Autobusy se vracejí pod kraje. Své vlastní dopravce bude mít Ústecký i Liberecký

Nahrávám video
Události v regionech: Liberecký kraj bude veřejnou autobusovou dopravu provozovat sám
Zdroj: ČT24

Liberecký kraj si nejspíše koupí autobusového dopravce. Veřejnou dopravu si chce zajišťovat sám – a nebude jediný. Vedení Ústeckého kraje dalo již na jaře najevo, že vytvoří zcela nového dopravce, který bude jeho příspěvkovou organizací a nahradí soukromé společnosti na autobusových linkách. Částečně je to velké čelem vzad. Jednotné podniky na krajské bázi fungovaly v Československu do počátku 90. let, po jejich privatizaci vznikl systém, kdy si samospráva autobusy objednává u soukromníků.

V Česku sice dodnes existuje mnoho společností, které mají v názvu písmena „ČSAD“, ale s někdejšími krajskými ČSAD nemají nic společného. Jsou v soukromém vlastnictví a na vybraných regionálních linkách jezdí na základě krajské objednávky. Na severu Čech to tak ale nejspíše nebude dlouho.

Liberecký kraj se rozhodl, že si koupí společnost ČSAD Liberec. Ta bývala státní, privatizace proběhla v roce 1999. Vlastně tak půjde o návrat do původního stavu a zároveň přechod na staronový způsob provozování regionálních linek. „Chceme jít tou cestou, že budeme znát celkové náklady na zajištění dopravní obslužnosti,“ nastínil hejtman Martin Půta (STAN).

Autobusy ČSAD Liberec
Zdroj: Radek Petrášek/ČTK

Kraj si zhruba za 34 milionů korun zakoupí plně vybaveného dopravce se 70 autobusy a asi stovkou řidičů. Jak upozornil konzultant v oblasti veřejné dopravy Luděk Bárta, to stačí na obsluhu části kraje, ale ne celého. I nadále tedy budou v regionu jezdit i další firmy. Kraj ale chce v zahájené politice pokračovat, do konce roku dostanou zastupitelé podklady pro rozhodnutí, zda by měl kraj zakoupit i další autobusové firmy.

Samotné zakoupení ČSAD Liberec ovšem má několik háčků. Firmu trápí vážné finanční potíže, dluží přes devět milionů korun, které po zakoupení bude muset uhradit kraj. Podle zastupitele Vladimíra Mastníka (SLK) se tak kraj chystá zakoupit „pohledávky od fyzické osoby, u kterých víme, že jsou nedobytné“.

Plánovanou transakci také posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Na něj se obrátil konkurent ČSAD Liberec, semilsko-jablonecká BusLine, která chce zabránit přímému zadávání zakázek dopravci vlastněnému krajem.

Předseda představenstva BusLine Radek Chobot pak zastupitelům napsal dopisem, ve kterém je varoval před nekontrolovatelnými výdaji, a přetvoření ČSAD Liberec v krajského dopravce kritizoval i předseda odborů BusLine Jiří Kuchynka. Ten očekává, že transakci nakonec bude vyšetřovat policie „s ohledem na rozsah škody“.

Jen dva dopravci na dva kraje

Přes všechny výhrady je dosavadní dění v Libereckém kraji potvrzením, že přichází velký obrat v přístupu k objednávání veřejné dopravy. Liberecký kraj totiž není první, který chce mít absolutní kontrolu nad autobusovou dopravou. Myšlenka se poprvé objevila v Ústeckém kraji v době, kdy krajské vedení jednalo se soukromými dopravci o zvýšení příspěvků na regionální obslužnost v souvislosti s růstem mezd řidičů.

Kraj se sice s dopravci dohodl, čímž zabránil tomu, aby se místní řidiči připojili k celostátní stávce, ale dal najevo, že jde o dohodu dočasnou a začal připravovat vznik nového dopravce. Půjde o příspěvkovou organizaci kraje, která by měla soukromé dopravce nahradit.

Kraj již v polovině srpna vybral jejího ředitele s tím, že fakticky začne jezdit příští rok v létě, kdy převezme linky na Ústecku od společnosti BusLine. „Cestující by neměli nic poznat. Budou to zelené autobusy jako doposud a možná i stejní řidiči,“ poznamenal vedoucí krajského odboru dopravy Jindřich Franěk. Později by měla krajská organizace převzít linky i od dalších tří dopravců, kteří v regionu jezdí.

Autobusy v Ústeckém kraji mají jednotné zbarvení bez ohledu na to, kterému dopravci patří
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

Zatímco Ústecký kraj zdůvodňuje chystané převzetí autobusových linek tím, že tak chce zabránit dalším sporům o mzdy řidičů, ve kterém kraje argumentovaly mimo jiné tím, že nemohou přidat přímo řidičům, nýbrž jen dopravcům, Liberecký kraj má i další motivaci. Krajský úřad se léta marně pokoušel autobusové linky vysoutěžit. Naposledy zrušil soutěž letos v dubnu kvůli vysokým nabídkovým cenám.

Pošta, ČSD, ČSAD

Autobusová doprava je v Česku téměř plně v soukromých rukou od 90. let. V úplných počátcích v první dekádě 20. století se sice soukromé autobusy občas také objevovaly, linkovou dopravu však provozovala především poštovní správa. Na přelomu 20. a 30. let pak postupně přešla autobusová doprava pod Československé státní dráhy.

Na rozdíl od mnoha jiných zemí – například Rakouska, kde dodnes provozují nejvíce regionálních linek spolkové dráhy, které autobusovou dopravu převzaly počátkem století od pošty – však byla autobusová doprava v roce 1949 vyčleněna do samostatného podniku s názvem Československá automobilová doprava (později Československá státní automobilová doprava), tedy ČSAD. Postupně došlo k jeho rozdělení na krajské úrovni, které fungovalo do roku 1990. Poté byly krajské podniky dále rozděleny na menší, zhruba na okresní úrovni, a ty postupně privatizovány.

Karosa a velké logo na budově autobusového nádraží byly tradičními náležitostmi cestování autobusem v éře krajských ČSAD
Zdroj: Jiří Vlach/ČTK

V současnosti funguje veřejná doprava tak, že kraje objednávají soubory linek pro jednotlivé oblasti regionu u vybraných soukromých dopravců. Část nákladů na provoz je hrazena z jízdného, zbytek doplácejí kraje ze svých rozpočtů. Podle Martina Půty jde z rozpočtu přes 60 procent nákladů na provoz.

Současný systém ukázal během let některé své nedostatky. Kromě toho, že kraje například nemohou přímo ovlivnit, jaké mají řidiči mzdy, dochází také k výpadkům. Objevují se tehdy, když mají dopravci těžké finanční potíže, nebo kvůli sporům s politiky. V roce 2006 tak například přestal jezdit Dopravní podnik Ústeckého kraje (navzdory názvu soukromá společnost), který předtím vedl s krajem vleklý spor o úhradu ztráty.

V posledních dnech zase v Praze a Středočeském kraji nastal problém po změnách dopravy mezi Prahou a Kladnem. Vyšlo najevo, že ČSAD MHD Kladno nemá dostatek řidičů, aby dokázal odjezdit všechny objednané spoje. Středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) hovoří o „selhání dopravce“, kraj se pak obrátil na další dopravce s žádostí o pomoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
před 12 hhodinami

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
před 14 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánovčera v 17:41

Soud zrušil část brněnského územního plánu

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před aktuálním soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou dvaadvacet metrů. Magistrát považuje rozsudek za překvapivý, chystá jeho právní analýzu, poté zváží další kroky.
včeraAktualizovánovčera v 16:46

Soud vyhověl návrhu na ukončení léčby Baldy odsouzeného za terorismus

Okresní soud v Mladé Boleslavi vyhověl návrhu na ukončení ochranné psychiatrické léčby Jaromíra Baldy, který byl v roce 2019 odsouzený na čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. Soudce Tomáš Křivský v pátek uvedl, že léčba splnila účel a neexistuje nebezpečí, že by Balda opakoval jednání pro které byl stíhán. Rozhodnutí je pravomocné, všechny strany se vzdaly práva podat stížnost.
včeraAktualizovánovčera v 15:54

Soud přiřkl mobiliář zámku Hrubý Rohozec dědičce rodu Walderode

Mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově náleží Johanně Kammerlanderové, dědičce rodu Walderode. Rozhodl o tom okresní soud v Semilech, verdikt zatím není pravomocný. Vdova po Karlovi des Fours Walderode by měla získat zhruba pět tisíc položek, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několika set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat. Národní památkový ústav (NPÚ) už uvedl, že se proti rozhodnutí soudu nebude odvolávat. Očekává, že se s dědičkou rodu dohodne.
včeraAktualizovánovčera v 14:32

Brno k výročí návštěvy Alžběty II. smekne klobouk

Na brněnskou Novou radnici přibude nové umělecké dílo od Radka Talaše. Motiv červeného klobouku odkazuje k návštěvě britské královny Alžběty II., která moravskou metropoli navštívila 28. března před třiceti lety. Pamětní desku odhalí Brňané v den výročí, nyní klobouk odlili pracovníci slévárny v Popovicích na Uherskohradišťsku.
26. 2. 2026

V Brně vznikne nový bulvár. Propojí budoucí nádraží s centrem

V Brně začala výstavba nové městské třídy nazvané Bulvár, která propojí nové hlavní nádraží s historickým centrem. Severní část má být hotová příští rok v létě, jižní se bude stavět později. Projekt je klíčový pro rozvoj nové čtvrti Trnitá, kde má vzniknout bydlení pro 15 tisíc obyvatel a až 20 tisíc pracovních míst.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026
Načítání...