Svět podle Zdeňka Velíška (131)

To, co slyším v domácích médiích a co čtu v domácích novinách o misi Evropské unie v oblasti současného konfliktu mezi Izraelci a Hamasem, kterou vede Karel Schwarzenberg, mě nutí napsat pár upřesňujících poznámek.

Především…

Ministr Schwarzenberg opakovaně zdůrazňoval, že cílem mise není dojednat příměří nebo snad dokonce najít řešení palestinsko-izraelského sporu. Dostával před odjezdem otázky, které ho nutily opakovaně vyvracet naději ve splnění tak nesplnitelného přání. Pak to samozřejmě vypadalo, že české předsednictví a sám ministr si v této roli nevěří. Od českého předsednictví ale nikdo v Unii zázrak nečeká, a když Schwarzenberg říkal, že jeho delegace jede zjistit předpoklady pro vypracování nějakého případného mírového plánu, či spíš jen plánu na zprostředkování klidu zbraní, odpovídalo to očekávání Evropské unie. Její slovo do pranice by mělo přijít potom.  

Jestliže by mise měla přece jen sledovat nějaký konkrétní cíl, pak by to mělo být zajištění průchodnosti humanitárních koridorů a pomoci raněným a jinak strádajícím v ochromeném městě Gaza. Nelze odtud utéct, nelze civilní obyvatelstvo evakuovat. Ze zpráv o rozhovorech mise EU v Izraeli a v Egyptě se dá usoudit, že tento cíl mise na programu.                 

Krom toho….

Pozornost se u nás nepřiměřeně soustřeďuje na „konkurenční“ charakter paralelní Sarkozyhomise. Dokonce se vytváří dojem, že Sarkozy chce českému předsednictví svou cestou uškodit. Tato hypotéza ignoruje předchozí Sarkozyho  „partyzánské“ diplomatické aktivity. Například u Kaddáfího. Bylo kolem toho velké pohoršení, ale pak šli v Sarkozyho stopách další evropští státníci a státy.

Sarkozy  nikoho nekonzultoval, ani když jel do Moskvy a do Tbilisi  „dojednat“ příměří. Je pravda, že ho „dojednal“ ve chvíli, kdy už Rusové nepostupovali. Ale mohli. Mohli dojít klidně až do Tbilisi. Sarkozymu někteří analytici připsali i tu zásluhu, že se to nestalo. A jiní přehlížejí i to, že „dojednané“ příměří vlastně zpečetilo osud Jižní Osetie a Abcházie. Nechci tu teď minulé Sarkozyho  impulzivní, nadšenecké mezinárodní aktivity analyzovat. Jen chci poukázat na to, že když vidí užitečný cíl (užitečný globálně, nebo pro Evropu, nebo pro Francii) nedá se zastavit. Ale jeho primárním záměrem není házet klacky pod nohy těm druhým, kteří jdou za stejným cílem. A to ani tehdy, kdy jeho cíl není v souladu se zájmy či záměry těch druhých (např. konference o bezpečnosti v Evropě, kterou navrhoval spolu s Medveděvem na červenec tohoto roku). Sarkozy je prostě pořád ještě neřízená střela. (A vystřeluje se sám a kam chce.)

Když se ho ptali na smysl jeho současné mise na Blízký východ, a ptali se s jakýmsi podtextem, který naznačoval, že smysl mít nemůže, neboť ani od Sarkozyho se  neočekává zázrak - řekl: „Francie  má v této věci povinnost využít toho, že se jí podařilo vybudovat vzájemnou důvěru a  přátelské vztahy ke všem zúčastněným“.  Poté, co stejně jako Schwarzenberg zapochyboval o přímých šancích na zprostředkování příměří, řekl ještě:  „Vím jen, že kdo se k ničemu neodhodlá a neriskuje neúspěch, připravuje se o šanci, že by mohl úspěchu dosáhnout.“  A když mu ještě předhazovali jeho „sólovou jízdu“, dodal: „Upřímně řečeno, kdo by mi mohl vyčítat, že podnikám všechno, co je možné, proti tomu strašnému utrpení.“ (podle Frankfurter Allgemeine z 5.1.)

Sarkozy je  tedy na Blízkém východě za sebe, za Francii jako evropskou mocnost a ještě jednou za Francii,  jakožto stát spolupředsedající Unii pro Středomoří. Ta teoreticky zahrnuje i území současného konfliktu. Sarkozy tímto svým pseudounijním mandátem může dokonce opodstatňovat i své případné jednání za EU. Krom toho má ve své zemi šest milionů muslimů, časté projevy antisemitismu a dnes ráno už první pokus o útoky proti synagogám.

Není možná neúčelné dodat, že ani Topolánek ani Schwarzenberg se kvůli Sarkozyho misi veřejně ještě nepohoršovali. Dvojkolejnost  může buď oslabit účinnost těch dvou misí, nebo ji zdvojnásobit. Obojí je možné. Ale to nejdůležitější je, že dosáhne-li jedna či druhá delegace  zastavení krveprolití, bude to v celé Unii, a nejenom tam, důvod k zadostiučinění, a ne k závisti či k nevraživosti. Nebuďme pouze vztahovační!

Podle mne se evropský tisk  nevyžívá „piknatností“ bipolarity evropského vyjednávání.  Důvod k tomu, aby se nad ní pozastavil, mu ale v příštích dnech může dát to, že jen jedna  z obou misí ztroskotá a dokáže  tak svou nekompetentnost.

Mým závěrečným evergreenem bývá obvykle tvrzení, že úspěch Evropy je naším národním zájmem. Tentokrát se k tomu dá dodat, že úspěch Česka je evropským zájmem. A hlavně zájmem těch ubohých civilů v Gaze a Izraelců čekajících s obavou na každou další raketu Hamásu.

  • Evropská delegace při jednáních v Izraeli autor: Dan Balilty, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/605/60423.jpg
  • Nicolas Sarkozy a Mahmúd Abbás autor: Dan Balilty, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/605/60424.jpg
  • Nicolas Sarkozy a Husní Mubarak autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/605/60420.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...