Ukrajinský spor o pravé pravoslaví

Ve slavné Kyjevo-pečerské lávře (nejvýznamnějším pravoslavném klášteře na Ukrajině) byl v polovině srpna zvolen nový kyjevský metropolita. Po smrti metropolity Volodymyra na počátku července má Ukrajinská pravoslavná církev moskevského patriarchátu nového vůdce, kterým se stal metropolita Onufrij původem z Bukoviny. Při této příležitosti stojí za to načrtnout, jak vypadá aktuální náboženská situace na Ukrajině. Ta je od první poloviny 90. let značně nepřehledná.

Podobně jako v mnoha jiných oblastech i v tomto případě platí, že církve na Ukrajině jsou hluboce rozdělené. V základu se Ukrajinci dělí na pravoslavné a řecké katolíky. Druzí jmenovaní jsou de facto křesťany východního obřadu, avšak narozdíl od pravoslavných uznávají katolickou hierarchii a za hlavu církve považují papeže. Řeckokatolická (nebo také uniatská) církev vznikla tzv. Brestskou unií v roce 1596, kdy pravoslavní žijící na území tehdejšího Polska vytvořili unii s římskými katolíky.

Vzhledem k ruským represím (řeckokatolická církev byla likvidována nejen v carském Rusku, ale i v Sovětském svazu) přežili řečtí katolící ve větším množství především na území rakouského záboru Polska, tedy v Haliči, přičemž dnes jasně dominují pouze ve lvovské oblasti. Tam je také jejich duchovní centrum – lvovská katedrála svatého Jiří. Kromě toho fungují ve větším množství ještě v dnešní Ivano-Frankivské, Ternopilské a částečně Zakarpatské oblasti. V Praze se početná řeckokatolická komunita shromažďuje v katedrále svatého Klimenta, která je součástí areálu Klementina.

Naprostá většina Ukrajinců se sice hlásí k pravoslaví, ale ani zde není situace jednoduchá. Světové pravoslavné církve sice formálně uznávají pouze Ukrajinskou pravoslavnou církev moskevského patriarchátu, která je autonomní součástí Ruské pravoslavné církve. Kromě toho ale existují na Ukrajině ještě přinejmenším dvě významné pravoslavné církve. První (a méně významná) z nich je Ukrajinská autokefální pravoslavná církev, jejíž kořeny sahají do roku 1921, tedy období kdy se Ukrajinci snažili vybojovat si nezávislost. Druhou z nich, která je hlavním soupeřem moskevského patriarchátu, je Ukrajinská pravoslavná církev kyjevského patriarchátu, která vznikla v roce 1992.

Roztržku mezi pravoslavnými spustil tehdejší kyjevský metropolita Filaret, který se pokoušel ukrajinské pravoslavné osamostatnit od Moskvy, za což byl ze své pozice odstraněn a nahrazen nedávno zemřelým metropolitou Volodymyrem. Filaret poté založil „vlastní“ církev a stal se kyjevským patriarchou, kterým je dodnes. Základním programem Filareta je sjednocení pravoslavných na Ukrajině v jedné národní církvi. Díky tomu pochopitelně existují mezi oběma církvemi hluboké antipatie, které volba nového kyjevského patriarchy zcela evidentně neutlumí. Nový metropolita Onufrij je totiž příznivcem koncepce „ruského světa“ (sjednocení „ruského“ prostoru, součástí kterého má být i Ukrajina s Běloruskem). Není tedy divu, že na volbu velmi rychle zareagovali představitelé kyjevského patriarchátu, kteří v souvislosti s ní vyjádřili rozčarování.

I když značná část Ukrajinců rozdíly mezi církvemi nevnímá a označuje se jednoduše za „pravoslavné“ bez sympatií ke konkrétní církvi, je jasné, že současná situace církvi moskevského patriarchátu kvůli jejímu napojení na Ruskou pravoslavnou církev spíše uškodí. Ještě větším problémem této církve je to, že se v průběhu Euromajdanu projevilo její vnitřní rozdělení. Zatímco část jejích představitelů sympatizovala s kyjevskými protesty, jiní otevřeně podpořili separatisty v Donbasu.

Na problémy před kterými stojí Ruská pravoslavná církev v souvislosti s Euromajdanem upozorňuje ve své aktuální analýze i polský Ośrodek studiów wschodnich, podle které nebude bez Ukrajiny projekt „ruského světa“ nikdy kompletní. Zároveň ale na Ukrajině narůstá negativní názor na její činnost a jedním z důsledků ruské agresivní politiky jsou i rostoucí snahy o emancipaci Ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu. I když tedy volba nového kyjevského metropolity nijak nesjednotí pravoslavné duchovní na Ukrajině, je takřka jisté, že události posledních měsíců v delší perspektivě složitou náboženskou situaci nějakým způsobem změní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...