Zemědělci útočí - takový podtitul by mohl mít tento článek - neb právě o zemědělce, jejich neustálé blokády a demonstrace tady půjde. A taky o jejich urputnost, která jim pomáhá získat ze státní kasy i z fondů Evropské unie značné sumy peněz. Jednou jim zničí úrodu sucho, podruhé vydatné deště, potřetí je připraví o jejich zisky "vypočítavé" maloobchodní řetězce. Vše ale vždy využijí, když se dovolávají dotací. Paradoxem je, že i přes tuto "nepřízeň osudu" zemědělci jen v Česku loni vydělali 10 miliard korun.
Že je práce v zemědělství těžká, to je fakt. Ale která práce není? Že je zemědělec připoután ke svému statku a polím a třeba na dovolenou se jen tak nedostane, je také neoddiskutovatelná pravda. Vše je ale věcí volby. Tak, jak se někdo rozhodne vystudovat vysokou školu a být třeba architektem, lékařem nebo právníkem, ani rolníky nenutí žádná vyšší moc k tomu, že musí být jen a jen zemědělcem a ničím jiným. Například práce prodavačů, elektrikářů i služby podnikatelů v celé řadě dalších odvětví jsou potřeba stejně tak.
I když mají možnost volby a mohou svůj „tolik nepříjemný“ úděl kdykoliv změnit, udělat to, zdá se, nechtějí. Místo toho hlasitě upozorňují na to, jak je situace v zemědělství špatná a oni strádají. A jsou slyšet. Ani v době povodní neváhají blokovat dálnice, peníze, kterých podle svých slov nemají nazbyt, neváhají vynaložit na cestu do Bruselu či do dalších sídel evropských institucí, aby i tady mohli demonstrovat. On pak nějaký ten milionek vždycky odněkud kápne.
A že kape vydatně
Který jiný podnikatel může říct, že od něj Evropská unie nakoupí výrobky, které neprodá běžným spotřebitelům? Zemědělci tuto výhodu mají. Třeba za máslo a mléko, které neprodají, jim od března platí Evropská komise. Tržní zákon nabídky a poptávky tady, zdá se, neplatí. Podobně je to v zemědělství skoro se vším. Unie dotuje produkty evropských zemědělců, protože evropští zemědělci přeci nemohou vyrábět tak levně jako jejich světoví kolegové. A světové ceny jsou pro ně tedy nízké, nezaplatí jejich náklady. V kvalitě ovšem rozdíl není, být to tedy jiné odvětví, takto nekonkurenceschopní podnikatelé by museli nutně zkrachovat.
Kdyby byli zemědělci alespoň rádi, že dostávají peníze z Evropy v podstatě zadarmo, oni ale místo díků blokují silnice a protestují. U farmářů z dvanáctky evropských nováčků je to částečně ospravedlnitelné tím, že při rozdělování evropských dotací, na které Unie vynakládá více než třetinu svého rozpočtu, přicházejí v porovnání se starými členy Unie poměrně zkrátka. Vyvstává ale otázka, zda je efektivní dotovat něco, co je samo o sobě ziskové.
Účel světí prostředky
Ve své honbě za dalšími a dalšími penězi se zemědělci neštítí ani lží. Například z úst prezidenta agrární komory Jana Veleby zaznělo už snad tisíckrát, že se marže obchodníků na rozdíl od marží farmářů neustále zvyšují. Obchodní řetězce podle něj zemědělce utlačují a bohatnou na jejich úkor.
Opak je ale pravdou. Data Českého statistického úřadu nekompromisně ukazují, že nejenže marže obchodníků nerostou, ale klesají, navíc jsou mnohem nižší než marže zemědělců. V případě obchodníků dosahovaly letos v dubnu 14 procent, zatímco zemědělci si přiráželi 39 procent.
Když se tato pozměněná pravda prozradila, neváhali ji zemědělci nahradit další lží. „Oni, že říkali, že marže obchodníků rostou? Nikdy!“ - tvrdil v České televizi bez zardění viceprezident agrární komory Jindřich Šnejdrla.
Co k tomu říct závěrem?
Kdo je slyšet, vyhrává! Otázkou ale zůstává, co se stane, až se od zemědělců inspirují i další podnikatelé a demonstrovat budou všichni. To pak asi přijdou Evropská unie i stát úplně na buben.
- Co tvoří ceny mléka autor: ČT24, zdroj: ČSÚ/SOCR http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/971/97100.jpg
- Prezident agrární komory Jan Veleba autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/956/95598.jpg
- Zemědělci blokovali dopravu autor: Luboš Pavlíček, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/958/95746.jpg
