Autobusy se vracejí pod kraje. Své vlastní dopravce bude mít Ústecký i Liberecký

6 minut
Události v regionech: Liberecký kraj bude veřejnou autobusovou dopravu provozovat sám
Zdroj: ČT24

Liberecký kraj si nejspíše koupí autobusového dopravce. Veřejnou dopravu si chce zajišťovat sám – a nebude jediný. Vedení Ústeckého kraje dalo již na jaře najevo, že vytvoří zcela nového dopravce, který bude jeho příspěvkovou organizací a nahradí soukromé společnosti na autobusových linkách. Částečně je to velké čelem vzad. Jednotné podniky na krajské bázi fungovaly v Československu do počátku 90. let, po jejich privatizaci vznikl systém, kdy si samospráva autobusy objednává u soukromníků.

V Česku sice dodnes existuje mnoho společností, které mají v názvu písmena „ČSAD“, ale s někdejšími krajskými ČSAD nemají nic společného. Jsou v soukromém vlastnictví a na vybraných regionálních linkách jezdí na základě krajské objednávky. Na severu Čech to tak ale nejspíše nebude dlouho.

Liberecký kraj se rozhodl, že si koupí společnost ČSAD Liberec. Ta bývala státní, privatizace proběhla v roce 1999. Vlastně tak půjde o návrat do původního stavu a zároveň přechod na staronový způsob provozování regionálních linek. „Chceme jít tou cestou, že budeme znát celkové náklady na zajištění dopravní obslužnosti,“ nastínil hejtman Martin Půta (STAN).

Autobusy ČSAD Liberec
Zdroj: Radek Petrášek/ČTK

Kraj si zhruba za 34 milionů korun zakoupí plně vybaveného dopravce se 70 autobusy a asi stovkou řidičů. Jak upozornil konzultant v oblasti veřejné dopravy Luděk Bárta, to stačí na obsluhu části kraje, ale ne celého. I nadále tedy budou v regionu jezdit i další firmy. Kraj ale chce v zahájené politice pokračovat, do konce roku dostanou zastupitelé podklady pro rozhodnutí, zda by měl kraj zakoupit i další autobusové firmy.

Samotné zakoupení ČSAD Liberec ovšem má několik háčků. Firmu trápí vážné finanční potíže, dluží přes devět milionů korun, které po zakoupení bude muset uhradit kraj. Podle zastupitele Vladimíra Mastníka (SLK) se tak kraj chystá zakoupit „pohledávky od fyzické osoby, u kterých víme, že jsou nedobytné“.

Plánovanou transakci také posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Na něj se obrátil konkurent ČSAD Liberec, semilsko-jablonecká BusLine, která chce zabránit přímému zadávání zakázek dopravci vlastněnému krajem.

Předseda představenstva BusLine Radek Chobot pak zastupitelům napsal dopisem, ve kterém je varoval před nekontrolovatelnými výdaji, a přetvoření ČSAD Liberec v krajského dopravce kritizoval i předseda odborů BusLine Jiří Kuchynka. Ten očekává, že transakci nakonec bude vyšetřovat policie „s ohledem na rozsah škody“.

Jen dva dopravci na dva kraje

Přes všechny výhrady je dosavadní dění v Libereckém kraji potvrzením, že přichází velký obrat v přístupu k objednávání veřejné dopravy. Liberecký kraj totiž není první, který chce mít absolutní kontrolu nad autobusovou dopravou. Myšlenka se poprvé objevila v Ústeckém kraji v době, kdy krajské vedení jednalo se soukromými dopravci o zvýšení příspěvků na regionální obslužnost v souvislosti s růstem mezd řidičů.

Kraj se sice s dopravci dohodl, čímž zabránil tomu, aby se místní řidiči připojili k celostátní stávce, ale dal najevo, že jde o dohodu dočasnou a začal připravovat vznik nového dopravce. Půjde o příspěvkovou organizaci kraje, která by měla soukromé dopravce nahradit.

Kraj již v polovině srpna vybral jejího ředitele s tím, že fakticky začne jezdit příští rok v létě, kdy převezme linky na Ústecku od společnosti BusLine. „Cestující by neměli nic poznat. Budou to zelené autobusy jako doposud a možná i stejní řidiči,“ poznamenal vedoucí krajského odboru dopravy Jindřich Franěk. Později by měla krajská organizace převzít linky i od dalších tří dopravců, kteří v regionu jezdí.

Autobusy v Ústeckém kraji mají jednotné zbarvení bez ohledu na to, kterému dopravci patří
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

Zatímco Ústecký kraj zdůvodňuje chystané převzetí autobusových linek tím, že tak chce zabránit dalším sporům o mzdy řidičů, ve kterém kraje argumentovaly mimo jiné tím, že nemohou přidat přímo řidičům, nýbrž jen dopravcům, Liberecký kraj má i další motivaci. Krajský úřad se léta marně pokoušel autobusové linky vysoutěžit. Naposledy zrušil soutěž letos v dubnu kvůli vysokým nabídkovým cenám.

Pošta, ČSD, ČSAD

Autobusová doprava je v Česku téměř plně v soukromých rukou od 90. let. V úplných počátcích v první dekádě 20. století se sice soukromé autobusy občas také objevovaly, linkovou dopravu však provozovala především poštovní správa. Na přelomu 20. a 30. let pak postupně přešla autobusová doprava pod Československé státní dráhy.

Na rozdíl od mnoha jiných zemí – například Rakouska, kde dodnes provozují nejvíce regionálních linek spolkové dráhy, které autobusovou dopravu převzaly počátkem století od pošty – však byla autobusová doprava v roce 1949 vyčleněna do samostatného podniku s názvem Československá automobilová doprava (později Československá státní automobilová doprava), tedy ČSAD. Postupně došlo k jeho rozdělení na krajské úrovni, které fungovalo do roku 1990. Poté byly krajské podniky dále rozděleny na menší, zhruba na okresní úrovni, a ty postupně privatizovány.

Karosa a velké logo na budově autobusového nádraží byly tradičními náležitostmi cestování autobusem v éře krajských ČSAD
Zdroj: Jiří Vlach/ČTK

V současnosti funguje veřejná doprava tak, že kraje objednávají soubory linek pro jednotlivé oblasti regionu u vybraných soukromých dopravců. Část nákladů na provoz je hrazena z jízdného, zbytek doplácejí kraje ze svých rozpočtů. Podle Martina Půty jde z rozpočtu přes 60 procent nákladů na provoz.

Současný systém ukázal během let některé své nedostatky. Kromě toho, že kraje například nemohou přímo ovlivnit, jaké mají řidiči mzdy, dochází také k výpadkům. Objevují se tehdy, když mají dopravci těžké finanční potíže, nebo kvůli sporům s politiky. V roce 2006 tak například přestal jezdit Dopravní podnik Ústeckého kraje (navzdory názvu soukromá společnost), který předtím vedl s krajem vleklý spor o úhradu ztráty.

V posledních dnech zase v Praze a Středočeském kraji nastal problém po změnách dopravy mezi Prahou a Kladnem. Vyšlo najevo, že ČSAD MHD Kladno nemá dostatek řidičů, aby dokázal odjezdit všechny objednané spoje. Středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) hovoří o „selhání dopravce“, kraj se pak obrátil na další dopravce s žádostí o pomoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
06:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
12:33Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
před 13 hhodinami

Po mrznoucím dešti hrozí silná ledovka. Podívejte se, kolik spadne srážek u vás

V celé západní polovině Česka se může tvořit silná ledovka, varovali meteorologové. Výstraha platí od pondělního odpoledne do úterního rána. Po mrznoucím dešti se může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Web ČT24 přináší mapy, které zobrazují očekávané srážky v jednotlivých regionech. Hrozí úrazy i komplikace v dopravě, na něž se připravují i České dráhy (ČD). Klouzat by povrchy zřejmě neměly v severovýchodní části republiky.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Lidé vyrážejí na zamrzlé plochy. Na některé se ale vstupovat nesmí

Zamrzlé vodní plochy v posledních dnech lákají řadu lidí k bruslení. Ne vždy jsou ale pro tuto činnost vhodné, nejen z hlediska bezpečnosti, ale i ochrany přírody. Vstup je zakázaný například na chráněné části vodního díla Nové Mlýny. Bruslit se nesmí ani na Znojemské vodní nádrži, která je zdrojem pitné vody a zároveň leží v klidovém území národního parku Podyjí. Naopak chráněná krajinná oblast Soutok plánuje změnu úředního statusu zámeckého rybníka v Lednici.
včera v 19:02

Vyšetřování požáru v Mostě pokračuje, incident vedl k rozsáhlým kontrolám restaurací

Před rokem si požár restaurace U Kojota v Mostě vyžádal sedm obětí. Příčinou požáru byl pád plynového topidla, které nešťastnou náhodou převrhl jeden z hostů. Vyšetřování tragédie pokračuje, policie obvinila dva lidi z obecného ohrožení z nedbalosti. Kriminalisté čekají na další znalecké posudky. Hasiči v Ústeckém kraji po požáru zahájili rozsáhlé kontroly v restauracích. Za loňský rok uložili za nedodržování podmínek požární bezpečnosti v restauracích pokuty v celkové výši přesahující jeden milion korun.
včeraAktualizovánovčera v 18:07

Pomník připomínající Jana Palacha se vrátil k Národnímu muzeu

Pomník v podobě kříže na místě upálení Jana Palacha je zpět u budovy Národního muzea v Praze. České televizi to potvrdila mluvčí městské části Praha 1 Karolína Šnejdarová. Pomník bude součástí pietních akcí 16. ledna – v den, kdy se v roce 1969 student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach upálil. Muzeum paměti XX. století vystaví také pamětní desky, které taktéž ustoupily výstavbě tramvajové trati na Václavském náměstí. Informaci potvrdil ČT ředitel muzea Petr Blažek.
včera v 14:52

ŘSD vybírá řešení, jak naložit s radioaktivní zeminou na stavbě D11

Řešení, jak naložit s radioaktivním popílkem, který vloni na jaře objevili experti na stavbě dálnice D11 v Trutnově, vybírá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Žádný z návrhů od zhotovitele nepřijalo, jsou příliš drahé. Připravilo svůj – část popílku na stavbě ponechá, část odveze k likvidaci. Náklady se navíc musí vejít do sta milionů.
včera v 06:00
Načítání...