Praha – Byť základy pokládal již král Jan Lucemburský v roce 1344, slaví pražská katedrála Sv. Víta, Václava a Vojtěcha teprve 85. výročí svého dokončení. Den jejího vysvěcení 12. května 1929 připomene slavnostní mše.
Svěcení svatovítské katedrály bylo velmi složitým procesem. „Katedrálu mohl světit jen arcibiskup nebo jím pověřený biskup. Ten musel nejprve celou stavbu rituálně očistit, až poté mohl začít se samotným svěcením. Světil oltáře či vkládal relikvie. V podstatě se jednalo o jakési zabrání katedrály pro Boha,“ popsal 85 let staré události ve Studiu ČT24 kunsthistorik Jan Royt.
Slavnostní vysvěcení pražské katedrály proběhlo sice až tisíc let od domnělé smrti svatého Václava 28. září 1929, ale svému duchovnímu účelu sloužila již od května. Biskup Antonín Podlaha tehdy vyzval: „Kéž budova ta připomíná nám žádoucí skálopevnou celistvost naší osvobozené vlasti.“ Zahájil tak téměř stoleté přetahování, komu svatostánek patří. Církev ho totiž spravovala pouze první čtvrtstoletí.
Po roce 1954 si ho nárokoval stát, resp. „československý lid“ prostřednictvím prezidentské kanceláře. Pád komunismu však uvodil letitý spor o vlastnictví, který nakonec ukončila dohoda z roku 2010 o společném užívání a správě katedrály, která formálně zůstala vlastnictvím státu.
Rivalita mezi světskou a duchovní mocí kolem svatovítské katedrály však byla cítit v minulosti vždy. „Katedrála je chrámem korunovačním, každý panovník tam musel být korunován, chrámem pohřebním, jsou tam ostatky českých králů, a zároveň i chrámem poutním,“ vysvětlil Royt politický význam budovy.
Letos, kdy si katedrála připomíná nejenom 85 let od vysvěcení a následně i slavnostního otevření, ale také 670 let od položení základního kamene, začala také snaha o doplnění posledního chybějícího prvku – velkých varhan, které by dokázaly zaplnit celý prostor katedrály. Ani poté prý ale nebude stavba svatostánku dokončena. „Nebude to konečná. To nebude nikdy,“ míní kunsthistorik Royt.
Profil částečně dokončené svatovítské katedrály s jednou věží zdobil Prahu po staletí. Její dokončení inicioval v roce 1873 kardinál Bedřich Schwarzenberg. Prvním stavitelem se stal Josef Ondřej Kranner, který vypracoval vlastní návrh na dostavbu chrámu v duchu romantické gotiky. Po něm převzal stavbu architekt a představitel purismu Josef Mocker a nakonec Kamil Hilbert.
