Svět podle Zdeňka Velíška (177)

Už bych asi nepsal o vyhošťování Romů z Francie a o politickém vření, které tato kampaň rozpoutala na francouzské i evropské politické scéně, kdyby některé čerstvé okolnosti tohoto příběhu neměly zábavný, až docela komický nádech. Zmatek kolem termínu Rom Na přelomu minulého a tohoto týdne francouzští vládní politici, zejména ministr pro záležitosti přistěhovalectví a národní identity Besson a ministr vnitra Hortefeux museli vydávat jedno prohlášení za druhým o tom, že vyklízení nelegálních tábořišť a hromadné  vyhošťování rumunských a bulharských Romů, kteří je obývali, nemá etnický (tedy rasový) podtext, že jim nejde specificky o rumunské a bulharské Romy, ale prostě o „lidi“ bez oprávnění k dalšímu pobytu ve Francii.

Co čert nechtěl, právě v té chvíli vytáhl někdo ze zásuvky oběžník, který celou „bezpečnostní operaci“, vyvolanou samotným prezidentem republiky, odstartoval. Poslal jej ministr vnitra prefektům francouzských měst a upřesňoval v něm úkol, který jim stanovil sám prezident republiky 30. července: do tří měsíců vyklidit tři stovky ilegálních tábořišť či kolonií, přednostně romských; realizovat každý týden minimálně jednu velkou (policejní) akci, přednostně cílenou na Romy. Termín „Romové“ se v textu vyskytoval opakovaně.

Lež tedy měla krátké nohy, ministr pro přistěhovalectví, Eric Besson, do té doby nerozlučný partner ministra vnitra ve vykonávání Sarkozyho plánu, byl nucen ujišťovat, že jemu se nic neřeklo, že o oběžníku nic nevěděl; generální tajemník vládní strany UMP, Xavier Bertrand, si v té delikátní situaci asi neuvědomuje závažnost svých slov, neboť se plně staví za oběžník prefektům; státní tajemník pro evropské záležitosti Pierre Lellouche se v Bruselu utrhl na dotírající kolegy slovy: Nemám v úmyslu nechat se tady za celou Francii popotahovat jako malý kluk. A pak dodal, že by sám nikdy takový oběžník, i když jde pouze o vnitřní administrativní dokument, nenapsal. Sarkozy dál mlčí, což už dělá od toho okamžiku, kdy se svým nepromyšleným plánem začal mít předvídatelné (ale nepředvídané) potíže. Nicméně ministerstvo vnitra horečně přepisuje politicky vadný oběžník, v nové verzi se nařizuje pokračovat ve vyklízení nepovolených tábořišť, ať je obývá „kdokoli“, a podepsat ho musí sám ministr.

V Bruselu místopředsedkyně Evropské komise Viviane Redingová, která o pár dní dřív chtěla od Francie pouze „vysvětlení“ některých aspektů její vyhošťovací politiky, využila příležitost a ihned napravila kritizovanou umírněnost EK. Řekla, že po odhalení existence oběžníku, z něhož vyplývá, že Sarkozyho zákrok je zaměřen proti Romům jako etnické komunitě, musí prohlásit, že čeho je moc, toho je příliš, že jí došla trpělivost (sic!) a že podá k Evropskému soudu na Francii stížnost. Jejímu rozhodnutí v Bruselu i v Evropě kdekdo zatleskal.

Ale….

bezprostřední důvod, který Redingová označila za popud k rozhodnutí o soudní demarši proti Francii, spočívá na jazykovém nedorozumění! Původní oběžník, který poslalo ministerstvo vnitra prefektům, má totiž jiný smysl, než jaký mu dává Redingová, celá EU a vlastně všichni. Říká-li se v něm, aby se prefekti a policisté zaměřili hlavně na nepovolená tábořiště Romů, znamená to, že si nemají až tak všímat divokých tábořišť francouzských gitans – cikánů, kterým se ovšem neřekne jinak než „kočovníci“ (gens du voyage). Kdo čte častěji tento Portál, už z mých předchozích komentářů ví, že Rom je ve Francii pouze zahraniční Rom, protože ti domácí jednak nejsou romského původu, jsou z jiných kmenů stejného etnika, a navíc je ve Francii pro domácí cikány, obývající většinou kočovnická tábořiště, slovo kočovník jediné přípustné označení mezi slušnými lidmi a hlavně v úředních listinách. Sotva jsem dnes (po nočním sepisování tohoto komentáře) uviděl titulní stránku Le Mondu, zaplesal jsem: Konečně se v tom pokoušejí sami vyznat!  Svědčil o tom titulek: „Romové, kočovníci: zmatek!“, a dvě celé strany tohoto světového deníku.

Takže zpět k věci: pan ministr tím oběžníkem jen vydával příkaz, aby se četníci při vyklízení divokých tábořišť, zaměřovali na Romy ze zahraničí a ne na gitans, na domácí cikány francouzské národnosti a občanství. Charakter etnické diskriminace celé policejní operaci už dal prezident Sarkozy, když ji odstartoval. Redingová nemusela na objev ministrova oběžníku čekat. Stačilo se dívat. Třeba jen na zpravodajské záběry televizních stanic. A vědět, že v nepovolených tábořištích nepřebývá nikdo jiný než francouzští gitans (asi 250 tisíc) a zahraniční Romové (přibližně tisíce či desítky tisíc).

Hrozba ztrátou státního občanství

Další poněkud komickou okolností celé této jinak smutné záležitosti je fakt, že Sarkozy nemohl, ale ani nechtěl(!) na zahraniční Romy ukázat prstem sám a hned v zárodku na ně svou kampaň soustředit. Záminkou k celé té „bezpečnostní operaci“ mu bylo napadení policisty v Saint-Aignan. A toho se nedopustil Rom, ale domácí, francouzský, gitan (cikán), tedy řečeno s francouzskou korektností „kočovník“. Sarkozy tohoto incidentu využil jednak k příkazu začít vyklízet divoká tábořiště (tedy sídliště domácích gitans i zahraničních Romů), jednak ale také – a to je úplně stejně důležité při posuzování diskriminačního charakteru jeho záměru – ke hrozbě ztrátou francouzského občanství (ve francouzštině nationalité), kterou adresoval všem Francouzům zahraničního původu, pokud zaútočí na policistu, četníka a jinou úřední osobu. Tato hrozba není adresována Romům, ani domácím cikánům, tedy korektně „kočovníkům“. Má varovat příslušníky ostatních (mnohem početnějších a problémovějších) menšin a imponovat části voličů. Sarkozy si asi říkal, že zabije dvě mouchy jednou ranou, ale ukvapil se. Jen píchl do vosího hnízda. Nicméně vyhošťování Romů pokračuje a návrh zákona o zbavování občanství míří do parlamentu.

  • Vyhošťování Romů v New York Times autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1947/194696.jpg
  • Vyhošťování Romů v Le Monde autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1947/194697.jpg
  • Vyhošťování Romů ve Financial Times autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1947/194692.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 21 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...