Turci kouří rádi

Zatímco o regulaci (omezení nebo zákazu) kouření na veřejných místech v členských zemích EU lze většinou psát podobné věci, Turecko má v tomto ohledu své zvláštnosti. Včerejší Světový den bez tabáku je dobrým důvod pro tenhle text.

Od roku 1934 až do roku 2006 v Turecku sice platil zákon, podle kterého směl lékař předepsat cigarety nemocným vojákům v činné službě, ale od té doby už i tady postupně odhlasovali ta správná omezení: dnes už se osobám do 18 let cigarety prodávat nesmí (v malých prodejnách se to stejně děje), zakázané jsou prodejní automaty i jakékoliv reklamy či akce na tabákové výrobky (přesto si přes 13 % dospělých všimlo nějakého způsobu propagace v posledních 30 dnech). Na baleních tabáku a cigaret je povinné upozornění o jejich škodlivosti pro zdraví. Televizní společnosti musí povinně vysílat nejméně 30 minut informačně-vzdělávacích programů o odvykání kouření. Kouřit se nesmí v městské dopravě, v taxi (řidiči obojího toho ale občas nedbají) ani v uzavřených veřejných prostorech včetně zábavních podniků. Úřady se sice snaží, ale všichni se tu se změnami ještě zdaleka nesžili.

Turecko je mezi desíti největšími konzumenty tabáku ve světě. Na hlavu se tu ročně za tabák utratí 280 USD. Z 16 milionů tureckých kuřáků tvoří 12 milionů muži a 4 miliony ženy. Asi 8,5 % dětí ve věku 13–15 let pravidelně kouří. Vídám tu v ulicích někdy i mladší kluky, kteří někam kráčejí se zapálenou cigaretou s takovou samozřejmostí, jako kdyby drželi míč. Turecké děti a mládež jsou tabákovými koncerny považovány za budoucí kuřáky, protože zdejší tolerance k tomuto problému se považuje za dost vysokou (i když vládou zadané výzkumy ukazují něco jiného.) Skoro 60 % dospělých žije v kuřácké domácnosti, asi 2/3 z nich jsou přitom nekuřáci. Počet dětí v takových rodinách si lze snadno představit.

Omezení nebrání vzestupu obliby vodních dýmek mezi mladými ve věku 15–24 let (v městské populaci) – fungují, jak známo, na principu filtrace a ochlazování kouře přes vodní filtr. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) není kouření vodní dýmky zdravou alternativou cigaret. Vdechnete dost velké množství toxinů včetně oxidu uhelnatého, kovů a dalších silně karcinogenních látek; voda část nikotinu zachytí, ale nezachytí rakovinotvorné benzopyreny, klíčové složky dehtu atp. Naštěstí existují lehčí směsi nebo dokonce náhražky aromatizovaného tabáku do vodních dýmek, které redukují škodlivé účinky. V kolika zdejších čajovnách/kavárnách je ovšem najdete?

V každé turecké restauraci, i té nejmenší, si nelze nevšimnout předtištěného upozornění, že je v ní kouření zakázáno a výše pokuty (asi 69 tureckých lir, dnes platí kurz 1 EUR = 2,33 TL). Když zmíněná omezení vstoupila v platnost (postupně, ne všechna najednou), stoupl prý prodej elektrických a plynových „ohřívačů“, které tu v chladnějších obdobích roku uvidíte ve všech zahrádkách restaurací, kaváren apod. – bývají v provozu, jak jen to jde. Takový ohřívač vám přistaví obsluha ke stolu, nasměruje ho k vám, nabídne vám deku, do které se zabalíte – a můžete si užívat posezení venku. Pro kuřáky i provozovatele podniků je to řešení – venku se kouřit smí.

Ač si Turci samozřejmě hodně kupují hotové cigarety, běžně tu dostanete i nebalený tabák – na trzích je k mání v jakémkoli množství. Turecko je se svou výrobou 7 milionů tun ročně pátým největším výrobcem tabáku ve světě (před ním jsou Čína, Indie, USA, Brazilie.) Z něj pochází asi 65 % orientálního tabáku, který patří snad do všech tabákových směsí k výrobě cigaret (dalších 25 % je z Řecka a zbývajících 10 % z Bulharska a zemí bývalé Jugoslávie). Zvyšování cen značkových cigaret či daně na tabákové výrobky lze tedy obejít. A na trhu vám tabák nezabalí do papíru s příslušným varováním.

Nesmíme zapomínat i na skutečnost, že prodej cigaret na černo tu kvete a stát stále nemá dost účinné páky k jeho kontrole a účinnému omezení. Nejvíce cigaret se prodá v menších soukromých obchodech, v kioscích/trafikách a pouličním prodejem.

Takže řešením je informování a vzdělávání – prostě osvěta. A prevence. V Turecku, kde je plošná kuřácká tradice dost silná, bude výraznější snížení počtu aktivních a pasivních kuřáků trvat ještě dlouho, nehledě na oficiální údaje a průzkumy. Začátek zatím přesto vypadá slibně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...