, Botswaně a v Zambii. Samci váží až 125 kg a jejich rohy dorůstají délky 90 centimetrů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Pozdě, ale přece. Výtvarné uskupení 12/15 čekalo na vznik i retrospektivu

Na retrospektivu výtvarné skupiny 12/15 Pozdě, ale přece si bylo třeba dlouho počkat, což lze vnímat jako určitou ironii. Dluh volnému seskupení splácí výstava Galerie Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře.
před 1 hhodinou

Tabulová hora na Pálavě byla v pravěku hustě osídlená. Dle artefaktů ji zničila neznámá válka

Osídlení Tabulové hory na jihomoravské Pálavě prožilo období rozkvětu kolem roku tisíc před naším letopočtem a zaniklo nejspíš kvůli vojenskému konfliktu. Nasvědčují tomu archeologické nálezy bronzových předmětů z posledních let. Uvedli to vědci z projektu RES-HUM z Masarykovy univerzity.
před 5 hhodinami

Při požáru v pečovatelském domě v České Třebové zemřel člověk

Při požáru domova s pečovatelskou službou v České Třebové na Orlickoústecku v noci na neděli zemřel jeden z klientů domova, sdělil zástupce města. Hořet začalo v jednom z přízemních pokojů pozdě večer, řekla mluvčí krajských hasičů Lucie Pipiš.
08:39Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V Česku končí těžba černého uhlí

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Sněhu byly hromady, koně protahovaly silnice, vzpomíná Štelcl na zimu před skoro sto lety

Evžen Štelcl pamatuje kruté zimy, kdy koně protahovaly silnice a děti do školy chodily kilometry pěšky. Jako mladík byl totálně nasazený v německé továrně na letecké motory a na konci války kopal zákopy. Je mu sto jedna let, stále žije aktivní život a zůstává pevně spjatý s Brnem. Jeho příběhu se věnovala Paměťová stopa.
před 23 hhodinami

Kotas odmítá sjezd sudetských Němců v Brně, Macek zdůrazňuje dialog a pietu

Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně rozděluje politickou scénu i veřejnost. Zatímco zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD) označuje akci za necitlivou a nemorální vůči obětem nacistické okupace, David Macek z festivalu Meeting Brno v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zdůraznil dialog, pietu a smíření s minulostí.
před 23 hhodinami

Sexuální útok se zařadil mezi nejčastější mravnostní trestné činy

V roce 2025 policie řešila 328 případů trestného činu sexuální útok. Dělá to z něj čtvrtý nejčastější mravnostní trestný čin. Sexuální útok je součástí trestního zákoníku od ledna 2025. Jde o nesouhlasné sexuální aktivity, které jsou jiné než pohlavní styk, například osahávání. V minulosti spadaly takové skutky pod trestný čin znásilnění.
včera v 08:00

Novela stavebního zákona může oslabit ochranu památek, varují odborníci

Zástupci akademické obce, odborné spolky i ombudsman varují před dopady novely stavebního zákona na památkovou péči. Norma, kterou poslanci projednávají, výrazně uvolňuje pravidla v památkových rezervacích a zónách a ruší ochranná pásma. Kritici se obávají nevratných škod i ztráty mezinárodní prestiže Česka. Vůči změnám v zákoně se vymezili v otevřeném dopise premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a poslancům.
30. 1. 2026
Načítání...