Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa je přesvědčený, že ústavu nezmění k lepšímu to, že se do ní bude stále něco doplňovat jenom proto, aby se politikům lépe vládlo. Ústava by se podle něj měla měnit jenom v dobách nejvážnějších a nejpřevratnějších, a to nyní rozhodně není.
Ústava se musí dodržovat v zájmu všeho lidu. Ne v zájmu strany nebo voličů, říká šéf soudu Baxa
10 minut
Předseda NSS Josef Baxa ke změnám ústavy
Jeden z nejvýše postavených mužů tuzemské justice se k současnému dění kolem ústavy a jejích změn vyjádřil v pořadu Týden v justici. „Ústava ukazuje, že je v dobré kondici. Horší je to s těmi ústavními činiteli, tam ta kondice někdy chybí,“ řekl Baxa.
Podle něj dění v posledních týdnech ukazuje neúctu k pravidlům a to i té nejvyšší právní síly. „Každá země má ústavu většinou psanou, ale i tu nepsanou. Je to společenská smlouva. A sahat na ni by mělo být vyhrazeno dobám nejvážnějším a nejpřevratnějším. A to rozhodně tato doba není,“ uvedl Baxa.
Ústava není návod k pračce
Předseda Nejvyššího správního soudu také uvedl, že žádná ústava nebude tak podrobná, jako je návod k automatické pračce. Ústava totiž podle Baxy předpokládá, že ti, kteří s ní nakládají, nepotřebují podrobné návody a ví, jak se mají chovat.
„Základem všeho je ústavní slib, že ústavu budou dodržovat a že ji budou vykládat v zájmu všeho lidu. Ne v zájmu politické strany, ne v zájmu svých voličů, ale v zájmu všeho lidu. Je to něco jiného než slib voličům. Tam si jistě můžu vymýšlet, abych získal podporu. Ale ve chvíli, kdy se stanu ústavním činitelem, platí pro mě ústava a ústavní slib. A ty sliby bychom měli brát vážně,“ řekl Baxa. Podle něj politici nemůžou ústavu upravovat podle toho, jak se jim to v momentální situaci hodí.
Baxa také uvedl, že se kromě psaného textu ústavy vytvořily i zvyklosti – tedy kroky a postupy, které už udělali ústavní činitelé v minulosti. A to je potřeba respektovat například u sporů o demisi mezi prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Bohuslavem Sobotkou. „Abychom dali určitý vzor chování běžným lidem, po kterých chceme, aby dodržovali pravidla, dodržovali zákony,“ řekl Baxa.
Podle něj má sice Ústavní soud u výkladu ústavy významnou roli, nic ale nemůže vyřešit, pokud ústavní činitelé nebudou jeho rozhodnutí respektovat.
Kutilství není návod na změnu ústavy
„Všechno je založeno na tom, že ústavní činitelé budou respektovat postupy, že nebudou hledat hranice ústavy a přemýšlet o tom, co se stane, když ty hranice přešlápnou. Ale že budou mít na zřeteli blaho země, klid, rovnováhu a fungování ústavních orgánů a institucí,“ řekl Baxa. Podle něj nemůže ústavu vylepšit kutilství, tedy to, že se někdo rozhodne a pravidla si upraví na míru jenom proto, aby se snadněji udržel u moci.
Baxa uvedl, že Spojené státy mají ústavu od konce 18. století a má 27 dodatků. Za posledních padesát let ale byly dopsány pouze tři nevýznamné dodatky. „To jsou stabilní pravidla, která mohou být interpretována, kde se můžou vytvořit ústavní zvyklosti, ústavní praxe. A ne, když neustále budeme něco doplňovat, domýšlet, dopisovat, přepisovat, aby se nám lépe vládlo,“ řekl Baxa. A česká ústava má jenom dvacet pět let a doba na její úpravy podle něj nenazrála.
Baxa označil současné návrhy na doplnění ústavy – jako například právo na držení zbraně nebo vymezení pojmu národ – za zbytečné. „Chybělo do této chvíle vymezení národa v ústavě? Nebo opravdu strádáme, protože nemáme v ústavě právo držet zbraň, jako mají Američané z 18. nebo 19. století? Buďme zdrženlivější, buďme klidnější a nemysleme si, že všechno prostě vyřešíme tím, že něco vpíšeme nebo přepíšeme v ústavě,“ uvedl Baxa.
- Prezidenta republiky nelze v době, kdy je v úřadu, zadržet ani trestně stíhat. Senát však na něj podle ústavy, základního zákona České republiky, může podat ústavní žalobu za „hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku“, nebo za velezradu. Tou se míní specifický delikt, který může spáchat pouze prezident, na rozdíl od vlastizrady, jíž se může dopustit i běžný občan. Dle její přesné definice je velezrada jednání „směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu“.
- Aby byla ústavní žaloba Senátem přijata, musí se pro ni vyslovit tři pětiny senátorů, kteří jsou přítomní hlasování, přičemž v horní komoře jich zasedá celkem 81. S ústavní žalobou musí souhlasit i Poslanecká sněmovna. Ta ji musí podpořit taktéž třípětinovou většinou, ovšem všech poslanců, nikoliv pouze těch přítomných. Poslanců je dohromady 200, pro žalobu tudíž musí zvednout ruku minimálně 120 z nich. Navíc tak musí učinit nejpozději tři měsíce ode dne, kdy Senát o souhlas požádá, jinak se návrh považuje za odmítnutý.
- V případě, že je žaloba popsaným způsobem schválena oběma komorami parlamentu, dostane ji na stůl Ústavní soud. Po přednostním projednání může rozhodnout, že je prezident žaloby zproštěn, v opačném případě ztratí svůj prezidentský úřad i možnost jej v budoucnu znovu nabýt. Krom toho také pozbyde nárok na prezidentský plat a další výhody, kterých se dostává prezidentům po skončení jejich mandátu.
- Proti rozhodnutí Ústavního soudu je možná jistá forma „odvolání“. Řízení lze obnovit. Může o to požádat sám prezident, který byl funkce zbaven, po jeho smrti také jeho příbuzní. Podmínkou je, že se vyskytnou nové důkazy nebo že byl původní nález Ústavního soudu ovlivněn trestným činem jiné osoby. Podstatné je, že i pokud by byl v novém řízení bývalý prezident žaloby zproštěn, ztraceného prezidentského úřadu už nenabude.
- Ústavní žaloba na prezidenta republiky za velezradu již byla v minulosti jednou podána. Stalo se tak v únoru roku 2013, kdy dal Senát najevo nesouhlas s kroky prezidenta Václava Klause, především s vyhlášením amnestie 1. ledna téhož roku. Petici, která žalobu podpořila, podepsalo přes 70 tisíc lidí. Řízení však bylo bez věcného projednání zastaveno, neboť Klaus již v tu dobu nebyl ve funkci prezidenta republiky. Postupovalo se totiž podle odlišných pravidel, než jaká stanoví aktuální právní řád. Dnes by k projednání žaloby došlo i po skončení prezidentského mandátu.
- Zdroje: Ústava České republiky, Wikipedie, ČT24
