Z tisíciletých záplav v Louisianě si Trump udělal volební kulisy

Největší katastrofa od bouře Sandy v roce 2012. Šedesát tisíc zaplavených domů, 13 mrtvých. Bilance záplav, které přišly nečekaně v místech, kde to nikdo nečekal. Jižní Louisiana je přitom na přívaly vody zvyklá – jak kvůli každodenním dešťům v období léta, tak kvůli častým hurikánům.

Tentokrát se však řeky a bažiny vylily tam, kde se to, co lidé pamatují, ještě nestalo. Tisíciletá voda zasáhla okolí hlavního města Baton Rouge. Za dva dny napadlo tolik deště, že se celé čtvrti ocitly pod vodou, lidé na poslední chvíli zachraňovali, co mohli.

Viděla jsem svědectví ženy, která tvrdila, že voda přišla během deseti minut. Další video šířící se sociálními sítěmi ukazovalo auto, jehož řidič chtěl projet zaplavenou oblastí, podcenil situaci a na poslední chvíli se z vozidla dostal. Naprosto zmatený doplaval ke břehu a sám nechápal, co se právě stalo. Jeho auto už bylo v tom okamžiku celé potopené.

Stav nouze vyhlásilo 20 okrsků. Záchranářům v počátcích komplikoval práci výpadek mobilního operátora, ale jinak začala pomoc okamžitě. Lidé v Louisianě se dali dohromady a začali se do zasažené oblasti sjíždět a pomáhat na vlastní pěst ve svých člunech. První dny i přes všechny negativní zprávy byl vlastně znát pozitivní přístup ze všech možných stran.

Prezident na dovolené? Na to jsme citliví

O to víc po několika dnech, kdy opadly největší emoce, překvapily útoky na Bílý dům. Ačkoli louisianský guvernér John Bel Edwards ujistil média, že je s Washingtonem neustále ve spojení a že přítomnost prezidenta v prvních dnech by vše jen zkomplikovala, internet i tisk byl plný komentářů na téma: Kde je Obama? Tedy lépe řečeno, ono se vědělo, kde je. Toho času se rekreoval na dovolené na luxusním ostrově Martha's Vineyard a veřejnost právě tento fakt ještě více pobouřil.

To se má tak: Od hurikánu Katrina a ničivých záplav uplynulo teprve 11 let a všichni mají v živé paměti, jak dlouho trvalo, než do oblasti začala mířit pomoc. Jak i tehdejší prezident George W. Bush právě trávil dovolenou na ranči v Texasu a na kontrolu města vrtulníkem doletěl až po pěti dnech.

Lidé v Louisianě nejsou žádní srabi, umí se situaci a problémům postavit tváří v tvář, jsou na ně zvyklí, ale zároveň jsou to v mnoha případech (také vinou předchozích, často devastujících zkušeností) lidé lehce zranitelní a citliví. To, že se o jejich osudy „nikdo nezajímá“ a že se zprávy o záplavách, které i Červený kříž označil za největší americkou přírodní katastrofu za poslední čtyři roky, nedostaly do hlavních vysílacích relací, se všech dotklo. Méně mediálního zájmu znamená v očích veřejnosti menší katastrofu, a tedy menší, respektive pomalejší pomoc.

Trump nezaváhal

Velmi rychle se ale na jihu objevil někdo jiný – možný budoucí prezident. Donald Trump. V pátek, kdy volání po Obamovi vrcholilo, přiletěl soukromým letadlem, podíval se na zaplavená místa, povzbudil budoucí voliče, rozdal potřebné věci a hračky a samozřejmě se u toho nezapomněl nechat hojně fotografovat. Slíbil, že pošle osobní šek na 100 tisíc dolarů jednomu ze zaplavených kostelů a další dar Fondu pro záplavy.

Podle toho, co tento týden napsal deník Washington Post, ale zatím žádný Trumpův dar nepřišel a okolo náklaďáku, ze kterého Trump při své návštěvě vykládal hračky a podobně, je také spousta nejasností. Všichni z místa, kde náklaďák zaparkoval, odpověděli, že vlastně nevědí, kdo věci daroval, že ani samotný Donald Trump při své návštěvě náklad nekomentoval.

Prezidentský kandidát Donald Trump se zdraví s oběťmi povodní
Zdroj: Jonathan Bachman/Reuters

Každopádně jeho gesto zafungovalo a sociální sítě se okamžitě zaplnily reakcemi jako: „Alespoň se ukázalo, komu na nás záleží! A ještě nás ta návštěva nic nestála. Vždyť je Trump soukromá osoba, přiletěl svým letadlem, se svou ochrankou.“ Nebo: „Tohle bude skvělý prezident, ukázal se na pravém místě v pravý čas.“ Psali to titíž lidé, kteří ještě nedávno volali po stávajícím prezidentovi (jehož návštěva v době trvající povodně znamená pro oblast technické komplikace – už tak napůl uzavřené město by se potýkalo s dalšími uzavírkami z bezpečnostních důvodů a policie, která je teď potřebná v ulicích, by z velké části musela tyto uzavírky a celý prezidentův program doprovázet).

Předvolební kampaň vrcholí a není pochyb, že si i na louisianských povodních republikánský kandidát přihřál polívčičku. Ačkoliv louisianský demokratický guvernér Edwards nakonec Trumpovu návštěvu ohodnotil pozitivně hlavně proto, že svou cestou alespoň přilákal pozornost médií a dostal příběhy lidí do zájmu novinářů. Trump sám se vyjádřil ve smyslu, že nechce žádné pózování. Samozřejmě že se odehrálo a ještě se u toho stačil uspořádat mítink s proslovem k afroamerickým voličům. Kdy jindy než teď.

Tento týden v úterý se objevil i Obama poté, co mu skončila dovolená. Občanům předal konkrétní informace o federální pomoci, vyzval všechny Američany k pomoci Louisianě, která potřebuje kromě peněz i stovky dobrovolníků.

Všechno to zpětně vypadá jako jedno velké politické divadlo. Kéž by se aspoň neodehrávalo na pozadí lidských tragédií.

V minulosti působila v České televizi. V letech 2010 až 2012 žila v Turecku, teď bydlí v New Orleans a jako novinářka na volné noze tamní život přibližuje divákům ČT a také posluchačům Českého rozhlasu.

Julie Urbišová
Zdroj: ČT24/Jaroslav Hodík

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...