Maďaři po 62 letech od ústavy nadiktované komunisty (dle sovětského vzoru) přijali novou ústavu – a hned je na levici pozdvižení. Takové, že rozčilení kritici ani nedokážou rozeznat, zda dvoutřetinová většina (262 z 386 členů sněmu), která ústavu přijala, je liberální nebo konzervativní. Jedni říkají, že pro ústavu byli liberálové, jiní, že liberálové byli proti ústavě. Také se velmi nepřesně tvrdí, že ústavní většinu hlasující pro ústavu tvořili jen členové Fidesz premiéra Viktora Orbána, zatímco mezi nimi bylo také 36 poslanců Křesťanskodemokratické lidové strany. Členy pravicové strany Jobbik (Hnutí za lepší Maďarsko), kteří hlasovali proti ústavě a rozvinuli transparent s nápisem „Nebudu zrádce“, deník Právo označuje za „nevládní fašisty“ podporující ústavu, jiné listy o nich vcelku logicky píší jako o odpůrcích ústavy.
Opoziční maďarští socialisté, kteří projednávání návrhu ústavy bojkotovali, označují novou ústavu za „spornou“, „nelegitimní“, „dočasnou“, „staromilskou“, „agresivní“ nebo dokonce za „ústavní puč“. Svým sympatizantům slíbili, že jakmile se dostanou k moci, okamžitě ji změní. Podívejme se nezaujatě, zda je kritika ústavy oprávněná, či zda by naopak inspirace některými jejími prvky nebyla užitečná. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který byl shodou okolností v den schválení ústavy na oficiální návštěvě Maďarska – předsedajícímu Evropské unii – věcně konstatoval, že každý stát má právo přijmout takovou ústavu, „jakou uzná za vhodnou“, pokud bude v souladu s mezinárodními normami. Vezměme třeba ústavní preambuli, v níž je zmínka o Bohu a o svatoštěpánské koruně jako symbolu kontinuity tisíciletého státu.
Jestliže všechny mezinárodní dokumenty obsahují záruky náboženských svobod, nemůže s nimi být v nesouladu ani odvolání k Bohu v maďarské ústavě. Koruna národního světce sv. Štěpána je i v maďarském státním znaku – proč by nemohla být v preambuli ústavy? I my máme v preambuli ústavy Korunu českou a ve státním znaku dva korunované lvy a dvě orlice – a nikdo se nad tím nepozastavuje. Maďarská ústava se odvolává také na vlast, křesťanství, rodinu, čest a národní hrdost, což opozice a „nezávislí pozorovatelé“ označují za „sentimentální a nacionalistický tón“. Je snad připomínka národní minulosti, vlastenectví, křesťanských hodnot či rodiny (jako základu státu) v rozporu s mezinárodními normami? Pokud to tak někdo vnímá, měl by citovat konkrétní normy, jež zakazují připomínat základní kameny evropské kultury. A pokud někdo chce bez příčiny vzbuzovat nevoli vůči suverénnímu aktu demokratického parlamentu, byť vyznívajícímu konzervativně, měl by přiznat, že tak činí z pocitu vlastní nedostačivosti kulturním požadavkům 21. století.
Podobné je to s ustanovením, podle něhož si lidský život zaslouží ochranu už od početí, jež prý může být (ó hrůza!) „vykládáno protiinterupčně“. Neříká naše ústava také, že „lidský život je hoden ochrany již před narozením“? A není to v podstatě úplně stejné? Proč je tedy táž zásada kritizována v maďarské ústavě a ne v naší? Samozřejmě, obě formulace vedou k odmítnutí umělých potratů. To je jeden ze základních bioetických postulátů a má to také oporu v mezinárodních normách, např. v Deklaraci práv dítěte či v Úmluvě o právech dítěte, přijaté Valným shromážděním OSN. Tyto mezinárodní dokumenty jasně říkají, že „dítě z důvodu své fyzické a duševní nezralosti potřebuje osobní záruky a péči, včetně přiměřené právní ochrany, před i po narození“. Právě tato právní ochrana je mezinárodní normou, která platí obecně pro všechny státy EU i OSN. A je pouze na národních exekutivách, aby dodržování této normy důsledně zajišťovaly.
Hovořil-li tedy Pan Ki-mun o souladu s mezinárodními normami, jaké jiné platné normy v případě ochrany života od početí mohl mít na mysli? Sotva to mohly být pokusy bruselských „sociálních inženýrů“ o zavedení umělého potratu coby zdravotnické služby, podobné vytržení zubu, neboť žádná taková mezinárodní norma neexistuje a existovat bohdá nebude. Jiným „pohoršením“ z nové ústavy je podle homosexuálních aktivistů i pasáž o ochraně rodiny a manželství. Pojem manželství je v ústavě zcela přirozeně vysvětlen jako svazek mezi mužem a ženou; konzervativní ústava pochopitelně nepředpokládá něco tak nesmyslného jako homosexuální manželství. Je záporem, že se nová ústava přidržuje tradičních principů, nebo je to naopak kladem?
Nejosvícenější novinkou maďarské ústavy je ovšem zásada vyšší váhy volebních hlasů voličů s dětmi, což znamená, že se do volebního procesu promítnou i zájmy nastupující generace a zároveň se tak vytvoří příznivější klima pro populační růst. Proti této změně se neprotestuje, zato na fotce z maďarských ulic lze spatřit nespokojence třímající transparent se slovem Köztársaság (republika), čímž naznačují, že se jim nelíbí ani ústavní změna názvu státu z „Maďarské republiky“ na „Maďarsko“. Předmětem kritiky jsou i ústavní pasáže, v nichž jsou zakotveny omezující ekonomické principy, např. že státní dluh země nesmí překročit 50 procent HDP (nyní přesahuje 80 procent HDP), nebo že státní měnou zůstává forint a k přechodu na euro je třeba souhlas dvoutřetinové většiny poslanců (stejně jako k některým změnám zákonů). Je toto nové nastavení prvků hospodářské a politické stabilizace z hlediska vládní odpovědnosti hodné odsouzení anebo chvály?
Opravdu kontroverzním bodem ústavy ovšem je vyhlášení odpovědnosti za osudy zahraničních Maďarů, jimž se přiznává stejné volební právo, jako všem Maďarům. Týká se to hlavně Slovenska, Srbska a Rumunska. Všechny tyto státy již vyjádřily své znepokojení. Šéf slovenské SNS Ján Slota dokonce varoval před snahou Maďarů nárokovat si území někdejších Uher. I přes tyto obavy plánuje maďarský prezident Pál Schmitt novou ústavu podepsat 25. dubna – na Velikonoční pondělí.
- Maďarská ultrapravicová strana Jobbik autor: Bela Szandelszky, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2482/248104.jpg
- Pan Ki-Mun a Pál Schmitt autor: Bela Szandelszky, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2481/248100.jpg
- Protesty v Maďarsku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2478/247737.jpg
