Srbské snění o Evropě

Tak v Srbsku budou předčasné parlamentní volby, prezident je vypsal na 11. května. V té době jsou v Srbsku totiž naplánovány také volby do místních samospráv. Jednoduché a rychlé řešení. Srbští politici spěchají, na kampaň mají necelé dva měsíce.

Vláda se rozpadla kvůli neshodám jednotlivých ministrů. Hlavně kvůli integraci Srbska do evropských struktur. Premiér Vojislav Koštunica obvinil ministry z proevropské Demokratické strany prezidenta Borise Tadiče a další malé koaliční strany G17, že nedostatečně bojují za Kosovo. Přímo řekl, že ho v podstatě vyměnili za budoucí členství Srbska v Evropské unii. Srbský premiér Vojislav Koštunica obvinil Evropskou unii, že její mise v Kosovu EULEX ohrožuje integritu Srbska a je protizákonná. Shodný postoj žádal také od ministrů z koaliční Demokratické strany. Ti ale nechtěli proti EU tak tvrdě vystoupit. Stále totiž mluví o evropské budoucnosti své země.

O tom, že skončí křehké spojenectví umírněného nacionalisty Vojislava Koštunici s Demokratickou stranou proevropského prezidenta Borise Tadiče, se spekulovalo už několikrát. Naposledy při nedávné prezidentské volbě. Tehdy totiž Koštunica odmítl veřejně podpořit svého koaličního partnera Borise Tadiče.


To, že to mezi Koštunicou a Tadičem už neklape, se ukázalo ihned po jednostranném vyhlášení nezávislého Kosova kosovskými Albánci. Všichni srbští političtí vůdci, včetně prezidenta Tadiče, vyhlášení nového albánského státu na srbském území odsoudili. Všichni shodně říkali, Kosova se nikdy nevzdáme, pro jeho udržení uděláme všechno, kromě války. Několik dní po vyhlášení kosovské nezávislosti se Vojislav Koštunica s prezidentem Borisem Tadičem a s vůdcem srbských radikálů (nejsilnější opoziční strana v srbském parlamentu) Tomislavem Nikoličem dohodli na celonárodním protestu Srbů pod heslem „Nedáme Kosovo“. Celonárodní protest proběhl v ulicích Bělehradu 21. února. Sešlo se na něm několik set tisíc Srbů. K těm promluvili kromě studentů, umělců a sportovců pouze dva politici - Tomislav Nikolič a Vojislav Koštunica. Boris Tadić chyběl - v tu dobu byl na oficiální jednodenní návštěvě Rumunska. Tehdy jsem si uvědomil, že tandem Koštunica - Tadić už dobře nepracuje. Vojislav Koštunica si prostě ohledně Kosova lépe rozumí s předsedou Srbské radikální strany Tomislavem Nikoličem. Oba chtějí tvrdý postup vůči Evropské unii a větší orientaci Srbska na Rusko.

Podle některých průzkumů veřejného mínění je srbská společnost rozdělena v podstatě na dva skoro stejně silné tábory. Zhruba polovina Srbů touží po evropské budoucnosti. Na druhé straně zhruba polovina Srbů je ochotná se kvůli Kosovu vzdát členství v Evropské unii. Je zajímavé, že i staronový srbský prezident Boris Tadić při svém inauguračním projevu jako první zmínil srbské Kosovo, a až pak srbskou budoucnost v Evropské unii.

Srbskou společnost teď čekají další rozhodující, a možná i osudové parlamentní volby. Voliči ukáží, do jaké míry spolkli hořkou pilulku nezávislého Kosova. To, že samostatné Kosovo uznala většina zemí Evropské unie, určitě nenahraje proevropským demokratům. Ti budou svým sympatizantům jen těžko vysvětlovat, že stále existuje šance udržet si Kosovo a zároveň vstoupit do unie. Velkým favoritem voleb je proto radikální nacionalista Tomislav Nikolić, se kterým se možná vůbec poprvé ve vládní koalici spojí Koštunicova Demokratická strana Srbska.

Možná se Demokratické straně nakonec povede své voliče zmobilizovat a Tadičovci nakonec těsně zvítězí. Není to tak nereálné, protože stále hodně Srbů je orientovaných proevropsky. A to přesto, že i když Srbové sami svrhli režim Slobodana Miloševiče, tak se k nim Evropa posledních 8 let nechovala příliš přátelsky. Srbové například nadále potřebují při cestě do EU víza. Přátelské k Srbům není ani uznání nezávislosti Kosova většinou unijních zemí. Kosovo proto i teď zůstává rozhodujícím jazýčkem na vahách - stane se určitě hlavním tématem předvolební kampaně. Volební účast bude jistě vysoká, Srbové sami rozhodnou o své budoucnosti. Na vybranou mají pouze dvě možnosti.

  • Vojislav Koštunica autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/121/12086.jpg
  • V centru Bělehradu se sešlo několik tisíc Srbů na demonstraci proti kosovské samostatnosti. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/95/9407.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...