Zase budeme zvonit klíči… ať žije marketing!

Není listopad, je duben. Netrpíme cenzurou, nemusíme stát dlouhé fronty na maso a můžeme libovolně jezdit za hranice. Když na to máme, můžeme si koupit auto, a to zdaleka nejen škodovku, a nemusíme na něj stát dlouhé fronty a ani se zapisovat do tisícihlavých pořadníků. A dokonce si můžeme vybrat i barvu, což jak víme, nebývalo vždycky obvyklé. Ještě si živě pamatuji, jak si maminka přála červeného favorita nebo aspoň bílého. Nakonec ale byla nadšená z faftíka ve fádní vojenské zeleni, ze kterého nám hned druhý den někdo ukradl pověstné kolečko s logem, a tak vlastně předělal naše krásné nové autíčko na typické auto s dírou. Když se ohlédneme zpátky, máme vlastně všechno, co jsme si před revolucí přáli, tak proč zase chceme jít na náměstí a zvonit klíči?

Na začátku dubna odbory a na dvacet občanských iniciativ oznámily protestní akce proti vládním reformám. A hned svůj protest začaly připodobňovat k protikomunistickým demonstracím z roku 1989. Vedle odborářů reprezentujících zaměstnance se do nich totiž zapojí i studenti, což má nejspíš podle představ nespokojenců nahnat vládě hrůzu. A není to zdaleka poprvé, kdy se v posledních měsících skloňuje rok 1989.

Faktem je, že krom spojení se studentstvem bychom mohli najít podobnost ještě minimálně jednu. A sice tu, že podobně jako v roce 1989 nespokojenci žádají demisi vlády. Ale tím taky veškerá podobnost končí. Vlastně mi to trošku připomíná rozmlsanost. Vládu jsme si zvolili v demokratických volbách, a dali jsme jí tak vlastně šanci provádět reformy, do kterých se taky pustila. Tušili jsme, že reformy budou bolet, ale pod hrozbou řeckého bankrotu jsme ve volbách svými hlasy řekli, že změny chceme. Proč teď vládu kvůli reformám zatracovat? Co jsme ovšem předvídat nemohli, byly spíš poklesky některých ministrů nebo kauzy s odposlechy, které vládní koalicí již několikrát otřásly. Dobře, tohle je bezpochyby dobrý důvod, proč by měli občané pociťovat hořkost. Je to ale důvod, proč přirovnávat současnou situaci k roku 1989? Vždyť už jen to, že se podobné kauzy podařilo vynést na světlo, svědčí o svobodě médií, která jak víme, vůbec nebývala samozřejmostí.

Z toho listopadového přirovnání se nemohu ubránit pocitu, že odbory objevily kouzlo jednoho z nástrojů tržního hospodářství – marketingu. Nebo že by spíš vítr foukal od studentů, kteří s rozvojem demokracie a kapitalismu stále více dychtí po ekonomickém vzdělání? Každopádně přišli na to, že nálepka revoluční (nebo i předrevoluční) nostalgie se prodává více než skvěle. Není divu, mají taky silné vzory. Diváky k televizním obrazovkám přitahuje retroseriál Vyprávěj, tyčinka Deli, která se vrátila, si na špatné tržby taky stěžovat nemůže, a limonáda Kofola připravuje na českém trhu nejeden hořký doušek svým světoznámým rivalům – Pepsi a Coca-Cole. V zahraničí totiž není vůbec obvyklé, že by malý lokální producent připravil dva hlavní nadnárodní hráče o třetinu trhu.

No jo, marketing, zavedená značka – to je to, co hýbe dnešním světem. Jenže nezřídka se stává, že značka je jen módní záležitost. A zvlášť pokud není nijak chráněná a může ji používat každý, může se stát, že časem ztratí na lesku a stane se naprosto neatraktivní. A to bychom přece nechtěli. Vždyť přece revoluce v roce 1989, kterou si Češi v ulicích udělali od základů naprosto sami, měla jedinečnou atmosféru. Lidé si byli blíž a šli za společným a jasným cílem. Byla by škoda o tuhle vzpomínku přijít.

Podobné souznění odborářské protesty nejspíš nečeká. Vzpomeňme si, jak vypadala ona velká protestní stávka, kterou dopravní odbory pořádaly loni v červnu. Místo masové účasti a naprostého kolapsu dopravy jsme byli svědky jen pár emotivních projevů odborářů, kteří se zoufale snažili naplnit náměstí. Provoz ve městech připomínal víkend a vlastně všude panoval takový ospalý klid na hony vzdálený revolučnímu nadšení, které by třeba – nedej bože – musela krotit policie. Po zázračném souznění, které by spojilo všechny vrstvy společnosti, ani památky.

Ono taky proč vlastně protestovat? Asi se shodneme na tom, že ani demokracie a kapitalismus nejsou dokonalé. Vlastně jen přišlo to, co jsme si před revolucí vysnili. Jen těžko můžeme žádat, abychom měli naráz výhody komunismu i kapitalismu. Demokracie a tržní hospodářství je tu a je jen na nás, jak s nimi naložíme. Můžeme konečně začít víc spoléhat na vlastní síly, které za dlouhá léta centrálního plánování a práva na práci trošku ochably, anebo vyjít do ulic a demonstrovat. Vybereme-li si to druhé, pak ovšem pamatujme na to, že každý takový protest něco stojí – třeba vyšší výdaje na policii. A nejsou náhodou úspory a reformy to, co odbory žene na náměstí? Všichni víme, že šetřit je potřeba, tak nemrhejme penězi a ani tou revolucí. Však se těch demokratických voleb, ve kterých budeme moci politiky jasně „oznámkovat“, zase dočkáme.

A nebudeme muset čekat dlouhá desetiletí, čekají nás nejpozději v roce 2014 (a možná i dřív, pokud se koalice rozloží sama). Tak nezoufejme!

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...