Syrské utrpení aneb Poměr cena/výkon

Někteří lidé se v poslední době podivují, proč svět nezasáhne v Sýrii. Není proto od věci zopakovat si jedno z pravidel fungování světového politického systému, které hlásá ředitel Ústavu Blízkého východu a Afriky FF UK prof. PhDr. Eduard Gombár, CSc. a jež by se dalo shrnout zhruba takto: „Blízký východ není středem světa, světové velmoci rozhodují svá geopolitická klání na jiných kolbištích.“

Mediálně „vděčné“ výbuchy násilí navozují dojem, že na Blízkém východě a zejména pak v dnešní Sýrii spolu velmoci svádí boj na život a na smrt. Je to hluboký omyl. Stejně, jako se v první polovině 20. století mezi sebou likvidovaly evropské mocnosti, zatímco ruský kolos pomalu nabíral síly paralelně s americkou námořní mocí, dnes arabské jaro a témata jako Írán či právě ona Sýrie z velké části zastínila geopoliticky mnohem důležitější přesun těžiště velmocenského soupeření do Pacifiku.

Důkazem je současný stav, kdy sice bylo v Sýrii zabito již asi 70 000 osob a region zaplavily přinejmenším stovky tisíc uprchlíků, avšak svět se spíše jen dívá a už si i rezignovaně odpustil utopicky zvrácená volání po „jednotném postoji“, „okamžitém příměří“ či „ostrém odsouzení“. V Libanonu trvala od poloviny sedmdesátých let minulého století občanská válka dlouhých 15 let a velmoci to přežily. V sousední Sýrii se začíná realizovat podobný model jen s tím rozdílem, že po zkušenostech z Libanonu už si nikdo intervenci nedovolí.

Stokrát nic umořilo vola

Projevy zvláštního představitele OSN a LAS (Liga arabských států) pro Sýrii Lachdara Bráhímího o tom, jak moc je syrské utrpení velké a nebezpečné, se staly spíše přítěží. Předně - nemají dopad na situaci na místě, protože se jimi nikdo neřídí. Kromě toho oslabují mobilizační potenciál podobných apelů v obdobných případech, kde by se jinak mohla najít vůle k akci, protože výroky o Sýrii coby hrozbě světovému míru tváří v tvář každodenní realitě ztrácí na síle. V neposlední řadě pak odvádějí pozornost médií, která se na tato prohlášení zaměřují (tj. realizují absurdní „mluvení o mluvení o konfliktu v Sýrii“) a ne na relevantní dění v terénu.

Syrská černá díra

Stejně, jako není Blízký východ středem světové politiky, současné události ukazují, že regionální mocenský význam Sýrie je menší, než mnozí čekali. Hrozby, jako jsou vlny uprchlíků, příliv džihádistických teroristů, ztráta kontroly nad arzenálem chemických zbraní nebo sektářské násilí, jsou sice reálné, ale vliv dění v Sýrii na destabilizaci regionu je o poznání slabší, než jak by se z prohlášení Bráhímího mohlo zdát. I proto, že sudů se střelným prachem je na Blízkém východě celá řada.

Libanon zůstává podobně „stabilní“ jako Irák či Jordánsko, které primárně vážně ohrožují vnitřní problémy, ne dění za hranicemi. Sousední Sýrie je pak jako černá díra, která pohltí kohokoliv, kdo do ní vstoupí. Okolní aktéři proto jen pasivně postávají na jejím okraji a za žádnou cenu se do ní nehodlají nechat vtáhnout. Je to zjednodušující metafora, která je však blíže skutečnosti než apokalyptické výroky Bráhímího. Z hlediska globální politiky je Sýrie jen epizoda, jejíž vyřešení by si navíc žádalo velké náklady a skýtalo relativně malou šanci na zisk. I v mezinárodní politice platí, že zadarmo ani kuře nehrabe. O Sýrii se proto sice bude nadále hodně mluvit, ale slova se k činům nepřiblíží více než doposud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...