Správa národního parku České Švýcarsko nehodlá spálené lokality ve velkém zalesňovat. Místo toho dá volnou ruku přírodě. Vychází z dobré zkušenosti po velkém požáru u Jetřichovic, jehož následky nejsou po šestnácti letech už vůbec poznat.
Plameny nejsou v severočeském národním parku výjimečné; za dvaadvacet let své existence prošel devíti velkými požáry, přičemž ten (až do letošního roku) nejzásadnější vypukl na sklonku července 2006. Hořet tehdy začalo nedaleko Jetřichovic u zříceniny hradu Falkenštejn, oheň zničil pětadvacet hektarů lesa a lesníci odhadli škody na miliony korun.
Správa národního parku se po požáru rozhodla, že lesy nemíní uměle obnovovat, a veškerou práci předala přírodě. „Přístup národního parku mě osobně tehdy velice překvapil,“ poznamenává fotograf a správce Českého Švýcarska Václav Sojka. „Poprvé v mém životě se nějaká instituce rozhodla, že nechá kus lesa přirozenému vývoji – což je dobře. Národní park je místo, kde si tyto věci musíme umět dovolit.“
Bříza není plevel
Šestnáct let po požáru už většina návštěvníků místo, kde řádily plameny, určit nesvede – oblast se zelená celá. Zkušenější oči nicméně stále poznají, kde hořelo, protože kopec u Falkenštejna má díky mladším listnatým stromům světlejší zelenou barvu než ostatní pasáže parku zalesněné především jehličnany.
„Je radost se na to podívat,“ poznamenává Sojka. „Rychle zde vyrostly břízy, k nim se připojily olše, je tam spoustu buků a borovic. Ten les je přirozeně smíšený a příroda si vše zasázela sama,“ říká k přirozené obnově krajiny.
Lesníci si z pionýrských stromů – prvních rostlin na místě požáru – cení nejvíc bříz, protože zadržují vodu a vytváření správnou půdu pro růst dalších stromů. „Někdo říká, že bříza je plevelná rostlina, ale to jsou naše omyly,“ přisvědčuje správce Sojka. „V přirozeném lese neexistuje nic jako plevelný strom.“
Zopakovat dobrý scénář
Stejný způsob obnovy, jakým prošel úsek nad Jetřichovicemi, by měl České Švýcarsko potkat i po stávajícím pustošivém požáru, který národní park sežehává už dlouze přes týden. Správa parku se dala v pondělí slyšet, že dřeviny ani tentokrát ve velkém vysazovat nehodlá a obnovu nechá přírodě. S tím počítá i ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). „Může dojít k úpravě některých podmínek blízko katastrů obcí, ale v té velké části národního parku s největší pravděpodobností přírodní obnova zůstane,“ uvedla.
Ne všichni s tím ale souhlasí. Navíc zasažená plocha je nesrovnatelně větší, a někteří starostové tak očekávají diskuzi. „Určitě by mělo z celé oblasti zmizet suché dřevo nastojato i naležato, (…) samozřejmě nějaká okamžitá výsadba. Mělo by se to dělat úplně jinak, než se to dělá doposud,“ podotýká starosta Jetřichovic Marek Kny (PATRIOTI – víme jak na to).
Přirozené zmlazení je ale podle správy parku nejúčinnějším a nejjednodušším způsobem náhrady za shořelé porosty. Pokud by vysadili stromky, zmlazení by je podle mluvčího ochránců Tomáše Salova v příštích letech začalo utlačovat a správci parku by museli stále vytvářet životní prostor pro výsadbu.
„Teď si vybíráme, jestli to bude dělat příroda dobře a zadarmo, nebo jestli tam bude člověk pomáhat za peníze a blbě,“ upozornil s tím, že břízy na spáleništi u Jetřichovic dnes mohou mít kolem deseti metrů a hustý les zde spolu s nimi tvoří i jeřáby, duby a buky.
„Ty výsadby se musí potom dlouhou dobu chránit, (…) takže by to znamenalo, že by tam musel někdo přijít, musel by pravidelně vyřezávat přirozenou obnovu, a to je kontraproduktivní,“ podotkl také Salov.
S nadějí do budoucna potom hledí i dobrovolný strážce Filip Molčan: „Za pět deset let může v zasažených oblastech vzniknout jedna z nejhezčích částí celého parku.“
Pomoc pro hotely i penziony
Otázku budoucnosti řeší také místní hoteliéři a majitelé penzionů. Kvůli požárům turisté v oblasti celého Českého Švýcarska ruší pobyty v hotelích a penzionech. Mnohdy však jde o ubytování desítky kilometrů vzdálená. „Bojí se jet do této lokality, i když je to 40 až 50 kilometrů daleko. Ztráty zatím nepociťujeme, ale je to pro nás nejistota,“ říká manažerka hotelu Ostrov Andrea Loskotová z Ostrova u Tisé.
Také do Jetřichovic turisté můžou, ale jezdí jich čím dál méně a ruší rezervace.„Jsme po strašně dlouhé době covidu. Navíc čtyřicet až padesát procent celkových příjmů se odehrává o prázdninách, to znamená, že pro některé podnikatele to bude mít i likvidační dopad,“ podotýká majitel hotelu v Českém Švýcarsku Jan Suchánek.
Podobná je situace také v Krásné Lípě, kde turisté jsou, ale i tak musí majitelé penzionu a hotelů často rušit rezervace. Podle majitele pivovaru Falkenštejn Jana Srba se místní snažili turisty uklidnit, že nejde o zasaženou zónu. „Ne všechny jsme ale přesvědčili,“ podotýká.
Podobně jako po pandemii covidu chce region podpořit vláda i kraj. Tehdy podnikatelé dostávali mimo jiné kompenzace na lůžko nebo na mzdy personálu. Kraj nyní přemýšlí o slevových kartách pro turisty, kteří tu stráví víc než jeden den.
