Veřejná služba jako „pouhá“ aplikace?

Aplikace budou pro televizní byznys znamenat totéž, co pro telefonní komunikaci znamenaly mobily. Je svět aplikací móda, nebo prostředek, kterým se konečně vyřeší hodně mediálních problémů, včetně distribuce televizních pořadů v chytrých mobilech a televizorech? napadalo mě v Barceloně na okraj tamní megakonference o mobilním světě. A jak doba aplikací ovlivní veřejnou službu?

Aplikace válcují telefonování

Snad i smyslů zbavený člověk už musí konečně pochopit, že starým „ne-chytrým“ telefonům odzvonilo a aplikace otřásly tradičním pojetím světa mobilů.

Kdyby tomu bylo jinak, to by šéf Nokie Stephen Elop neškemral o trpělivost a nezdůrazňoval, jak spojení s operačním systémem Windows Phone 7 vrátí tuto značku zase zpátky na výsluní. Neříkal by, že sice 80 % lidí na světě má mobily, ale jen 20 % je s nimi připojeno na internet a proto má Nokia stále šanci urvat si pro sebe nové trhy.

Důležité bylo, jak si Nokia a Microsoft padly do noty. Microsoft je nervózní z mladé generace a jejího přístupu k počítačovému světu, které se přesouvá z notebooků do mobilů a tabletů. Nokia sice naučila svět před deseti lety užívat mobilní telefony, stejně jako kdysi Ford naučil Američany kupovat auta, ale firmy založené na étosu a technologické revoluci snadno ztrácejí dech s každou další generací výrobků, protože konkurence nejde lineárně s nimi, ale snaží se vymyslet prostředky, kterými změní chování uživatelů, naučí je „klasiku“ nepotřebovat.

Elop mi připomínal manažery firmy Gilette, kteří kdysi blazeovaně vyjevili, s jak dobrým pocitem si vždy ráno uvědomují, že vstaly přes 3 miliardy neoholených mužů. Mobily nejsou žiletky a pěny na holení, ale před „aplikacemi“ se stejně každý v médiích musí mít na pozoru.

Ačkoliv ještě před rokem nebo dvěma znaly „aplikace“ jen fanoušci iPhonů a pár zasvěcenců, nyní se stávají hitem mobilních telefonů. Podle letošního průzkumu, který se prezentoval v Barceloně, se stahování a využívání aplikací stalo druhou nejčastější činností uživatelů chytrých telefonů. Před nimi skončilo pouze esemeskování. To, že používání telefonu ke klasickému telefonování slábne, už nepřekvapuje.

Aplikace dělají z mobilů a televizoru "počítač"

Proč jsou aplikace takovým hitem? Přinášejí totiž konečně pořádné řešení pro zpravodajská média, výrobce zábavy, vydavatele hudby atd. Kombinují oblíbené stahování a jednoduchost hledání mediálního obsahu v přístroji. Ve spojení se sociálními sítěmi je navíc atraktivním aplikacím zajištěn bezplatný marketing. Jednou stažená aplikace se navíc krásně uloží jako ikona na displeji a slouží jako televizní program nebo vydání novin, které vám někdo každé ráno strčí pod nos.

Aplikace je uživatelsky snadno ovladatelná a navíc je hravá.

Existují aplikace jako úplné pitominy, třeba kdy se staráte o virtuální tamagoči, hladíte kočku, hrajete poker nebo si falešně škrtáte zapalovačem, i seriózní aplikace New York Times, BBC, ČT24 nebo různé navigace, mapy a slevové servery. Každé „médium“ ve formě aplikace nesoucí obsah má stejně velkou ikonu na displeji a můžete jej stahovat a vyhazovat dle libosti. Vše je drsně „demokratické“.

Jak navíc ukazují zkušenosti: lidé jsou ochotni za oblíbenou aplikaci zaplatit, pokud jim stojí za to! Proto je podporuje už celý mobilní trh.

Něco jako „aplikace“ mobilům, ale i dalšímu vizuálnímu médiu – televizorům, chybělo. Právě neexistence aplikací konvergenci a většímu využití internetu v mobilech a televizorech bránila. V mobilu je psaní webových adres a surfování na klasických stránkách příliš nepřehledné a stejně tak nebyl zázrak sedět s klávesnicí u tradičního televizoru.

Aplikace je esencí média a navíc přichází s dobou dotekových obrazovek, které její ovládání činí víc komfortní.

Jak aplikace změní televizory?

Chytré televizory nepřicházejí nyní na trh tak rychle náhodou, jsou reakcí na převratný vývoj v mobilech a mobilním marketingu.

Zatímco svět mobilů se vlastně nikdy zcela neusadil, televizor má svoje místo téměř v domácnosti jako centrum zábavy, vzdělání a stále častěji je i jakýmsi módním doplňkem, důkazem sociálního statutu. Nyní jej čeká přechod na hybridní model, kdy vedle klasického programu a teletextu do něj začne proudit internet především ve formě aplikací.

Hodně lidí si myslí, že když si člověk zapne televizi, je ve stavu pasivní lenosti, kdy chce sledovat, co mu jednotlivé stanice naservírují, ale to jsou většinou lidé, kteří ještě nepropadli a možná že ani nechtějí propadnout světu aplikací. Ale těch bude už jen ubývat. Ve chvíli, kdy je začnete využívat (většina Generace X, která je na vzestupu a vyrostla na mobilech to má v žilách stejně samozřejmě jako chůzi či jízdu na kole), se pro vás televizor stane lehce ovladatelnou skříní s aplikacemi.

V chytrém televizoru budete mít přehledně roztříděné filmy, pořady, seriály, sportovní přenosy nebo hudební alba a klipy v aplikacích televizních stanic, výrobců a distributorů. Týdně mě minimálně jeden z poskytovatelů satelitního nebo kabelového signálu do domácností uhání s tím, jak by mohl využít českotelevizní archiv pro svou „aplikaci“.

Nedá se vyloučit, že v televizoru budeme brzy ovládat aplikace dotykově jako na chytrém telefonu, což by zatraktivnilo hledání. Modely, zatím v profesionální televizní produkci, už existují a testují se.

Aplikace radikálně změní distribuci a konzumaci televizního obsahu. Televizor bude do deseti let spotřebičem, kde prostřednictvím aplikací budeme stahovat audiovizuální pořady spíš než je sledovat živě (s výjimkou kontinuálních živých přímých přenosů typu zpravodajství, fotbalových zápasů atd.). Sledování klasického programu se stane minoritní aktivitou. Chytrý televizor bude televizí zaměřenou na aplikace.

A mezi těmito aplikacemi bude hodně balastu a hračiček, ale také budeme mít dosud nevídanou možnost sledovat to, co skutečně chceme, odkudkoliv na světě i pro potřeby vzdělávání nebo zábavy, ne to, co si myslí televizní profesionálové, že se hodí k dané fázi dne nebo náladě.

Jak změní aplikace veřejnou službu?

Nástup televizního světa aplikací nyní závisí na masivním šíření, tedy úspěchu mobilního světa aplikací. Zatím to vypadá, že aplikace jsou dosud nejefektivnějším mediálním řešením, jak dostávat různé multimediální služby do mobilů a televizorů bez ohledu na výrobce.

U veřejné služby se v éře aplikací bude řešit především kvalita a smysl jednotlivých pořadů, nikoliv podoba Jedničky nebo Dvojky ČT. Veřejná služba se bude profilovat víc do výroby než vysílání, přeměna programů do aplikací změní radikálně distribuci. Víc než si umíme nyní představit.

Aplikace budou pro televizní byznys znamenat totéž, co pro telefonní komunikaci znamenaly mobily. Dá se říct, že svět aplikací postaví do jiného světla i digitalizaci, do níž se vkládaly takové naděje, že přinese větší konkurenci do televizní branže. Aplikace totiž umožní nezávislým tvůrcům nabídnout prostřednictvím aplikace dílo přímo trhu bez televizního prostředníka.

Aplikace jsou přirozenou součástí mediálního světa. K jejich plnému rozmachu jsou potřeba spolehlivé a superrychlé datové toky, přístroje a ochota hlavních hráčů rychle budovat novou formu televizní reality. To, že zaspat nebo myslet, že existují i „jiné cesty“, se nevyplácí, dokládají problémy společnosti, které nechytly nástup chytrých telefonů.

Proto ČT v rámci divize nových médií vytváří zatím pro ČT24, ČT4 aplikace pro iOS a Android a totéž je ve vývoji pro internetový archiv pořadů „iVysílání“. Současně se interně testují aplikace pro chytré televizory.

Rok 2011 je v médiích rokem aplikací. To platí i pro ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...