Autobusy se vracejí pod kraje. Své vlastní dopravce bude mít Ústecký i Liberecký

Nahrávám video

Liberecký kraj si nejspíše koupí autobusového dopravce. Veřejnou dopravu si chce zajišťovat sám – a nebude jediný. Vedení Ústeckého kraje dalo již na jaře najevo, že vytvoří zcela nového dopravce, který bude jeho příspěvkovou organizací a nahradí soukromé společnosti na autobusových linkách. Částečně je to velké čelem vzad. Jednotné podniky na krajské bázi fungovaly v Československu do počátku 90. let, po jejich privatizaci vznikl systém, kdy si samospráva autobusy objednává u soukromníků.

V Česku sice dodnes existuje mnoho společností, které mají v názvu písmena „ČSAD“, ale s někdejšími krajskými ČSAD nemají nic společného. Jsou v soukromém vlastnictví a na vybraných regionálních linkách jezdí na základě krajské objednávky. Na severu Čech to tak ale nejspíše nebude dlouho.

Liberecký kraj se rozhodl, že si koupí společnost ČSAD Liberec. Ta bývala státní, privatizace proběhla v roce 1999. Vlastně tak půjde o návrat do původního stavu a zároveň přechod na staronový způsob provozování regionálních linek. „Chceme jít tou cestou, že budeme znát celkové náklady na zajištění dopravní obslužnosti,“ nastínil hejtman Martin Půta (STAN).

Autobusy ČSAD Liberec
Zdroj: Radek Petrášek/ČTK

Kraj si zhruba za 34 milionů korun zakoupí plně vybaveného dopravce se 70 autobusy a asi stovkou řidičů. Jak upozornil konzultant v oblasti veřejné dopravy Luděk Bárta, to stačí na obsluhu části kraje, ale ne celého. I nadále tedy budou v regionu jezdit i další firmy. Kraj ale chce v zahájené politice pokračovat, do konce roku dostanou zastupitelé podklady pro rozhodnutí, zda by měl kraj zakoupit i další autobusové firmy.

Samotné zakoupení ČSAD Liberec ovšem má několik háčků. Firmu trápí vážné finanční potíže, dluží přes devět milionů korun, které po zakoupení bude muset uhradit kraj. Podle zastupitele Vladimíra Mastníka (SLK) se tak kraj chystá zakoupit „pohledávky od fyzické osoby, u kterých víme, že jsou nedobytné“.

Plánovanou transakci také posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Na něj se obrátil konkurent ČSAD Liberec, semilsko-jablonecká BusLine, která chce zabránit přímému zadávání zakázek dopravci vlastněnému krajem.

Předseda představenstva BusLine Radek Chobot pak zastupitelům napsal dopisem, ve kterém je varoval před nekontrolovatelnými výdaji, a přetvoření ČSAD Liberec v krajského dopravce kritizoval i předseda odborů BusLine Jiří Kuchynka. Ten očekává, že transakci nakonec bude vyšetřovat policie „s ohledem na rozsah škody“.

Jen dva dopravci na dva kraje

Přes všechny výhrady je dosavadní dění v Libereckém kraji potvrzením, že přichází velký obrat v přístupu k objednávání veřejné dopravy. Liberecký kraj totiž není první, který chce mít absolutní kontrolu nad autobusovou dopravou. Myšlenka se poprvé objevila v Ústeckém kraji v době, kdy krajské vedení jednalo se soukromými dopravci o zvýšení příspěvků na regionální obslužnost v souvislosti s růstem mezd řidičů.

Kraj se sice s dopravci dohodl, čímž zabránil tomu, aby se místní řidiči připojili k celostátní stávce, ale dal najevo, že jde o dohodu dočasnou a začal připravovat vznik nového dopravce. Půjde o příspěvkovou organizaci kraje, která by měla soukromé dopravce nahradit.

Kraj již v polovině srpna vybral jejího ředitele s tím, že fakticky začne jezdit příští rok v létě, kdy převezme linky na Ústecku od společnosti BusLine. „Cestující by neměli nic poznat. Budou to zelené autobusy jako doposud a možná i stejní řidiči,“ poznamenal vedoucí krajského odboru dopravy Jindřich Franěk. Později by měla krajská organizace převzít linky i od dalších tří dopravců, kteří v regionu jezdí.

Autobusy v Ústeckém kraji mají jednotné zbarvení bez ohledu na to, kterému dopravci patří
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

Zatímco Ústecký kraj zdůvodňuje chystané převzetí autobusových linek tím, že tak chce zabránit dalším sporům o mzdy řidičů, ve kterém kraje argumentovaly mimo jiné tím, že nemohou přidat přímo řidičům, nýbrž jen dopravcům, Liberecký kraj má i další motivaci. Krajský úřad se léta marně pokoušel autobusové linky vysoutěžit. Naposledy zrušil soutěž letos v dubnu kvůli vysokým nabídkovým cenám.

Pošta, ČSD, ČSAD

Autobusová doprava je v Česku téměř plně v soukromých rukou od 90. let. V úplných počátcích v první dekádě 20. století se sice soukromé autobusy občas také objevovaly, linkovou dopravu však provozovala především poštovní správa. Na přelomu 20. a 30. let pak postupně přešla autobusová doprava pod Československé státní dráhy.

Na rozdíl od mnoha jiných zemí – například Rakouska, kde dodnes provozují nejvíce regionálních linek spolkové dráhy, které autobusovou dopravu převzaly počátkem století od pošty – však byla autobusová doprava v roce 1949 vyčleněna do samostatného podniku s názvem Československá automobilová doprava (později Československá státní automobilová doprava), tedy ČSAD. Postupně došlo k jeho rozdělení na krajské úrovni, které fungovalo do roku 1990. Poté byly krajské podniky dále rozděleny na menší, zhruba na okresní úrovni, a ty postupně privatizovány.

Karosa a velké logo na budově autobusového nádraží byly tradičními náležitostmi cestování autobusem v éře krajských ČSAD
Zdroj: Jiří Vlach/ČTK

V současnosti funguje veřejná doprava tak, že kraje objednávají soubory linek pro jednotlivé oblasti regionu u vybraných soukromých dopravců. Část nákladů na provoz je hrazena z jízdného, zbytek doplácejí kraje ze svých rozpočtů. Podle Martina Půty jde z rozpočtu přes 60 procent nákladů na provoz.

Současný systém ukázal během let některé své nedostatky. Kromě toho, že kraje například nemohou přímo ovlivnit, jaké mají řidiči mzdy, dochází také k výpadkům. Objevují se tehdy, když mají dopravci těžké finanční potíže, nebo kvůli sporům s politiky. V roce 2006 tak například přestal jezdit Dopravní podnik Ústeckého kraje (navzdory názvu soukromá společnost), který předtím vedl s krajem vleklý spor o úhradu ztráty.

V posledních dnech zase v Praze a Středočeském kraji nastal problém po změnách dopravy mezi Prahou a Kladnem. Vyšlo najevo, že ČSAD MHD Kladno nemá dostatek řidičů, aby dokázal odjezdit všechny objednané spoje. Středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) hovoří o „selhání dopravce“, kraj se pak obrátil na další dopravce s žádostí o pomoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
15:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chlapec kvůli sledování mobilu spadl do kolejiště metra, lidé jej zachránili

Sedmiletý chlapec spadl v úterý kvůli sledování mobilního telefonu do kolejiště pražského metra ve stanici Muzeum. Díky rychlé reakci dalších cestujících se podařilo dítě dostat za několik vteřin zpět na nástupiště. Chlapec měl po pádu drobná poranění rukou, záchranáři ho převezli do nemocnice, uvedla ve čtvrtek policie. Zveřejnila video, které pád a záchranu zachycuje. Zároveň varovala, že telefon v ruce zásadně snižuje pozornost a může lidi stát život.
před 3 hhodinami

Průměrná mzda stoupla na 51 966 korun

Průměrná mzda v Česku stoupla ve druhém čtvrtletí tohoto roku meziročně o 6,4 procenta na 51 966 korun. Ve srovnání s loňským druhým kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3105 korun. Při zohlednění inflace, která činila dvě procenta, mzda reálně vzrostla o 4,3 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
09:25Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPřes devadesát procent škol omezuje používání mobilů

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.
před 9 hhodinami

Experti exhumují ostatky Jana Masaryka, má to pomoci objasnit okolnosti jeho smrti

Policejní odborníci ve středu přistoupili k exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky na hřbitově v Lánech na Kladensku. Může to pomoci při objasňování okolností jeho úmrtí z března 1948 po pádu z okna pražského Černínského paláce, prohlásil ve středu ráno mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.
včeraAktualizovánovčera v 15:45

Soud dal exhejtmanovi Šulcovi podmínku v kauze ROP Severozápad

Odvolací soud v úterý uložil bývalému hejtmanovi Ústeckého kraje a exposlanci ODS Jiřímu Šulcovi za zneužití pravomoci v rozsáhlé kauze Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad tříletý podmíněný trest s pětiletou zkušební dobou. Zmírnil tak prvoinstanční verdikt, podle kterého měl jít muž na čtyři roky do vězení. Rozhodnutí je pravomocné.
1. 9. 2026Aktualizováno1. 9. 2026

VideoVZP podpoří desítkami milionů mladé lékaře v regionech, kde je jich nedostatek

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabídne více než třem stovkám mladých lékařů 480 tisíc korun. Podmínkou je ordinování v regionu, kde doktoři chybí, a následné setrvání v něm po dobu alespoň pěti let. VZP na to letos vyčlení 90 milionů korun, bonus se bude týkat praktických lékařů pro dospělé, pro děti a dorost a také dětských a dorostových psychiatrů. Zhruba o stejnou částku by podle návrhu rozpočtu mělo ministerstvo zdravotnictví navýšit prostředky na takzvaná rezidenční místa v primární péči, kde se mladí lékaři připravují. Podpora těchto míst v posledních letech stagnovala. Právě teď přitom začíná z univerzit vycházet více čerstvých absolventů medicíny.
31. 8. 2026

Vrchní soud potvrdil Nagyové podmínku a peněžitý trest v kauze Čapí hnízdo

Vrchní soud v Praze v pondělí potvrdil europoslankyni Janě Nagyové (ANO) tříletý podmíněný trest se zkušební dobou na pět let a peněžitý trest půl milionu korun za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU v kauze Čapí hnízdo. Zamítl její odvolání. Rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Nagyová vinu odmítá, k pondělnímu veřejnému zasedání nepřišla. Její obhájce považuje rozhodnutí soudu za nezákonné.
31. 8. 2026Aktualizováno31. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.