Šumavské bitvy rozumů a vůlí k moci

Boj o kůrovce na Šumavě není jen střetem zelených pošetilců s lesními technokraty, jak se na dálku zdá. Není to ani odborný spor, souboj odlišných pohledů na věc. Takový souboj by předpokládal jistý minimální bod setkání, shodu na předmětu zájmu a jisté elementární logice, a to se nestalo. Na jedné straně jednohlasný souhlas vědecké obce, na druhé přesvědčení „znalců lesa“, kteří hlas vědy neuznávají, protože ten svůj, vedený snad jakousi vnitřní lesnickou zkušeností, považují za oprávněnější.

Inscenace pro přesvědčené
Vzniká tak klasická mocenská polemika, v níž se jedna strana zakopává ve svých pozicích a druhá na ni ze svých pozic tvrdohlavě střílí, přičemž linie, na níž by mělo dojít k prostupování jedné strany do druhé, není viditelná (mizení fronty vede k totální válce). Polemika tu není výměnou názorů, hledáním „linie doteku“, na níž by jako na membráně docházelo ke směně poznání. Polemické pole slouží spíše k sebeutvrzování, sledujeme inscenaci pro přesvědčené.

  • Policisté vynáší aktivistu autor: David Veis, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2749/274885.jpg
  • Aktivista bránící strom autor: David Veis, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2749/274887.jpg
  • Policisté na místě blokády autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2749/274820.jpg
  • Transparent autor: David Veis, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2749/274886.jpg

Podobně „polemicky“ vypadala i „debata“ o americkém radaru v Česku; nediskutovalo se, ale nepřehledně střílelo. To, o co teď na Šumavě jde, tedy není kůrovec, zdraví stromů, zeleň nebo blaho obyvatel. V centru hry je moc, a všichni, kdo tuto mocenskou hru teď sledují, se právě na tomto příkladu mohou přesvědčit, jak že funguje naše „liberální demokracie“, pro niž jsme nadšeně hlasovali v prvních svobodných volbách po roce 1989.
Při pohledu na kůrovcovou aféru blednou všechny ideje, jež z původního prodemokratického nadšení přetrvaly. Nejvíce trpí naivní masarykovsky zabarvená představa, že „demokracie je diskuse“, jak s oblibou opakovával premiér Topolánek, který ovšem s převzetím funkce premiéra diskutovat přestal. Začal odstrkovat diskutéry s tím, že on má mandát a odpovědnost za rozhodování. Nemůže se donekonečna s někým dohadovat, jak se věci mají. Odpovědností za svěřené a nutností jednat argumentují i šéf parku Jan Stráský a ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Jako by politicky obsazená pozice a s ní spojená odpovědnost byly totéž co nekontrolovaná vůle k moci.
Demokratický prostor se naopak vyznačuje tím, že se v něm jednotlivé vůle k moci proměnlivě vyvažují navzájem, čímž se legitimizují činy vládce. Politickým rozkazem přitom je pochopení, že moje vůle nikdy nesmí být použita jenom proto, že jsem ji získal a že právě teď můžu. Přesně to se, bohužel, stalo při rozhodování na Šumavě.

  • Protest proti blokádě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2752/275199.jpg
  • Protest proti blokádě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2752/275196.jpg
  • Protest proti blokádě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2752/275198.jpg
  • Protest místních proti ekologickým aktivistům autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2751/275091.jpg

Výběrový rozum
Šumavské tahanice o kůrovce nabouraly i dlouho sdílenou představu, že v demokratickém prostoru rozhodují rozumové argumenty. Univerzální Rozum, společný všem lidem, měl být arbitrem politického rozhodování. Jenže právě s tímto Rozumem politici pracují velmi výběrově. Hodí-li se, jako v případě jaderných elektráren nebo ekonomických reforem, odkazují na něj jako na absolutního, nezpochybnitelného soudce. Když se nehodí – jako v případě vědeckého odporu proti postupu lesníků na Šumavě – jednoduše jej vyřadí a dají prostor vlastnímu rozumu, který pak ale není ničím jiným než zmiňovanou vůlí k moci. A tam, kde je vyřazen rozum, nastupuje násilí…
Momentální dění na Šumavě tedy překračuje prostý spor o to, zda a jak kácet, nebo nechat stát, a obrací pozornost od kůrovce k budoucímu fungování české polis. Ten obraz se radikálně liší od idealistických demokratických vizí 90. let: místo rozumných sporů spory mnoha míjejících se rozumů; místo střetu názorů diktát jedné vůle k moci; přinejlepším nerovná bitva několika vůlí. I s touto náletovou kalamitou se bude třeba vyrovnat. A to bude mnohem těžší výkon než zoufalá a trochu absurdní válka s kůrovcem.

(texty z blogu Petra Fischera publikuje pravidelně deník HN)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...