Tajenka smyslu křesťanské platformy

Když se nedávno objevila zpráva, že stínový ministr vnitra František Bublan a první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka založili takzvanou křesťanskou platformu sociální demokracie, naivně mě napadlo, jak si tito pánové spolu se svým předsedou Jiřím Paroubkem, který se - ač příslušník československé církve husitské - k této platformě nepřihlásil - tedy jak si tito pánové poradí s nadcházejícími dvěma letními svátky 5. a 6. července.

U dvou z těchto tří mužů jde totiž o dva odstíny nekatolictví, takže by se měli hlásit k odkazu mistra Jana Husa slaveného letos až v pondělí, zatímco jediný římský katolík mezi nimi by měl vyznávat svátek příchodu soluňských věrozvěstů připadající už na předcházející neděli. Pak jsem si ovšem uvědomil, že takto přemýšlet je vskutku naivní, protože pokud jde o ryze náboženské přesvědčení těchto politiků, pak o jeho vlažnosti svědčí to, že Jiří Paroubek - jak již řečeno - se k nové platformě vůbec nepřihlásil, Bohuslav Sobotka v životě o svém nějakém náboženském přesvědčení nepromluvil a František Bublan od svého původního kněžského povolání dost neorganicky přešel ke zpravodajským službám a následně k čisté politice.

Lze tedy předpokládat, že o nějaké ekumenické záležitosti oné platformě asi nepůjde a její členové se k problému těch letních svátků postaví asi shodně s valnou většinou obyvatelstva této země, která tak nejvýš zalituje, že svátkový benefit začínajícího léta je v tomto roce jen poloviční, neboť první sváteční den připadá na neděli. Každému - a zřejmě i sociálním demokratům - je zřejmě naprosto jasné, že zřízení nějaké ekumenické křesťanské platformy nemá u nich účel náboženský, ale politický. O ideových rozdílech mezi husity, evangelíky a katolíky se u nás vůbec nediskutuje a sami představitelé naší největší církve si dnes o správnosti upálení mistra Jana Husa pro nějaké náboženské úchylky nejsou jisti. Jeden z jejich známých disidentů už před více než deseti lety řekl, že on si Husa sám pro sebe kanonizoval - tedy prohlásil za svatého.

Ponecháme-li stranou veřejně politickou stránku náboženství - to jest vztah státu a církví, případně vyrovnání nějakých majetkových nesrovnalostí, zůstává jako důležitý politický faktor i nesporný fakt, že přes všechny nářky o sekularizaci této země je zde mnoho lidí soukromě věřících. Zdá se, že mezi nimi nepřevládají ti, kteří spojují náboženství s obecnou mravností, láskou k bližnímu a s úzkostlivým dodržováním biblického Desatera, ale spíše lidé, kteří ve víře hledají při svých nesnázích naději, že jejich život definitivně neskončí smrtí.

Avšak na politické podchycení věřících - zejména těch, kteří se hlásí k církvi římsko-katolické - si u nás tradičně dělá nárok strana lidová. Proto také mezi prvními, kdo se pokusili zřízení sociálně demokratické křesťanské platformy zpochybnit, byl současný předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Označil to za „předvolební zbožnost“ a s chutí připomněl, že sociální demokracie v minulosti potopila dohody mezi státem a všemi církvemi a odmítla ratifikaci smlouvy s Vatikánem. Všechno je to podle Svobody jen předvolební aktivita, která nemění nic na charakteru sociální demokracie jakožto strany čistě sekulární, která je už samou svou historií založena na odporu proti církvím. Tyto ryze politické námitky by bylo možné doplnit známou příhodou z první republiky, kdy jeden z osobně celkem slušných sociálních demokratů Rudolf Bechyně ve sněmovně zvolal na ještě slušnějšího předsedu lidovců Monsignora Jana Šrámka potupný výrok: „Ty černý pope, odtud brzy vyletíš!“

A zde, jak ostatně konstatuje i komentátor Práva a dobrý znalec sociálně demokratických poměrů Alexander Mitrofanov, má ČSSD i v této čistě etické rovině, která se náboženství připisuje, práce jak na kostele. Autor například připomíná zcela nedávnou zkušenost, kdy strana nemyslela příliš na lidskou důstojnost a svými svalovci nechávala vyvést z mítinku občany, kteří celkem nenásilně nesouhlasili s jejími názory. Právě posílení etického hlediska by našemu politickému životu velmi prospělo - to by se však do oné křesťanské platformy musel přihlásit i středočeský hejtman David Rath. Aspoň z tohoto hlediska a v naději na nějaké projevy v praktické politice ČSSD bychom mohli tento na první pohled dost nejasný počin uvítat.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

  • Mistr Jan Hus zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/299/29869.jpg
  • Církev autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/889/88842.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...