Za brigádou k Černému moři

Letní brigáda? Proč ji nespojit s pobytem na mořském pobřeží – sice pracovním, ale v EU a tudíž snad i podle rozumných zákonů, např. v Bulharsku. Již před několika lety hotely a restaurace u Černého moře zachraňovali brigádníci. I letos jsou internetové nabídky práce před sezonou většinou právě na místa v přímořských letoviscích. Provozovatelé si stěžují na nedostatek kvalifikovaného personálu. Lidé ze zahraničí jsou zatím jejich poslední nadějí. Odborové svazy a profesní sdružení doufají, že této možnosti využijí studenti z Ruska, Ukrajiny, Rumunska, Moldavska.

Problémem s dočasnými pracovníky z jiných zemí jsou však víza – studenti, zejména nezletilí, dostávají jen turistická a s těmi nelze legálně pracovat. Při práci na černo jim hrozí pokuta 20 000 leva (skoro 10 000 eur). Jedním z řešení by bylo urychlené zavedení půlročních studentských pracovních víz.

A zatímco místní firmy žádají o pomoc stát – o víza, ale i o změnu ve vzdělávacích programech spojených s touto branží –, jejich zaměstnanci tvrdí, že by stačilo zvýšit platy a řádně platit přesčasy, kterých je v sezoně hodně.

Kuchaři vaří Němcům
Co se vlastně stalo, kam zmizeli Bulhaři? Mnoho kuchařů odjelo na turistické období do Německa, kde si vydělají mnohem více. A bulharské restaurace již nehledají jen všeobecně vyučené a pokud možno zkušené lidi. Poptávka je také po velmi dobře placených odbornících na středomořskou, indickou, arabskou i ruskou kuchyni, na mistry japonských lahůdek (a pozor, sushi je jen základním požadavkem!) atp.

Číšníci se snaží dostat do Německa, Rakouska, Británie, Španělska a Itálie, kde je po nich velká poptávka. Barmani mohou zvysoka přehlédnout místní starosti a využít mnohem výhodnějších míst v Německu a Řecku. Pokojské a pikolíci dávají přednost řeckým letoviskům, kde mají šanci i na dvakrát větší příjem. Zkrátka, nízké platy v Bulharsku a členství v EU usnadňující práci v jiných členských zemích způsobují odliv lidí z turisticky velmi potřebných míst země. Dávají ale šanci pro mladé brigádníky, kteří chtějí vyrazit do zahraničí, vyzkoušet něco nového, poznat lidi a přitom si denně zaplavat v Černém moři. 

Kolik jazyků umíš…

Velké hotely shánějí animátory a docela dobře je platí. Vyžadují samozřejmě sociální inteligenci, zábavnost, umělecké nebo sportovní nadání, angličtinu a k ní němčinu, ruštinu nebo dokonce rumunštinu. Luxusní hotelové řetězce a pětihvězdičková zařízení zase hledají hostesky – mladé, hezké, vstřícné a pohotové, ovládající zároveň angličtinu, němčinu a ruštinu. Práce naháněče, tedy příjemného, komunikativního a mnoha jazyky mluvícího sympatického člověka, který láká kolemjdoucí do „svého“ podniku, je také šancí pro brigádníky.

Již léta je nedostatek záchranářů na bulharských plážích. Bez nich nesmí provozovatel pláž otevřít, ale ti vyškolení buď stárnou a končí, nebo raději tráví pracovní léto v jiné zemi za více peněz. Na bulharském pobřeží bývá plat v přepočtu 300 až 400 eur, k tomu ubytování, strava, desetihodinové šichty.

A zatímco u nás doma je to s brigádami trochu složité i proto, že se hodně firem bez nich snaží obejít, mnohé hotely a restaurace na hojně navštěvovaném bulharském pobřeží by bez nich letos zkrachovaly. Možná se tam vydají i čeští zájemci o práci – motivace totiž nebývá vždy jen finanční. A členství obou zemí v Unii znamená, že pro české občany není třeba pracovního povolení. Přesto je dobré se pro jistotu informovat na bulharském velvyslanectví v Praze, nemůže-li se objevit nějaký háček – a pak hurá k moři!

Vydáno pod