„Dnes jdu k volbám.“ „To je dobře, koho budeš volit?“ „Animal rights party.“ Aha..? Byla jsem ráda, že kamarád nevolí Geerta Wilderse, ale nebyla jsem si v tu chvíli jistá, jestli to myslí vážně, nebo si dělá legraci. Podívala jsem se na seznam politických stran a bylo jasno. Lidé měli na výběr z celkem 28 stran, přičemž kromě Partij voor de Dieren (neboli Animal rights party čili Strany za práva zvířat) tu byla například i Niet Stemmers (Nevoliči). Evidentně měli z čeho vybírat i ti, kteří tvrdí, že nevolí. Což možná vysvětluje nezvykle velikou (nejvyšší za posledních zhruba třicet let) účast - kolem 80 procent.
V holandských volbách si mohli vybrat i ti, kteří tvrdí, že nevolí
Studuji na univerzitě v Utrechtu a bydlím v komplexu studentských kolejí, kde jsou mezinárodní i nizozemští studenti. Na bytě je nás dvanáct, všichni jsme ale odjinud – Finsko, Čína, Vietnam, Maďarsko, Španělsko či Belgie.
Volby bych vnímala určitě jinak a intenzivněji, kdyby byl mezi spolubydlícími někdo místní. Nicméně i přesto si volebního mumraje nešlo nevšimnout. Plakáty vylepené všude možně, a když jsem šla v sobotu dopoledne ke kanálu na trhy, kromě stánků s tulipány tam vyčnívaly i stánky politických stran, které na kolemjdoucí útočily s letáčky, čajem, stroopwafels (typická nizozemská sladkost) a červenými růžemi (Vážně? Snad jsme v Nizozemsku, proč nerozdáváte radši tulipány? Takhle nevyhrajete!).
S blížícími se volbami se měnila atmosféra ve městě. Ale hlavně ve škole. Kdykoli byla příležitost, profesoři ani studenti si neodpustili jízlivou poznámku k Trumpovi, pardon, Wildersovi a k tomu, jak nemožný Trump, pardon, Wilders je. Pro objasnění… řeknou Trump a myslí Wilders a všem je to z kontextu jasné.
Geert Wilders
Možná je to tím, že se pohybuji především mezi lidmi, kteří by ho nevolili. Proto jsem měla pocit, že je jasné, že Wilders, který mimo jiné přirovnal Korán ke knize Mein Kampf, nevyhraje. Všichni kolem jej parodovali a mně se potvrzovala představa, kterou jsem o Nizozemsku měla: je to svobodomyslná multikulturní země, vůči cizincům otevřená a vstřícná.
Volby se konaly ve středu a už v pondělí bylo znát, že atmosféra houstne. Uvědomila jsem si, že jako studenti žijeme v jakési bublině (v univerzitním kampusu), obklopeni lidmi s podobnými názory, ale většinová společnost může smýšlet úplně jinak. Vtípků ubylo a byla cítit nervozita.
Divila jsem se, že se volí ve středu, v půlce týdne. Na to přeci nemá nikdo čas, lidé jsou v práci, ve škole. Ale věc se má tak, že se nikdo na žádný městský úřad táhnout nemusí. Můžete volit skoro kdekoliv. Na radnici, univerzitě, na úřadech, ve školách.
Volební místnost ve větrném mlýně v Oisterwijku
Když jsem nastupovala na školu, konal se orientační den, jehož součástí byla přednáška o nizozemské kultuře a společnosti, kde nám říkali, že když se někoho zeptáte, jak se má, nejtypičtější odpověď zní: „Druk!“ nebo ještě lépe: „Druk druk!“ Což volně přeloženo znamená, že nelení, nýbrž toho má hodně na práci, vše má pečlivě naplánováno ve svém diáři a pořád má co dělat a zařizovat.
Ať je to jakkoli, koresponduje to s tím, že lidé mohou jít k volbám kdekoli se jim zamane. Právě proto, aby toho stihli co nejvíc, neplýtvali drahocenným časem a volilo se jim komfortně.
Ačkoli oficiálně budou výsledky oznámeny 21. března, už nyní je jasné, že vítězem je premiér Rutte. Na univerzitě byla cítit úleva a mnoho spolužáků mělo radost, že si podle výsledků výrazně polepšila strana Groenlinks (Zelená levice). Strana, jejíž kampaň jsem zaznamenala asi nejvýrazněji.
Den po volbách jsem jela brzy ráno na nákup a zaparkovala jsem kolo vedle paní, která si vesele zpívala. Mohlo to být tím, že byla s výsledky voleb spokojená. Anebo jednoduše tím, že ji čeká další slunečný den a dobrá snídaně.
PS: Strana pro práva zvířat bude mít v parlamentu 5 křesel (ze 150).
Bára Molnárová studuje geografii na Univerzitě Karlově v Praze. Nyní je na studijním programu v Utrechtu a v posledních týdnech sledovala dění kolem nizozemských voleb. Píše cestovatelský blog Uzitsisveta.com.