V Turecku začíná boj o právo na potrat

Jak už jsem tu jednou psala, průměrný věk tureckých občanů nedosahuje třiceti let. Nemyslím si však, že by to bylo populační politikou státu. Tradice velké rodiny je tu mnohem silnější, a to je základ. Porodnosti ve velkém, zdá se, nezabránilo ani právo na dobrovolný potrat v prvních deseti týdnech těhotenství (pozdější jen ze zdravotních důvodů), zajištěné zákonem z roku 1983. Možná i proto, že je i toto právo u plnoletých vdaných žen omezeno. Ženy nesmějí jít na potrat bez písemného souhlasu svého manžela.

Ve společnosti silně ovládané patriarchálními tradicemi může být právo na potrat problémem. Statistiky se jím bohužel nezabývají a čísla známá nejsou. A v chudších venkovských oblastech, kde je nedostatek zdravotnických zařízení a kam kvalifikovanější lékaři spíše nezavítají, nemají ženy bez prostředků k delší cestě za nimi šanci na odborně provedenou interrupci.

Čísla z roku 2008 říkají, že v Turecku bylo dobrovolným potratem ukončeno 10 % těhotenství, tedy mnohem méně než v EU, kde byl průměr 30 %. Zdálo by se tedy, že by Turecko toto téma zatím řešit nemuselo (kromě zpřístupnění a zlepšení lékařské péče i v odlehlých oblastech). Proto pro mě bylo překvapením, když v květnu premiér Erdoğan prohlásil, že (jelikož?) považuje potrat za vraždu a podle něj se ukončení těhotenství neliší od vraždy novorozeněte.  Proto připravuje vláda nový zákon, který na to bude brát ohled. Erdogan zmínil i čtyři týdny gravidity jako nejzazší lhůtu pro potrat, v té době se ovšem o mnoha těhotenstvích ani neví…

Jeho slova nezůstala osamocena a zřejmě nebyla izolovaným náznakem o jakýchsi vágních plánech. Erdoğana podpořila ministryně pro rodinu a sociální věci s tím, že potrat je ukončení těhotenství poté, co byly ignorovány ostatní způsoby antikoncepce, a je porušením práva na život již vzniklý v matčině děloze. Ve stejném duchu se vyjádřil předseda turecké parlamentní komise pro lidská práva. Ministr zdravotnictví věcně vysvětlil, že si stát přeje omezit počet potratů a že se již pracuje na studii, jak toho docílit. Zkrátka a dobře, v Turecku se povede boj, který nemusel být. A hrozí mu i krok zpět v něčem, co je asi třeba řešit jiným způsobem – třeba větší osvětou a nastolením těchto témat i mezi nevzdělanými a méně nábožensky založenými vrstvami.

Jak ukazují četné příklady ze světa, zákaz legálních potratů vede hlavně k mnohem nebezpečnějšímu neodbornému ilegálnímu provádění. Země, ve které jsou práva žen na soukromé úrovni dost nejednoznačná, mohla od znovuzavádění podobných zákazů upustit. Podstatně tak omezuje jejich právo o sobě rozhodovat.

Turecký premiér se údajně obává negativního přírůstku obyvatelstva a postupného vymření národa. Ze současných zhruba 74 milionů by ovšem podle odborníků počet Turků v roce 2030 měl stoupnout na 90 milionů bez jakýchkoliv vnějších zásahů a změn.

Je známo, že Erdoğan je zastáncem velké rodiny. Nedomnívejme se ale mylně, že by za vším stál islám jako takový. Ten obecně byl a je k potratům benevolentnější než křesťanská církev, i když se situace v dějinách různě měnila. Zatím posledním vyjádřením tureckého náboženského úřadu Diyanetu na toto téma bylo schválení potratů bosenských muslimek znásilněných za jugoslávské války. Na zmíněná slova členů vlády zatím nereagoval.

Návrh nového tureckého zákona by se měl brzy objevit v parlamentu. Uvidíme, jaký bude. Přinejmenším na sebe přitáhne pozornost doma i v zahraničí a zcela jistě odláká pozornost od mnoha jiných závažných problémů, které je třeba dořešit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...