Svět podle Zdeňka Velíška (49)

I když papež Benedikt XVI. ve své přednášce na univerzitě v Řezně citoval šest století stará slova byzantskéhho císaře Manuela II., od nichž se později lehce distancoval, obávám se, že se připojil k těm, kdo v západním světě tak nešťastně plní největší přání islamistických teroristů. Ti přece nechtějí nic jiného, než přesvědčit muslimy celého světa o tom, že Západ vyhlásil válku islámu, ne jim.

„Šířit mečem víru…“

Džihád (svatou válku) nehlásá dnes islám, ale islamismus, náboženský fundamentalismus, či možná ještě přesněji lidé skrývající za zástěrkou „jedině správného výkladu” koránu vlastní chorobnou touhu po pokoření Západu a po moci nad zeměmi islámu. Šířit víru mečem přikazuje muslimům ve svých provoláních z hluboké ilegality „teoretik“ al-Kaidy, Ajman az-Zawáhirí.

Možná mi namítnete, že ani vlády arabských zemí ani duchovní vůdcové islámu se nijak výrazně nedistancují od teroru fanatiků islamismu (kteří možná zase až takovými fanatiky své víry nejsou, protože jejich cílem je dobývat a rozvracet, nikoli obracet na víru.).

Nejdřív k té námitce: je správná. Ale přesto nezbytnou součástí boje s islamistickým terorismem musí podle mne být důsledná diferenciace mezi islámem a islamismem, mezi náboženstvím stamilionů a jeho zvrhlou podobou, nebo ještě lépe jeho zneužitím. Vlády arabských režimů a předáci umírněného islámu, kteří jsou sami šířením radikalismu mezi muslimy ohroženi, se neodvažují rezolutně potlačovat šílení islamistů, protože si nejsou jisti, že Západ je schopen a ochoten důsledně oddělovat plevy od zrna. Mluví-li Washington o islámském terorismu (islamic terrorism), rozmnožuje automaticky řady svých nepřátel mezi muslimy. Slovo islamistic přitom existuje. Ale ne ve slovníku anglofonních politiků. V jiných jazycích umějí politici (většinou) mezi oběma výrazy rozlišovat. Zawáhirímu, bin Ládinovi a jim podobným používání termínu islamic terrorism usnadňuje přesvědčování stále širších muslimských mas o tom, že Západ je ve válce s islámem, a ne s terorem. Žádná arabská vláda, žádný umírněný imám se dnes nespolehne na to, že je Západ zachrání, odváží-li se rezolutně vystoupit proti radikálním náboženským hnutím. Nehodlají riskovat, že vzápětí se stanou novým terčem zfanatizovaných davů. Což se pravděpodobně stejně jednou stane. Revoluce ve světě islámu má předurčenu náboženskou podobu, ne marxistickou.

„Jednat proti rozumu odporuje přirozenosti Boha.“

To je základní postulát, který ve svém traktátu proneseném před týdnem v bavorském Řeznu rozvádí Benedikt XVI. A další papežův citát byzantského císaře z konce 14. století, Manuela II. Paleologa, říká: „Bůh si nelibuje v krvi.“ V diskusi, kterou jsem včera poslouchal ve francouzském rozhlase, rozhořčená dáma papeži připomněla Bartolomějskou noc (zmasakrování hugenotů), násilné obracení na víru a vraždění indiánů v Mexiku a střední Americe, inkvizici, v níž se na hranici „duše očišťovala ohněm“. Mohl na to vše papež zapomenout? Nezapomněl, ale připomínku neblahé minulosti církve zahalil do akademických slov: "Poctivě je třeba poznamenat, že v pozdním středověku se v teologii vyvinuly tendence, které syntézu mezi řeckým (rozuměj „rozumovým, „racionálním”- pozn.Z.V.) a křesťanským duchem rozlomily,” řekl Benedikt XVI. a pokračoval slovy ještě učenějšími.

Islamisté (zejména Zawahirí) horlí pro znovudobytí Andalusie. Vlastně tím vyzývají svým zvláštním způsobem vyjadřování k ovládnutí Evropy. Zapomínají, že během těch sedmi století arabské přítomnosti na Iberském poloostrově dokázaly spolu v Andalusii žít a vzájemně se oplodňovat tři odlišné kultury. V době, kterou vnímáme jako temnou noc v historii ostatního západního světa, zněla z Andalusiie jména jako Averroes (arabský filosof, lékař a právník), Maimonides (židovský teolog, filosof, lékař) nebo Ibn Khaldun (muslim, kterého i Arnold Toynbee uznává za zakladatele moderní historie).

Může být užitečné připomínat dnes muslimům i křesťanům tu zapomenutou koexistenci kultur, spíš než jim připomínat šíření víry mečem. A rozhodně pomůže vyvarovat se všeho, co svět posunuje ke střetu civilizací. To neznamená nebojovat s terorismem. Naopak, znamená to bojovat právě jen s terorismem, a ne s islámem, kterým se teroristé rafinovaně kamuflují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...