V Národním se zbláznili?

Herci vyhlásili stávkovou pohotovost! Ta zpráva zaujala média rozdílně, Lidové noviny jí dokonce mají jako trhák dne. Činoherci se bouří proti způsobu odvolání bývalého ředitele Daniela Dvořáka, proti dosazení ředitele prozatímního, Jana Mrzeny, a proti tomu, jak ten odvolal šéfa opery Jiřího Nekvasila. I způsobu a rychlosti vypsání výběrového řízení na ředitele nového, řádného.

Co se vlastně v té pověstné Zlaté kapličce děje? Řekl bych, že celkem nic nelogického. Jen si ministr Štěpánek nedal moc práce s formou a zdůvodněním. Jinak se nic jiného ani stát nemohlo. Věděly to dávno už i porušené trigy na střeše té budovy, kterou jsme si nadvakrát prý postavili. Daniel Dvořák si po zvolení ředitelem naprosto očekávaně přivedl jako šéfa opery Jiřího Nekvasila. Aby ne, vždyť se vypracovali od píky, v tomto případě od loutek. Není to tak dlouho, co vždy v létě na Ovocném trhu za Stavovským postavili malou scénu a tam předváděli Mozartovy opery. Především Dona Giovanniho. S velmi jednoduše vedenými figurkami postav a reprodukovanou hudbou z desek. Klasický letní kasamač, vycházející ze známého „mí Pražané mi rozumějí“. Pro turisty, tak jako jinde orchestry KMČ hrají Requiem, Čtvero ročních dob a další hity historie. Pak duo povýšilo, dostalo do vínku Státní operu, kde provedlo několik nesmrtelných operních inscenací, kterým nesporně kralovala opera Faidra Emila Viklického, muzak, který se snažila povýšit na chtěný tvar nákladná scéna a úporná režie hádejte koho.

Po příchodu do Národního divadla začaly prý, uvádějí zasvěcení, očekávané hody. Pod pokličkou experimentů a rozšiřování zavedeného repertoáru se dovážely průměrné operní skladby, které byly nákladně inscenovány. Z různých evropských zemí od zcela neznámých autorů. Zasuté nebo odmítnuté jejich věci. Scénu zhusta připravil a režie se ujal hádejte opět kdo. A ti muži, a o tom už se zas tak moc nevědělo, dostávali prý, naprostou shodou okolností, zakázky v domovských scénách těchto tak pečlivě nalezených zasutců.

S operou nechtěly spolupracovat dosti výrazné osobnosti - David Radok, Jiří Kout, Robert Wilson, udiveně odcházeli dirigenti Jiří Bělohlávek nebo Gerd Albrecht. Opera se svážela dolů, zatímco činohra pod vedením Michala Dočekala, kterého ovšem Dvořák zdědil po minulém řediteli, šla naopak výrazně nahoru.

A proto vypadá paradoxně současná situace. Činohra, které se nic neděje, které Jan Mrzena nikoho neodvolal a do plánů nezasahuje, protestuje. A žádá jeho odvolání. Opera, které odvolal šéfa a dramaturgický plán na příští sezónu zastavil a vlastně zrušil, se ho naopak zastává.

Zdá se to ovšem být jasné - činoherci, věrni morálnímu pohledu na svět, napadají humpolácké a špatně oficiálně zdůvodněné odvolání Dvořáka, dosazení Mrzeny a následné vyhození Nekvasila. Operníci jsou naprosto pragmaticky rádi, že zmizí osobní zájmy a vrátí se časy, kdy šlo jen o operu. Která žije na okraji zájmu a žádné trvalé devastaci už prostě odolat nemůže.

Můžeme jen doufat, pokud nám na Národním divadle záleží, že se vše urovná. Že proběhne výběrové řízení, že bude vybrána prestižní, kvalitní a nezpochybnitelná osoba a vše se v dobré obratí. Osoba to musí být skutečně nezpochybnitelná, vždyť se vší pravděpodobností přijde nový ministr kultury. A s ním nové záměry.

A že vám na Národním divadle nezáleží, stejně jste tam byli jen dvakrát, na Lucerně a na Prodané nevěstě? Mělo by, do jeho rozpočtu plynou každoročně stamiliony ze státního rozpočtu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...